Umíme si správně vybrat nebo to vlastně ani nechceme?

obrazek
29.10.2010 07:10
Je stále více slyšet o tom, že se bojuje proti korupci a politici se předhánějí, kdo bude mít lepší nápady pro to, aby už konečně nastala radikální změna, aby se Česká republika nemusela stydět před světem. Vydávají se různé návodné manuály, budují se udavačské e-mailové schránky a vymýšlejí se stále další a další nástrahy na korupční živly.

 

Připadám si jako na nějaké jiné planetě, když v současné době moderních vědeckých metod a informačních technologií ze všech stran slyším, že ministerstvo, kraj či obec vybrali dodavatele na základě rozhodnutí, které snad bylo ovlivněno korupcí.
V České republice máme spoustu vysokých škol, spoustu výzkumných institucí a pracovišť, ze kterých by měla do praxe pronikat síla vědy a její aplikace do praxe. Bohužel do oblasti mechanismů výběrových řízení neproniká. Jinak si nedovedu vysvětlit, že pokud je vypsáno výběrové řízení, nejsou stanovena správná kritéria a následně není provedeno správně jejich vyhodnocení tak, aby vždy vyhrál jen ten nejlepší.
V praxi to vypadá tak, že návrh hodnot požadovaných kritérií pro výběr nepodléhá žádné hlubší analýze, což je základní chybou, která následně ovlivní výběr vítěze. V mnoha případech bývá dokonce stanoveno jen jedno kritérium, což bývá pořizovací cena, bez analýzy, jaké budou následné dlouhodobé náklady. Známé rčení „Nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci“, je u nás ale asi jen slovní hříčkou a stále více platí bohužel rčení, ve spojitosti s relativně krátkými časovými úseky trvanlivosti našich politiků, „Po nás potopa“.  Pojmy jako jsou „multikriteriální analýzy, analytické hierarchické procesy nebo náklady životního cyklu“ jsou zřejmě velkou neznámou pro, za státní zakázky, odpovědné pracovníky státní správy. Ale pokud o těchto pojmech někdy alespoň slyšeli, jsou pro ně možná i noční můrou. Školení k zákonu o veřejných zakázkách končí zpravidla na úrovni právnických a částečných ekonomických informací, výše uvedené pojmy neřeší.
Proč tomu tak je, když to je absolutně proti základní lidské logice? Mám stále větší obavy, že tomu tak je záměrně a není síla v této zemi, která by to dokázala radikálně změnit.
Pokud by tato změna nastala a vybíralo by se podle skutečně požadovaných hodnot reálného spektra kritérií s matematicky správným vyhodnocením, neměla by zde korupce totiž žádný prostor. Vyhrál by vždy jen ten nejlepší a o to snad jde.
Prostor pro korupci vzniká právě omezením reálného spektra kritérií a nezahrnutím kritérií ekonomické výhodnosti, což by neměla být jen pořizovací cena.
Další prostor vzniká zadáváním špatných požadavků na hodnoty jednotlivých kritérií a hodnoty jejich vah, což má výrazný vliv na celkové hodnocení. Právě tyto hodnoty a váhy mohou zadávat účastníci možné korupce tak, aby svému favoritovi nahráli. Většinou mají takovou pravomoc, že jim do toho žádní odborníci nemohou mluvit.
Samotné vyhodnocení zpravidla již „znetvořených“ požadavků na hodnoty kritérií bývá ještě více znetvořeno následně použitím různých excelovských výtvorů matematických kutilů - zpravidla úředníků ministerstev, radnic a dalších státních institucí. Některé tyto matematické výtvory budou možná někdy v budoucnu vystaveny na výstavě kuriozit, kde budou vzbuzovat údiv odborné veřejnosti.
Výsledkem jsou pak neprůhledné výsledky, které rozhodují o „vítězných“ dodavatelích stavebních prací, automobilů, lékařských přístrojů, vlaků a všech dalších objektů, které musí být podle zákona vybírány výběrovým řízením. Přitom lze vše realizovat průhledně s jasnými důkazy o správnosti požadovaných hodnot a jejich správného vyhodnocení. Výsledky mohou být zpřístupněny v čitelné průhledné formě ke kritice daňovým poplatníkům. Pokud by snad i takto ke korupci došlo, bude ji možné snadno odhalit pomocí neodiskutovatelných průhledných údajů.
