Všeobecné poznámky k obecným jevům

23.2.2021 20:21
Či spíše glosy. Pokud čtenář hledá jejich přímý vztah k aktuálnímu dění, jde o podobnost čistě náhodnou, (ač chtěnou).

Tématika vojenská:

Je normální, že tomu, kdo střílí na špatný cíl - vždycky dojdou náboje jako prvnímu. [jen pohleďte na rozpočtové deficity]

Mnohý rodič, který zlomil hůl nad svým potomkem, vysedávajícím u počítačových her, při sledování zpráv ze světových  bojišt, nutně pookřeje:

      Nevybral si to ten kluk špatně. To co dělá, není dnes flákáním ale dobrou průpravou pro ovládání dronů. Už se o něj nemusíme bát. Ten se neztratí. I kdyby byla válka, bude si sedět hezky v teple, ovládat drony stovky kilometrů daleko a nic se mu nemůže stát. Měli bychom jej ode dneška v tom více podporovat.

Tématika špatné paměti:

Komu se nedaří na něco zapomenout - ať to hodí do Bečvy.  [jen pohleďte na to, jak v nehluboké řece zmizelo vše, zůstala na povrchu jen nechutná pěna ]

Tématika reminiscencí 1:

Nouze naučila Dalibora housti (příklad inovace a rekvalifikace) - v nouzovém stavu by se tím ale neuživil.  [Nouze nenaučila Dalibora marketingu]

Tématika reminiscencí 2:

TVÁŘ -tento výsostně spisovný pojem vždycky budil moji zvědavost. Z literatury jsem nasával význam "ztráty tváře" - třeba v čínských reáliích je to klíčový fenomén (o jemnějších nuancích v chápání tohoto by asi věděl více Jan Campbell)). Ale také jinde je zásadní poznatek z oblasti mezi-lidských i mezi-národních vztahů o efektu toho, když se podaří zabránit ztrátě tváře poraženého.

Dnes se mi dobová reminiscence na téma ztracené tváře neodbytně vrací, když třeba čtu: "...odstartovala novou kampaň proti koronaviru.Tvář jí propůjčili lidé v první linii..." nebo "...Kampaň k očkování proti covidu provázejí otazníky, kdo bude její tváří?" [ Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/kampan-k-ockovani-proti-covidu-provazeji-otazniky-kdo-bude-jeji-tvari-bohdalovou-pry-vlada-neoslovil.A210105_191623_ln_domov_rkj..." ] či jinde viz "Zrod státem placené kampaně k očkování", kde  "Novou tváří epidemie by podle Babiše mohl být Smejkal", potažmo "Vláda potřebuje novou tvář, která by o epidemii koronaviru mluvila k veřejnosti, a tou by mohl být..."

Představme si zedníka nebo údržbáře budovy. Pokud by on musel shánět novou tvář, vypadalo by to, jako by říkal: "Budova se mi hroutí pod rukama, protože jsem se vykašlal(prostě to neumím) na odbornou a poctivou práci. Dnes mi na můj ksicht už nikdo nesvěří ani její hlídání. Potřebuji novou tvář...". Než ji seženu, namaluji kulisy a ruiny budovy trochu zakryji. A zase bude všechno jako dřív. Můžeme tvrdit, že se brzy vrátíme k normálnímu životu."

Kdo asi tak může dnes hledat tvář? Kdo ji potřebuje? Ten, kdo ji ztratil? Nejspíš.

 [Má smysl volit lidi bez tváře ?]

Tématika reminiscencí 3 :

Kdo uteče, vyhraje.  [Tedy tam zůstane jen poražený?]

Takže o vítězi v Afghanistánu je rozhodnuto.

Ale jde také o to, jak kdo uteče. V tomto směru patří mezi nejvítěznější vítěze i naše vláda. (Česká republika úspěšně dokončila evakuaci z Afghánistánu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tímto mise skončila.  [útěk se povedl na jedničku]

[https://udalostiextra.cz/domaci-zpravy/velvyslanec-baloun-za-evakuaci-z-afghanistanu-dostal-medaili/9442/])

 

 

Tématika reminiscencí 4 (31.8.2021):

Každý velký prů... lze rozložit na řadu dílčích úspěchů.  Reminiscenci na toto, tak osvědčené heslo z naší nedávné minulosti,

(i současnosti) ve mně vyvolaly poslední zprávy z tisku.

Takže soudím, že USA stále drží všechny trumfy v rukou a jejich pozice největší světové mocnosti je neotřesitelná. 

Svědčí o tom snímky talibánců na ukořistěných bojových vozidlech a také to, jak (dříve americká) helikoptéra Black Hawk,

hlídkuje nad městem Kandahár.

