Ve věci RIP J. Kubery

klavesnice stvan
21.1.2020 16:00
Odešel 2. nejvyšší ústavní činitel -předseda Senátu Jaroslav Kubera. Bodrý nepřehlédnutelný muž, byť pomenší postavy, s neodmyslitelným retkem. Jako by předurčený svou ironií k symbolizování té nevážnosti Senátu, které se této instituci právem dostává. Někteří ono RIP jaksi zlehčují a volí k tomu slova nepříliš takticky vhodná. Řekněme si tady něco blíže k Senátovi a k Kuberovi.

Podle některých Ústavostrůjců je Senát insticí natolik potřebnou, že mu nelze bránit 
ve vzniku a v chodu. Čili senátor/senátorka může být zcela v poklidu zvolen/-a 
většinou jednoho hlasu a to třeba i svého vlastního.
Není prakticky zrušitelný, 
leda-že by si kapři sami vypustili rybník, což ale ploutvemi zdymadlo nenadzvednou.
Také proto je ovládán Modrými, 
s výjimkou jednoho období, kdy to drželi Oranžoví. 
Ponevadž však nedokázali podat návrh na seberozpuštění, 
čili alespoň sebetransformaci, tak další oranžové tsunami (podle televizních slov z tehdejška ) se již nekonalo. A poněvadž toto se nijak neslalo, či nenastalo
a tak moudrý lid český, moravský a slezský usoudil, 
že další modří nejsou v nepotřebném Senátu potřební, 
a to i přesto, že nosí trika oranžové barvy.
Ptákostrana (skloňuje se podle vzoru Státostrana) pak usoudila, 
že po nezáživném Antiodboráři by Senát jakožto instituci a pro Modré
měl zachraňovat někdo, ne žádný kožený klaus, 
ale muž s jiskrou v oku trousící navíc i jiskérky při oklepávání retka,
avšak, že by něco chytlo, to za těch 20let primátorování a senátorování není známo.
Jinak by tam do Senátu mohli nalézt Nějací Tací,
co tak zastupují max. sebe a pár příbuzných a spřátelených k tomu, což se již dělo.
Sám Kubera dlouhodobě vládl Teplicím, snad 20let.
Snažil jsem se tomuto fenoménu přijít více na kloub.
Při pídění na Netu, jsem narážel na různé věci z Teplic, které jsou tam již pryč.
A tak lidé ho tam měli rádi, tak nějak jako stréčka Křopala 
a tamní muslimská komunita si také nestěžovala.

Při laudaciích se též objevily pichlavé připomínky jak k Teplicům, tak k Senátu, 
což by mohlo podle některých 
znevažovat pietu, Senát, Ptákostranu, ba i onu evropskou Konservativu.
Zde v závěru doporučuji podle klasického:
Quod licet Iovi, non licet bovi
což ve volném překladu lze vyslovit:
Nelze čekat aby někdo, bez zlaťáků a bez ouřadu
si něco jen tak dovoloval, včetně toho na co má právo.

Avšak s tím, kdo má ouřad a i zlaťáky má souhlasit
i když sám má, byť podložený svůj jiný názor.
Takže nechť si Modří a další podobní vzpomínají na ty své
svými Lobreden
a nám ostatním je,
aspoň trochu strpěno, je brát,
když už máme tu demokracii,
jako ty, kterým nic lidského nebylo cizí.
A to by asi i takový Kubera podepsal,
domnívajíc se, že by tím své Modré nepoškodil.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.