Zajímavé by bylo vyčíslení celostátních vícenákladů, které způsobuje současný nesprávný výběr a které odčerpávají zbytečné peníze ze státního rozpočtu. Další škody jsou napáchány tím, že nejsou pokryty skutečné požadavky (kritéria), které nebyly zadávány nebo jejich hodnoty byly nastaveny v požadavcích úmyslně nesprávně.
Výše uvedené skutečnosti jsou jen konstatováním skutečného stavu.
Změnu (reformu) k lepšímu lze udělat v podstatě ihned - sofistikované metody existují, odborníci je znají a úředníci mohou být rychle vyškoleni. Čím déle se bude vyčkávat a polemizovat zda změnu ano nebo ne, bude se dále plýtvat veřejnými prostředky. Odborný potenciál v České republice na tuto problematiku máme, bohužel bez poptávky z praxe, takže to dále zůstává pouze v rovině teoretické.
Bude to ale asi tím, že si u nás opravdu nikdo ze státní správy nepřeje změnit zaběhnuté mechanismy, které nahrávají k realizaci korupčních procesů, což spěje k prohlubování společenské katastrofy a ostudy před civilizovaným světem.
novotny
Zabývám se problematikou využití poznatků moderního výzkumu a vývoje pro zlepšení stavu naší společnosti.
Klíčová slova: daně, reformy, věda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

alex
Protože se arcitektonické soutěže takřka nevyužívají a protože se nedodržuje obvyklý postup v jednotlivých stupních dokumentace. Vědomě už 20 let. To, že se stavba zadává na základě dokumentace ke stavebnímu řízení - to je ten neuralgický bod. Dokumentace ke stavebnímu povolení slouží jen k tomu vydání stavebního povolení. Tady lze náklady propočítat jen m3 nebo m2 podlahové plochy. Teprve dokumentace pro provedení stavby je ta kde lze vytahat položky prací a materiálů do posledního hřebíku. Běžná kancelářská budova o rozměrech 15x60 m se 3 podlažími znamená knihu A4 otl. 4 cm. Je-li zpracování ponecháno na dodavateli, pak snad není nutno nic vzsvětlovat. Běžný příklad - klidně je pak účtováno 90 t oceli místo skutečných 30 t - konkrétní příklad z mé praxe (stavba banky - adaptace objektu dotčeného památkovou péčí). Dovolím si upozornit, že jste asi nepozorně četl mé předchozí příspěvky - nejde o velké množství kritérií, ale o nekonečné množství variant a kombinací pro řešení. Architektonická soutěž Vám dá celý vějíř způsobů řešení úlohy a máte možnost výběru z viditelných řešení za v podstatě stejné peníze jako když vyberete jediného projektanta u něhož můžete nanejvýš očekávat kvalitní řešení. Navíc je venku běžné, že se nějaká povedená část jiného řešení zapracovává do vítězného či vybraného řešení. Ovšem je to spojeno s autorskými právy, které se venku běžně vyrovnávají. U nás je to nekompetentnost spojená právě s tou korupcí a záměrné vypisování výběrového řízení na ksždý stupeň projektové dokumentace běžně bez vyrovnání autorských práv. V zahraničích je vcelku běžný stav, že architekt je jediným partnerem investora a obstará i tu stavbu. On je ten nezávislý, který ručí za cenu a tak ji také uhlídá. Oni ti mocní velmi dobře vědí, proč je třeba projektanta odstřihnout od zakázky a dobře vědí, proč nechtějí mát zpracovánu dokumentace pro provedení stavby a tu dávají do rukou dodavatele, který má pak velice snadnou práci s vytvořením oné částky na korupci.
novotny
Můžete mi tedy říci, proč, když podle Vás nebývá rozhodnutí o výběru staveb neprůhledné, je zrovna v této oblasti nejvíce korupcí? Asi jste nepochopil základní koncepci mého blogu, který není založen vyloženě na problematiku stavebnictví, ale snaží se nastínit směr celospolečenského zájmu o změnu k lepšímu v oblasti jakýchkoliv výběrových řízení ve státní správě. Nicméně Vám děkuji za projevení Vašeho názoru jako odborníka ze stavebnictví. Já nejsem skutečně odborník na stavebnictví. Myslím, že takovýmito Vámi popisovanými detailními problémy ze stavebnictví se budou zabývat příslušní odborníci až v rámci zavádění nového systému.