   Pravda, ti, kdo tyto zprávy čtou podrobně, to tak nemusí vnímat, protože přebírají odsuzující a dehonestující soudy na účet američanů.

Ale já, kterému stačí povětšinou jen titulky nebo popis obrázku, toto omezení nepociťuji. Čtu to tak, že v této chvíli podávají zodpovědní američtí činitelé za Afghánistán nějakému výboru či podvýboru kongresu tajnou depeši zhruba tohoto znění: "Celkově jde o fenomenální úspěch naší armády, naší politiky a naší ekonomické diplomacie. Kromě toho, že jsme všechny okolní státy zaměstnali našimi problémy na několik let dopředu, odsoudili jsme Talibán, aby se stal na desetiletí našim stálým odběratelem náhradních dílů pro naši techniku v jeho rukou, aby sám pozval naše techniky a obchodníky ke spolupráci při udržování této techniky v provozu. Tímto obchodem století není třeba zatěžovat naši ani světovou veřejnost. Naši obchodníci a lobisté si s tím už nějak poradí.

Jde o dvě věci.

Jednak, aby jiné státy pomáhaly Afhánistánu s financováním v rámci mezinárodní pomoci

(aby měl talibán dost prostředků na platbu našim obchodníkům - když čtu  11.9.2021: Česko má vynaložit 45 milionů korun na humanitární pomoc v Afghánistánu[Více na: https://newsbox.cz/zpravy/cesko-ma-vynalozit-45-milionu-korun-na-humanitarni-pomoc-v-afghanistanu-oqds486h] napadá mě, kde asi ty peníze skončí-není to první záloha?)

a zejména a to hlavně - aby tam nezavládl mír."

Domnívám, se také, že v této souvislosti se medailemi za zásluhy šetřit nebude. Úkol byl splněn.

 

  

Tématika absurdnostní:  "... to jsou ale paradoxy, pane Vaněk..."

Běžná zpráva, jakých čteme tisíce....odpovídá inteligenci mluvčích, kteří jich tisíce vyprodukují.

V Ústřední vojenské nemocnici je podle mluvčí Jitky Zinke..."Statistiku, týkající se věku pacientů, nevedeme, nelze tak podloženě potvrdit, že došlo ke snížení věku pacientů s onemocněním covid-19, ale zdá se, že tomu tak je," uvedla Zinke.

[ Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mladi-lide-nemoc-koronavirus-tezky-prubeh-nemocnice-rocniky.A210226_163629_domaci_vank#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=domaci&utm_content=main ]

Věřím, tomu, že statistický průzkum věku pacientů nikdo nemusí dělat a ani nedělá.

Ale nevěřím tomu, že nemocnice nevede evidenci pacientů včetně data narození, pohlaví, diagózy a dalších běžných ,lékařsky důležitých údajů.

A už vůbec nevěřím, že tato data nejsou uložena v databázi, chráněna proti zneužití.

A také už vůbec nevěřím, že informační systém nemocnice nedovoluje jednoduchým dotazem do této databáze zjistit (anonymně včetně ochrany citlivých dat a  dodržení GDPR) třeba průměrný věk pacientů podle diagnóz, apod. a že toto není tou nejběžnější součástí používaného systému.

To je podobné, jako bych měl věřit tomu, že nemocnice nevede  žádné výkazy, nebo že ani pojišťovny, které nemocnici "živí" a spoluurčují její existenci s nemocnicí, nezajímá, že (příklad) hormonální antikoncepci aplikuje dětem v předškolním věku nebo osmdesátiletým lidem bez ohledu na pohlaví.

To je podobné, jako bych měl věřit tomu, že nemocnice nepoužívá počítač, ale eviduje pacienty a zákroky ručně inkoustovou tužkou na sáčcích od cukru.

Beru v úvahu, že název funkce je "mluvčí" a ne "myslící".

Přesto však podobných alibistických tvrzení ("Statistiku, týkající se věku pacientů, nevedeme, nelze tak podloženě potvrdit, že..."),  dokladujících obyčejnou, úplně obyčejnou, ničím zajímavou neschopnost, nad kterou nemáme přemýšlet a zvyknout si na to že odpověď je správná, slýcháme příliš často a to běžně ve veřejném prostoru - nejen od mluvčích. 

Já si na to nějak nezvykám a nezvykám. Čím to?  [snad tím, že přibývá věcí, co mají být lidem jedno]

Tématika téměř fenomenologická:

   V záplavě pojmů, které se v méédiích usadily na různých jevech,  se lze často jen obtížně vyznat. A tak přirozená touha po pohodlí (čti "lenost") v myšlení vede často k tomu, že přijímáme na stříbrném podnose ledabylosti stokrát servírované podsunutí jiného významu původnímu pojmu za průkaz vlastní moudrosti.

