Vítězství dánské levice

obrazek
16.9.2011 10:28
Nejmenší severskou zemi čeká po deseti letech změna vlády. Ve čtvrtečních parlamentních volbách totiž zvítězila koalice levicových stran, vedená sociální demokracií v čele s 44letou Helle Thorningovou-Schmidtovou, která bude designována první premiérkou v dějinách země a sestaví většinový kabinet.

Tzv. Rudý blok obsadí celkem 92 poslaneckých mandátů ze 179. Dosavadní minoritní pravicová koalice v čele s liberální stranou Venstre premiéra Larse Rasmussena, která se opírala o toleranci pravicových populistů z Dánské lidové strany, obsadí 87 mandátů. Volební účast byla tradičně vysoká a přesáhla 80 %. Předvolební kampani tentokrát nedominovala témata imigrace a nebezpečí islamizace, ale ekonomika. Pravice – jako všude v Evropě – nabídla již notně vyčpělou a nikde nefungující léčbu rozpočtovými škrty a levice kontrovala zvýšením některých daní. Sociální demokraté odmítají úspory v sociální oblasti a chtějí hospodářský růst povzbudit navýšením vládních výdajů.

Odchod liberálů a konzervativců (tzv. „modrých“) do opozice také znamená konec éry Rasmussenů – tři nositelé tohoto příjmení, které je v Dánsku stejně časté jako v Česku Novák, se střídali u moci 19 let a nebyly mezi nimi žádné příbuzenské vztahy. Jedním z nich byl i bývalý předseda sociální demokracie, premiér v letech 1993 – 2001 a od roku 2004 lídr Strany evropských socialistů (PES) Poul Nyrup Rasmussen. Porážka pravice rovněž ukončuje výrazný vliv xenofobní Dánské lidové strany na vládní politiku. Sociální demokracie však přislíbila, že většinu protiimigračních zákonů zachová, což je pozitivní signál. „Rudý blok“ tvoří vedle sociálních demokratů ještě socialisté, radikální liberálové a Zelení s postkomunisty.

Dánská sociální demokracie (SD) deklaruje za svůj cíl humanitní socialismus a akcentuje environmentální agendu. Je stoupencem těsné spolupráce mezi severskými zeměmi a její elektorát tvoří převážně zaměstnanci veřejného sektoru, manuálně pracující a humanitní inteligence. SD také úzce spolupracuje s odborovými svazy a je členem Strany evropských socialistů (PES) a Socialistické internacionály.

Socialistická lidová strana (SF) je levicová formace, spojující rudé a zelené perspektivy s demokratickými postoji. Portfolio programových východisek SF sahá od pacifismu a environmentalismu k ochraně lidských práv a genderové problematice. Deklaruje cíl nastolení socialistické demokracie, čímž rozumí striktní kontrolu ekonomických aktivit, která má zajistit respektování sociálních a politických práv a udržitelného rozvoje. Silně akcentuje ochranu etnických, náboženských a sexuálních menšin. V zahraničně-politické oblasti prosazuje systém kolektivní bezpečnosti a patří k euroskeptickým formacím. Odmítá federalizaci EU a přijetí eura. V Evropském parlamentu je součástí frakce Sjednocené evropské levice a Severské zelené levice.

Radikálně liberální strana (RV) je středolevým sociálně-liberálním uskupením. Individuální svobodu vnímá jako klíčovou hodnotu, ale současně považuje stát za hlavního garanta sociálních jistot občanů. Elektorát RV tvoří středostavovská inteligence.

Jednotná kandidátka Rudo-zelení (EL) je demokratická socialistická strana s environmentálním a pacifistickým akcentem, tvořená postkomunisty, trockisty a ekology. Odmítá členství Dánska v NATO a EU. Evropskou unii považuje za „agenta tržních sil, který vykořisťuje východní Evropu a rozvojové země.“ EL nemá zastoupení v Evropském parlamentu a svůj odpor k EU na nadnárodní úrovni ventiluje prostřednictvím Evropské aliance hnutí kritických k EU.

Co se týká rozložení politických sil v severských zemích, levice je nyní u moci v Dánsku, Norsku a na Islandu, zatímco ve Švédsku a Finsku kritizuje (středo)pravicové vlády z opozičních lavic. Nor Jens Stoltenberg je jediným sociálně-demokratickým premiérem, protože v Dánsku i na Islandu vládnou ženy – Helle Thorningová-Schmidtová a Jóhanna Sigurðardóttirová.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.
Klíčová slova: Dánsko, volby, zahraniční politika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.