Úsměvy, podání ruky, oslovení „přítel“ - u politiků tomu nelze věřit

14.3.2014 11:24
Barack Obama oceňoval prezidentské volby na Ukrajině v roce 2010 jako „poklidné vyjádření vůle voličů“. Sarkozy zase uvedl: "Ukrajinský lid vyjádřil svou vůli ve svobodných, pluralitních a demokratických volbách". Jejich výsledky však změnila „revoluce sniperů“

Svět je dneska tak uchvátaný, že zapomínáme to, co se stalo včera, před týdnem měsícem. Nové události, které pro nás vybírají média, vytěsňují dřívější fakta. Včera bílé je dnes černé a naopak. Přítel se stává nepřítelem a naopak. Nejsem pohoršený, když přívalu informací podlehne obyčejný člověk. Ten totiž má kromě zpráv zásadnější problémy všedního dne. Horší je to u politiků, kteří rozhodují o osudech svých a zejména jiných zemí.

Připomeňme si jednu zprávu, kterou je možné najít na portálu televizních novin televize NOVA. Ve zprávách z 11. února 2010 byla zveřejněna informace o telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Obamy se zvoleným prezidentem Ukrajiny Viktorem Janukovyčem, v němž šéf Bílého domu pochválil průběh voleb, které se na Ukrajině odehrály 7. února. "Poklidné vyjádření politické vůle ukrajinských voličů je dalším pozitivním krokem k posílení demokracie na Ukrajině," uvedl Bílý dům v prohlášení k telefonickému rozhovoru mezi oběma politiky. Jak uvedla NOVA, Janukovyčovo vítězství uvítal ve čtvrtek i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle něj "ukrajinský lid vyjádřil svou vůli ve svobodných, pluralitních a demokratických volbách".

Znamená to, že nyní Obama a Evropská unie na Ukrajině podpořili síly, které násilným způsobem zvrátily „vůli ukrajinských voličů“, vyjádřenou ve „svobodných, pluralitních a demokratických volbách". Janukovyč totiž od počátku výkonu funkce prezidenta, ať má jakékoli vady, neučinil nic, co by bylo proti výsledkům prezidentských voleb v roce 2010 ani posledních voleb parlamentních. Na Ukrajině proto nyní nezvítězila demokracie, ale ti, kteří se postavili proti demokratické vůli voličů. Místo případného legálního vítězství v prezidentských volbách příští rok, možná se obávali prohry, zvolili střelbu v ulicích Kyjeva a několik tisíc demonstrantů a stovek bojůvkářů tak zašlapalo demokratické volby. Po "oranžové revoluci" můžeme mluvit o "revoluci sniperů.

Je to však jediný veletoč, který nám zejména západní politici předvedli? Vždyť třeba Slobodan Miloševič byl po jistou dobu spojencem USA, bez něhož by nebylo možné podepsat dohody z amerického Daytonu. Nakonec mu ovšem byla nasazena nálepka balkánského Hitlera a umírá za nejasných okolností v Haagu. Vítání „arabského jara“ v konfrontaci třeba s „přátelskými“ fotografiemi francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s Muammarem Kaddáfím, údajným financiérem jeho prezidentské kampaně, jsou toho nikoli jediným příkladem. Kaddáfí byl zavražděn, údajně za účasti francouzské rozvědky.

Stačí si „vygooglovat“ fotografie různých „hvězdných“ politiků a zjistíme, že Sarkozy v tom nelítá sám. Záběry usmívajících se tváří a vřelé stisky rukou politiků USA, Evropské unie a jejích členských států jsou hojné. Úsměvy, podání ruky, oslovení „přítel“ … ničemu z toho nelze věřit.

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Njn, pokrytectví a věrolomnost Západu nemá hranice -(