     Každý fenomén (čti jev, projev či originální úkaz) nahlížíme a poznáváme z hlediska svých zkušeností a svých potřeb. Podle toho pak hledáme co nejvěrnější označení, pojem, kterým bychom chtěli sdělit námi vnímaný obraz i ostatním.

     Najít (či alespoň správně znovupoužít - čti recyklovat ve smyslu opisovat) správný pojem, je mnohem pracnější. Jde také o to, aby zvolený pojem nezakryl nebo nezkreslil podstatu fenoménu. Najít takové kritérium, které je co nejobecnější a přitom dokonale kvantifikovatelné, měřitelné a srovnání usnadňující - to je opravdu terno.

     Tak i já jsem pochopitelně vždy hledal nějakou kotvu, kterou bych mohl použít, aby držela navzdory vichru cizích názorů mou přetíženou bárku plnou úvah v dosahu reality pevného dna pod vrstvou rozbouřených vod. Zároveň pro mne délka řetězu kotvy měla být měřítkem toho, jak daleko od podstaty věci jsem vzdálen a kritériem toho, co je reálné a co je pouhou fikcí daného jevu.

     Se současnou epidemií toto povídání nemá mít přímou souvislost, ale s prominutím, pro "fenomenální" obecné úvahy současná napjatá atmosféra snad dobře poslouží jako kolorit.

     Tedy (5. října 2020 v příspěvku Covidová nestrategie) jsem hodně váhal, než jsem použil pro toto hledané kritérium pojem "zbytečná smrt", který by mi posloužil zároveň jako kritérium pro posuzování skutečného prospěchu konkrétního názoru, opatření či užitečnosti jejich hlasatele. V té době takový pojem dosti "trčel a provokoval", přestože počet mrtvých nekontrolovaně narůstal. Rozhodně nebyl běžný.

     Běžným se stal později (patrně stejné sousloví považovalo nezávisle na oficiální rétorice a na sobě navzájem více lidí za výstižné) a je tomu tak dosud. O zbytečných úmrtích se začalo hovořit běžně (nepoužívaly se ovšem jako kritérium, ale typicky jako obecný a politický argument). A v poslední době čteme v podobném kontextu dokonce běžně o vraždách (viz "Rozhovor Britských listů 366. Chtějí v ČR skutečně vyvraždit všechny starší lidi?"), jinde o rakvích a tyto extrémně emočně podbarvené pojmy zevšedněly. Patrně ve snaze autorů, aby tam, kde nikdo nereaguje na rozumné argumenty, zazněl alespoň (zoufalý, bezmocný) apel. Ale není naprosto nutné sdílet, přebírat a šířit centrální zoufalství a centrální bezmoc každým z nás - alespoď dokud to není uzákoněno.  To, že bych se přidal ke všeobecnému emocionálnímu nadužívání a zdůrazňovaní afektu smrti, mi nepřipadá potřebné. Spíše se tomu vyhýbám a držím se pojmenovaného fenoménu "zbytečná smrt", který mi stále nejlépe vyhovuje jako měřitelné kritérium a sleduji, jak se s ním lidé "sžívají". Někde jinde jsem již uvedl, že čekám větší přínos od "individualit", než od "centra". Postupné prosazování neschválených, necertifikovaných, zákonem neupravených metod a prostředků "odvážnými a a lidské zodpovědnosti se nebojících lidmi vede k tlaku i na centrum. Prostě skutečnost, že číselné vyjádření kritéria "zbytečná smrt"  zdánlivě nereaguje na centrální opatření, ale zřetelně reaguje třeba na "pokus na pacientech", dnes už řady individualit, vytváří tlak na bezradné centrum (odtud i tlak na SÚKL, zkoušení ivermektinu a jeho "laskavé" pořizování a další).

Nabízí se otázka hypotetická. "Umožňuje správně zvolený pojem pro daný úkaz, jev (fenomén) a jeho využitelnost jako měřítko či kritérium rychlejší nalezení přímé příčinné souvislosti mezi navrhovaným opatřením a jeho výsledkem? Nebo je pro výsledek jedno, jestli je za hlavní cíl centrálního úsilí zvoleno (třeba) snížení počtu "zbytečná úmrtí" místo (třeba) záchrana toho, co nazýváme  "zdravotnický systém"?

Tématika logiky za každou cenu:

Možná nejsem jediný, koho zaujal rádoby kritický titulek "Logický důsledek pandemie: Půlbilionový deficit státního rozpočtu"

 

[ https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/logicky-dusledek-pandemie-pulbilionovy-deficit-statniho-rozpoctu.A210225_120348_pozice-tema_lube ]

Mě na tom nezaujalo vlastní sdělení ani kritický tón, ale všeobecný úpadek logiky. 

