Utržené ze řetězu

klavesnice stroje
30.4.2020 16:00
Jeden můj kamarád před časem vyslovil hlubokou pravdu. Válku s médii nelze vyhrát. Po letech k tomu dodám, že demokratickými způsoby a se sklopenou hlavou to skutečně nejde. Jenže kapitulace na místě rovněž není. Bojovat lze, ba je i nutné, i když je vítězství daleko. A snad i tehdy, kdy je nejisté. Představme si aktéry. Na jedné straně politici. Ti vybraní. Sluníčkáři, chvilkři, opozicí vybraní. Přisouzena je jim role fackovacích panáků. Políčkujícími ve hře, které jsme nevěřícími diváky, jsou dnes především divy veřejnoprávní televize. Myslí si, že jsou královny moderovaných diskusí. Však vystupují jako dominy. Bez latexu a bičíků. Škoda, slušelo by jim to víc, než dnešní roušky.

Jakoby s Covidem nezešílelo jen zpravodajství na televizní čtyřiadvacítce, ale spolu s dramaturgy i samotné televizní modly. Nemám teď na mysli začínající žabky, které na nekonečných tiskovkách kladou již dávno zodpovězené otázky. Ty ve své naivitě a s vidinou někdy získaného královského žezla se snaží své idoly napodobit. Zatím neuměle a hloupě. Nad nimi jsou dvorní dámy současných televizních královen. Snaživé zprávařky. Byly povolány, aby únavou zemdleným panovnicím sem tam vypomohly. I ony umí pokládat návodné otázky, ne že ne. Leč ještě něco málo jim do zářivých hvězd chybí. O jas nejde, snad ani o to, jak se při kontaktu s NĚKTERÝMI politiky správně odvázat. Následovnice se prostě nedokáží ještě zcela urvat ze řetězů!

Královny to dokázaly. Z obrazovek nás o tom přesvědčují dnes a denně. Své peníze od chlebodárců si plně zaslouží. Jen ti jaksi zapomínají, že ty výplaty nejdou z opozičních, či neziskových peněz, ale z kapes nás, diváků. Nechme to ale pro tentokráte bokem.

Přerod dam ve fúrie šel možná pozvolně, ale nyní nabral na intenzitě. Ukřičené, hašteřivé, vševědoucí, arogantní, namyšlené a přitom neskonale hloupé. Takovými jsou dnes. Někdo je tomu ale naučil. Netuším jakými kurzy a školeními prošly. Naučili je to tam ale dobře. Chyba jen v tom, že se jim stále větší procento diváků směje. Tedy těm královnám. Má je za hloupé propagandistky! Těmi se ale necítí, jsou přeci hlídacími fenami demokracie, že?

Ale k druhé straně mince. Jejich obětem. Předeslat se patří, že i ty jsou předem vytipovány. Existují politici, na které je možné zvyšovat hlas, skákat jim do řeči, trucovitě trvat na zodpovězení návodné a přitom hloupé otázky, shazovat je, častovat je úsměšky nebo jim prostě sebrat slovo. Zhusta jde o současné vládní politiky, komunisty, okamurovce, nikdy však o představitele tzv.demobloku! Prostě takový veřejnoprávní vyvážený televizní výběr.

Však zpět k obětem. Soudný divák, jemuž se obrazně kudla v kapse otevírá, se jen diví. A ptá se. Proboha, proč tito zkušení lidé na sebe dobrovolně berou roli vděčných klientů masochistických hrátek? Proč televizním Sirénám podléhají snadněji, než hmyz mucholapce? Jsou až takovými gentlemany, že za žádných okolností dámám odpor nekladou? Anebo se jim to prostě líbí? Vyžívají se v tom? Dělá jim veřejné ponížení dobře?

Nemyslím si. Pravda bývá prostší. Oni se prostě bojí. Mají strach. Obavu z toho, že je z televizní obrazovky její samozvaní vládci vymažou! Proto raději trpí a ještě na konci vlastní exekuce podlézavě poděkují za pozvání!!!

Co na to říct? Jen, že na zbabělce nikdo v dobrém nevzpomíná. Anebo si tito pánové myslí, že volič fandí ubližovaným? Dost možná. Však můj názor je, že skuteční muži a politici se televizními Harpyjemi do role ponižovaných vmanévrovat nikdy nenechají! Přemýšlejte, pánové o tom!

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

,, S kým jsi byla  dnes večer na Petrových kamenech Doroto Shuchová ? "

                                                                            Václav Kaplický. Kladivo na čarodějnice. (přibližný citát ).

   Citátem výše uvedeným jsem si dovolil zdůraznit časové souvislosti tohoto plně aktuálního a výstižného článku o mediálních husičkách, jež jaksi nevědí co vlastně činí, právě se symbolickým datem 1. máje, který dřívě představoval Svátek práce. Považuji za potřebné zdůraznit, že právě dnes 1. 5. 2020 se se vší plnou parádou  vracíme do středověku, byť již na vyšší vědeckotechnologické úrovni. Nelze si totiž nevšimnout, že dnešním dnem se stává účinným fakt, že naši novodobí (protikoronaviroví ) inkvizitoři v praxi začínají používat sofistikovanější vyšetřovací nástroje tedy inteligentní karanténu, než původní středověké, palečnice, španělské boty, skřipce a jiné nástroje tortury. Samozřejmě, že není vůbec podstatný předmět inkvizičního vymycování, tedy dříve čarodějnictví a nyní koronavir, své ďábelské úsilí, si inkvizitoři, vždy posvěcují zaklínáním, že své pochybné metody (nyní  tedy sledovací), používají v zájmu nejvyššího dobra. Inkvizitoři si vždy vyžadovali dobrovolný souhlas (fakticky však vynucený strachem ) vyšetřovaného s používanými metodomi a prostředky, jejichž použití byl podroben a na tomto byl pak ochoten s radostí zemřít v plamenech své zkázy. Sed libera nos a malo.