alex
To je marné. pokud nebudete nic vědět o projektování a věcech souvisejících, budete prostě tvrdit něco, o čem nejste vůbec informován. Není dobré řešit problematiku, o níž Vám scházejí i ty nejtrivijálnější informace.\r\nTi odborníci vydávají písemné odůvodnění rozhodnutí - v odborné rovině jako podklad politikům, tedy srozumitelně pro laiky. Jejich rozhodnutí není ani náhodou neprůhledné. Zkuste si nejprve nějaké hodnocení jednotlivých projektů účastnících se přečíst, totéž pak ohledně hodnocení pořadí. Pokládáte-li se za odborníka, pak já ho ve Vás vidět nemohu, protože se dopouštíte nejzákladnější a triviální chyby. Svou odbornost stavíte nad odbornosti jiné. Nezlobte se, už vidím, jak Vy sestavujete kritéria týkající se architektury a co ta kritéria vlastně v architektuře jsou. Nezlobte se, zjevně jste podle Vašich dosavadních vyjádření v problematice architektury zjevně odborník na úrovni i běžného architekta. Je to Vaše věc, kde a v čem chcete utrácet svůj čas. Tady ho utrácíte naprosto zjevně - toť můj názor.
alex
To je marné. pokud nebudete nic vědět o projektování a věcech souvisejících, budete prostě tvrdit něco, o čem nejste vůbec informován. Není dobré řešit problematiku, o níž Vám scházejí i ty nejtrivijálnější informace.\r\nTi odborníci vydávají písemné odůvodnění rozhodnutí - v odborné rovině jako podklad politikům, tedy srozumitelně pro laiky. Jejich rozhodnutí není ani náhodou neprůhledné. Zkuste si nejprve nějaké hodnocení jednotlivých projektů účastnících se přečíst, totéž pak ohledně hodnocení pořadí. Pokládáte-li se za odborníka, pak já ho ve Vás vidět nemohu, protože se dopouštíte nejzákladnější a triviální chyby. Svou odbornost stavíte nad odbornosti jiné. Nezlobte se, už vidím, jak Vy sestavujete kritéria týkající se architektury a co ta kritéria vlastně v architektuře jsou. Nezlobte se, zjevně jste podle Vašich dosavadních vyjádření v problematice architektury zjevně odborník na úrovni i běžného architekta. Je to Vaše věc, kde a v čem chcete utrácet svůj čas. Tady ho utrácíte naprosto zjevně - toť můj názor.
novotny
A v tom je právě ten problém. Odborníků v porotě je třeba si vážit, ale jejich rozhodnutí jsou většinou neprůhledná, byť jim byla dána důvěra, protože mohou být zaujatí. Pokud odborníci v porotě vědí, nač vše se mají podívat, není problém, aby vyjádřili svoji odbornost zadáním a hodnocením potřebného spektra kritérií a celý proces tak byl zprůhledněn. Jinak se nepohneme dál a korupce bude mít stále velký stupeň volnosti. Efektivnost zavedení povinných multikriteriálních analýz je prostě a zjevně neodiskutovatelná. Odborníci v porotě patrně nepracují zdarma, takže proč bychom je nemohli platit dále, ale s požadavkem na průhlednost jejich práce?
alex
Ještě dodám jediné. Pokud chcete stále mluvit o hodnocení stavební zakázky jako zakázky na provedení stavby, jest marno v jakékoli diskusi pokračovat, neb pravda je prostě taková, že veškeré kvality, parametry, vlastnosti prostě určuje projekt.
alex
Znovu. Mýlíte se. Nechci Vám brát Váš entuziazmus. Dovolím si tvrdím, že se s úspěchem setkat v této oblasti nemůžete a nesetkáte. Vy jste neporozuměl. Je prostě efektivnější zadat architektonickou soutěž na základě libovolných podmínek (kritérií) či požadovaných vlastností a přitom nechat volné pole pro tvůrčí fantazii účastníků soutěže. Pro vyhodnocení plně postačuje většina odborníků v porotě. Ti nezávislí odborníci (architekti) vědí nač vše se podívat. Pořadí v soutěži je pak podkladem pro rozhodnutí politiků. Odborníci si musí obhájit své posuzování a stejně tak politici. Věřte nevěřte zavádět sem multukriteriální analýzu je naprosto a zjevně neefektivní. Kdo by platil takové stálé úředníky odborníky, nehledě na to, že by byli v zaměstnaneckém poměru samozřejmě závislí - a to tak, že hodně.\r\nOpravdu Váš nápad není šťastný.
