USA se nepodařilo rozeštvat Čínu s Ruskem

Páteční schůzka se konala ve chvíli, kdy jsou USA zaměstnány dvojí situací: obávají se možného jaderného konfliktu s Ruskem a rizika rychlé eskalace konfliktů s Čínou v otázce Tchaj-wanu. Prezident Si Ťin-pching nemluvil jen o ukrajinské krizi, zdůraznil celkový pohled Číny na bezpečnost a diplomacii. Podpořil mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem a rozhovory mezi USA, NATO a Ruskem. Prezident Si se rovněž vyjádřil k tchajwanské otázce – pokud si USA budou hrát s ohněm a porušovat základní zájmy Číny, nedojde k žádné přátelské ani pozitivní interakci mezi ČLR a USA. Jen několik hodin před schůzkou ČLR vyslala jasné signály, že nikdy nepřijme americké hrozby a nátlak ohledně ukrajinské otázky, a přísahala, že rázně zareaguje, pokud USA přijmou opatření poškozující legitimní zájmy Číny. Bidenova administrativa zesílila svou dezinformační kampaň ohledně čínské „vojenské podpory“ Rusku a pokoušela se Pekingu vyhrožovat „hrozivými důsledky“. Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že Čína „ponese odpovědnost za jakékoli kroky, které podnikne na podporu ruské agrese, a USA nebudou váhat s uvalením sankcí.“

Za nátlakem Bidenovy administrativy na Čínu byla její naléhavá potřeba pomoci ze strany Pekingu v ukrajinské krizi. Ukrajinský konflikt je důsledkem nahromaděných problémů mezi USA a Ruskem a také neustálého tlaku NATO pod vedením USA, jež zpochybňuje bezpečnostní zájmy Ruska. USA na jedné straně hledají pomoc Číny se zhoršující se ukrajinskou krizí, kterou vytvořily, ale nedokázaly ji zvládnout; na druhé straně tlačí a ohrožují Čínu, což je typická americká zahraničně-politická praxe – nemoudrá a kontraproduktivní. Zatímco se Washington pokouší zatáhnout Peking do nepořádku, který USA vytvořily, pošpiňuje čínsko-ruské vztahy fámami a dezinformacemi, aby mezi nimi zaséval neshody. Poté, co Washington varoval ČLR, že bude „čelit důsledkům“, pokud pomůže Moskvě vyhnout se sankcím, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová tyto výroky odsoudila s tím, že jde o další projev imperialistických a hegemonických ambicí Washingtonu. Vztahy mezi Čínou a Ruskem mají silnou vnitřní dynamiku, která není ovlivněna mezinárodními změnami, uvedla mluvčí. Čína a Rusko zopakovaly, že jejich strategické partnerství na vysoké úrovni se nikdy nezaměřovalo na žádnou třetí stranu a ani nebude žádnou třetí stranou ovlivněno. To je klíčový bod, který USA a Západ nikdy nepochopí.

Zatímco zahnaly Rusko do kouta v otázce Ukrajiny, USA se také pokusily zahnat Čínu do kouta s „nejvýbušnějším problémem“ pro bilaterální vztahy – tchajwanskou otázkou. USA posílají bývalé americké diplomaty na návštěvu ostrova, což ukazuje, že jejich konflikt s ČLR ohledně Tchaj-wanu rychle eskaluje. Někteří američtí představitelé také porovnávali ukrajinský konflikt s tchajwanskou otázkou, ale oba jsou zásadně odlišné. Významný generál amerického letectva spojil situaci na Ukrajině s Tchaj-wanem a tvrdil, že jedním z „klíčových ponaučení“, které si Číňané ze situace na Ukrajině berou, je „solidarita globálního společenství“ s Kyjevem, a že pokud se Čína zachová podobným způsobem proti ostrovu nebo jinému sousedovi, „stane se něco robustnějšího“.

Schůzka trvala téměř dvě hodiny a Si i Biden se shodli, že byla konstruktivní, a vyzvali pracovní skupiny na obou stranách, aby přijaly konkrétní opatření k navrácení bilaterálních vztahů zpět na správnou cestu a vyvinuly příslušné úsilí při řešení ukrajinské krize.  Ukrajina je pro USA závažný problém a není v jejich zájmu další konfrontace s Čínou. Washington a Brusel by se měly vzdát iluze, že mohou vyřešit všechny problémy nátlakem nebo uvalením sankcí, protože bez Číny a Ruska je nemožné vyřešit globální problémy, včetně politických nebo ekonomických krizí.