V ODS možná ještě do voleb odhalí samozvance a ztroskotance

obrazek
16.8.2013 11:10
Seberozpuštění Poslanecké sněmovny je prý téměř jisté, sdělují unisono média. Souhlasit by mělo 122 až 125 poslanců, takže tu je i nepatrná rezerva přes potřebných 120 hlasů. Rozhodnutí má padnout v úterý 20. srpna, tak až do hlasování buďme v klidu. Šéf strany TOP 09 a neúspěšný prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg prohlašoval ještě začátkem července, že TOPka podpoří rozpuštění sněmovny a předčasné volby, a velmi rychle na svůj závazek zapomněl. Tentokrát by to však vyjít mohlo. Prezident Miloš Zeman už přislíbil, že po rozpuštění sněmovny nebude váhat s vypsáním předčasných voleb. Politické strany a uskupení přistoupily k přípravě kandidátek a formulují programové zásady.

 

Kádrové rezervy má sociální demokracie na rozdávání 

Pokud jde o místa v čele kandidátních listin, jeví se velmi příznivě situace v sociální demokracii. Všeobecně známí jsou Bohuslav Sobotka či Jeroným Tejc stejně jako místopředsedové sněmovny Lubomír Zaorálek a manažersky úspěšný Jan Hamáček. Dále může nabídnout osvědčené hejtmany. Kromě asociačního předsedy Michala Haška jsou dostatečně známí Jiří Běhounek z Vysočiny, plzeňský Milan Chovanec a zejména Jiří Zimola z Jihočeského kraje.

Zimola na sebe výrazně upozornil už v krajských volbách v roce 2008. Tehdy stál proti jednomu z nejúspěšnějších politiků ODS, velmi oblíbenému hejtmanu Janu Zahradníkovi – a rozhodným způsobem jej porazil. Ve funkci hejtmana pak mimo jiné získal cenné politické body při řešení problematiky Národního parku Šumava.

Věřil jsem, že se Jiří Zimola prosadí ve volbách místopředsedů na březnovém sjezdu v Ostravě. Byl mezi kandidáty, nakonec však ustoupil a podpořil kandidaturu Milana Chovance. 

Do čela kandidátky ČSSD v Praze se možná postaví Jeroným Tejc

Praha je po celou dobu existence České republiky pravicovou baštou. Volby by tu prý vyhrála i „Klausova tenisová raketa“. To už samozřejmě neplatí, vůdčí pozici po ODS zaujala TOP 09. V čele její kandidátky bude nepochybně Karel Schwarzenberg jako vysoký favorit. Úspěchem ČSSD bude každé místo, přesahující čtyři mandáty získané roku 2010.

Místo v čele pražské kandidátky tak může být i „polibkem smrti“. Krátce se spekulovalo o odborářském bossovi Jaroslavu Zavadilovi, při posledním plénu pražské ČSSD byla jednomyslná shoda na Bohuslavu Sobotkovi. Ten pražským socanům poděkoval a rychle odmítl – vedoucí pozice na jihomoravské kandidátce je pro něho daleko bezpečnější. Pražskou kandidátku možná povede předseda Poslaneckého klubu Jeroným Tejc. Sice ještě pozici v čele nepotvrdil, ale server Parlamentní listy již Tejce označil za „mrtvého muže ČSSD“. Šlo prý o Sobotkovu konspiraci s cílem oslabit Tejcovo sílící postavení ve vedení strany.

Je dobré dodat, že suverenitě pravice v Praze dlouhodobě napomáhá oportunistická politika vedení pražské ČSSD s „oranžovými barony“ Petrem Hulinským a Karlem Březinou. Charakteristický příklad je z komunálních voleb v roce 2010. Kandidátka ČSSD v čele s   Jiřím Dienstbierem získala na pražské poměry neuvěřitelných 18 procent hlasů. Když došlo na povolební vyjednávání, byl Dienstbier z vyjednávacího týmu vyšachován a Hulinský s Březinou dojednali koalici s ODS. Jen do ledna 2012, než je primátor Bohuslav Svoboda odeslal do magistrátní opozice.

Občanští demokraté bojují o přežití 

Skandály provázely Nečasovu a Kalouskovu vládu od jejího ustavení a vyvrcholily červnovým zásahem ÚOOZ na Úřadě vlády a aférou Nečas – Nagyová. Premiér byl nucen rezignovat. Postupně dochází k rozvalu ODS takřka „v přímém přenosu“. Proklamovaná stojednička se rozpadla, došlo k vyloučení „zrádců“. Výzvy k návratu nevyslyšel otec zakladatel Václav Klaus a dokonce pohaněl virtuální premiérku Miroslavu Němcovou. Statutární místopředseda Martin Kuba zpočátku rovněž odmítal Němcovou jako leadra pro volební kampaň, ale nakonec souhlasil. Zbývá už jen odhalit „ztroskotance a samozvance“. Času moc nezbývá, ale do voleb by se to dalo stihnout. Není pochyb: hegemonem pravice a hlavním soupeřem ČSSD bude Kalouskova TOP 09, byť pod předsednictvím knížete z Orlíku.

Věra Jourová přinese kladné body, Vratislav Mynář záporné

Volební výsledek mohou ovlivnit i další strany a hnutí, jejichž současné preference kolísají okolo pěti procent. Především jde o KDU – ČSL, Asociaci nespokojených občanů (ANO) Andreje Babiše a Stranu práv občanů – Zemanovci (SPOZ). Dovolím si prognózu: neprosadí se Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury ani Suverenita Jany Bobošíkové. Obě uskupení však zavedené strany připraví o tisíce hlasů. 

Zatím není mnoho slyšet o ANO miliardáře Andreje Babiše. Asociaci zakládal před dvěma roky a měl v plánu uspořádat statisícovou protivládní demonstraci na Václavském náměstí. Z plánu sešlo. Před časem však Babiš koupil vydavatelství nejčtenějších novin a obklopil se perspektivními spolupracovníky, kromě jiných Věrou Jourovou, Martinem Stropnickým a Martinemn Komárkem. Zejména Jourová, neprávem obviněná z korupce a vězněná plukovníkem Kubice, může pro ANO znamenat přínos desetitisíců hlasů.

Jiný příklad je v SPOZ. Láká ke kandidatuře ministry Rusnokovy vlády a Martin Pecina již souhlas potvrdil. Strana by mezi leadry chtěla mít i hradního kancléře Vratislava Mynáře, svého někdejšího předsedu. Pro Mynáře by podle jeho vlastních slov byla kandidatura „srdeční záležitostí“, chce si ji však nechat posvětit od prezidenta Zemana. Zde je zjevné čertovo kopýtko. 

Pokud by Zeman souhlasil, zpochybnil by svoji vlastní autoritu. Při Mynářově jmenování zdůraznil, že funkce kancléře je práce na plný úvazek. Čelné místo na volební kandidátce by ovšem znamenalo vedlejšák na druhou. Nemluvě již o tom, že Mynář vedle funkce kancléře je předsedou krajské organizace SPOZ ve Zlíně a zastává funkci krajského zastupitele.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.