novotny
Pane Špáta, klepl jste přesně na hlavičku hřebíku.\r\nJe to skutečně náročné udělat správně multikriteriální analýzu pro složité projekty jako je stavební zakázka - pro nákup židlí je to mnohem jednodušší a zda to je zbytečné, musí také někdo rozhodnout. \r\nŽe na to na radnicích a ministerstvech nemáme odborníky je dost nešťastné, sám cítíte, kolik ztrát asi takovou neodbornou činností v rámci našeho státu vzniká a že by se provádění multikriteriálních analýz pro stát vyplatilo. Lepší věnovat určitý čas a úsilí pro důkladnou analýzu, než vybrat nesprávně a dát prostor korupci. Dodejme na radnice a ministerstva odborníky, nebo vyškolme stávající úředníky a problém bude odstraněn. Tak nastane v této oblasti skutečná reforma.\r\nVaše obavy z nezvládnutí obrovského kvanta hledisek se dají dnes již jednoduše zvládnout - existují k tomu ověřené pracovní metodiky a samozřejmě i ověřený software.
alex
Pane Novotný, ještě něco dodám. Snad to bude jasnější. Není problém stvořit multkriteriální analýzu na hodnocení projektu, problém je, že byste ji musel tvořit na každou zakázku a největší problém je v tom, kdo by to měl hodnotit. Není třeba v těchto věcech nic vymýšlet. Existuje forma architektonické soutěže, která má svoje nikoli náhodná pravidla. Ta problém projektů řeší optimálně.
alex
Pane Novotný, nemohu souhlasit. Jednak dělat multikriteriální analýzu na nákup židlí asi není to pravé ořechové a tokvých výběrových řízení je většina -čili stačí stanovit ony vlastnosti. K tomu opravdu není multikriteriální analýza třeba ani v tom hodnocení. A co se týká stavebních zakázek, tam vaše tvrzení pokud data z projektové dokumentace neumožní ... je nesmyslná z podstaty. Je-li zpracována v rozsahu zákonné vyhlášky, nemůže to neumožnit. Znovu - tam je problém v zadání projektu - neb tam ty vlastnosti stanovovat je s ohledem na kvantitu možných řešení v obrovském kvantu hledisek je naivní a sebevražedné pro tu kvalitu. Jednak vím, o čem mluvím (profesí architekt) a jednak velice dobře vím, co je multikriteriální analýza. Sám jsem jednu kdysi pro vládu splodil s kolegyní ekonomkou pro hodnocení z hlediska ekologie.
novotny
Pane Špáta, zadání sortimentu multikritérií a jejich priorit (vah) pro veřejnou zakázku musí podléhat důkladné analýze. Jinak se samozřejmě hodnotí dodavatel stavby a jinak dodavatel aut, zde může být markantní rozdíl.\r\nPokud data z projektové dokumentace stavby neumožní stanovit všechna požadovaná kritéria, lze v multikriteriální analýze vyčlenit hodnocení některých kritérií jinými způsoby než konkrétními hodnotami. Jedná se např. o bodování stupnicí, odpovědí vyhověl/nevyhověl, dokonce lze využít i stupnici slovního hodnocení a další. Pokud máte nějaký konkrétní příklad z projektové dokumentace, kdy pochybujete o tom, že to nelze zadat do hodnotících kritérií, byl bych vděčen za jeho zveřejnění.
alex
Nemohu se zbavit dojmu, že až tak docela přesně nevíte, o čem píšete. Především směšujete typy veřejných zakázek. Něco jiného je výběr na dodavatele aut, lékařských přístrojů či vlaků a něco zcela jiného je výběr na dodavatele stavby. První je pouze věcí požadavku na vlastnosti předmětu výběrového řízení. U staveb, jde o zcela jiný typ zakázky, kde vlastnosti stavby jsou dány projektovou dokumentací a tedy to rozhodující se odehrává ve výběrovém řízení na onu projektovou dokumentaci, kde skutečně takové vlastnosti nelze objektivně zadat ani náhodou. Dost dobře nerozumím, jak byste chtěl do kteréhokoli typu veřejné zakázky vložit multikriteriální analýzu - např. Nemyslím si, že by to mohla být dobrá cesta.
schlimbach
dobrý den pane Novotný, neměl byste zájem spolupracovat s námi?\r\nReforma společnosti, o.s. - http://ekonomickareforma.cz