Stejně libozvučně by znělo:

"Logický důsledek pandemie: Padesátimiliardový deficit státního rozpočtu"

nebo 

"Logický důsledek pandemie: Dvoubilionový deficit státního rozpočtu"

Smysl psaného, je asi v tom aby si občané zvykli na to, že za všechno může covid a to ostatní je super. Připomíná mi to doby, kdy jeden účetní lempl vyhlásil, že za chybu ve výpočtu mezd může počítač. V našem případě je patrně podprahovou zprávou "nic než covid Ti občane peníze z kapsy netahá, tak neřeš a nepřepínej".

Snad jde spíše o to, předejít pátrání po zodpovědnosti za jednotlivé výdaje a za konkrétní chyby? 

Ale zůstaneme-li u logiky, nemělo by logicky platit, že "Do takového rozpočtu je vlastně škoda odvádět daně?"

 [Jak daleko je doba, kdy s volebním hlasem do urny se vhodí zároveň jak mandát mě zastupovat, tak i mandát disponovat pro plnění volebních slibů s mými daněmi?  Pak se ukáže, síla těch, co k volbám z dobrých důvodů nejdou. ]

 

Tématika jazyková:

1. Dříve platilo, že "Virus se nemůže šířit tam, kde není kontakt".

2. Dnes prý platí, že "Virus se nemůže šířit tam, kde není pohyb".

I když ani první tvrzení nebylo přesné, vyjadřovalo aspoň správnou logiku pro vysvetlení části příčin šíření a proto zaručovalo určitou účinnost omezení kontaktů.

V pozadí byl dříve bezkontaktní přenos a hlavní byly kontakty, dnes ustoupily do pozadí i kontakty. Prý hlavní je teď omezit pohyb

Nenápadně ovšem jazykový šotek zaúřadoval a podhodil nám  jinou "zjevenou pravdu" k věření. Asi máme pochopit, že čím méně pohybu, tím budeme zdravější. Jinými slovy je to ovšem toto sdělení: "Seďte doma nebo v práci a nejdřive si důkladně promořte celou domácnost a celé pracoviště. Vše ostatní máme pod kontrolou"

Všichni se tváří, že je to v pořádku. Takže se nedivme, až bude nutno respektovat, že  třeba "Virus se nemůže šířit tam, kde není rozum" nebo "Virus se nemůže šířit tam, kde kromě nemocných nikdo není". Prostě  slovíčko sem, slovíčko tam - co na tom sejde. 

    Aby byl jasno - touto glosou absolutně nemířím k věcné podstatě různých opatření. Mně ta opatření nevadí - přesněji řečeno vadí mi ve srovnání s čímkoliv srovnatelným nesrovnatelně méně. Mám výlučně na mysli výskyt naprosto obecného jevu, který prostupuje celou společností (a bohužel hlavně už i ty děti, které by měly dokázat přemýšlet než my, ztrácí povědomí o významu obsahu slov a bezmyšlenkovitě opakují, co slyší z méédií). Tím jevem je abnormální nadužívání nějakého pojmu, poté zkreslení jeho obsahu mediální zkratkou nebo jiným (lhostejnost, neznalost, osobní prospěch). Nakonec dojde k vytvoření z tohoto pojmu nálepky, která se lepí na vše, na čem drží lepidlo.

          Třeba pojem "nouzový stav". Toto sousloví, má-li jít o potřebnou věc, musí zahrnovat několik skupin oprávnění a povinností - vše za účelem zvládnutí nějakého společného problému ve společnosti. Jednak jde o povolení nových forem rozhodování (krizový štáb, přenášení rozhodování apod), jednak jde o uplatnění a vynutitelnost státní moci k mobilizaci všech, tedy i soukromých zdrojů, sil a prostředků. Také jde o možnost legálně platit ze státních prostředků to, co by jindy nešlo. A nakonec je nouzový stav nutný k omezení (obecně čehokoliv). 

Jak to vypadá dnes? Prakticky z úst politiků i těch, co určují závazné postupy slyšíme pojem nouzový stav jako nálepku pro omezení. Není divu, že dnes tuto jazykovou přesmyčku skoro nikdo nevnímá.

                Podobně sousloví "omezení pohybu" je momentálně mantrou , kterou slyšíme všude. Jazykový posun původního významu je i zde třeskutý. Předně mluvčí mlčky předpokládá (a neřekne a neřekne - snad aby se nezesměšnil), že skoro každý pohyb osob vede k jejich kontaktu. Za druhé neřekne, že povýšením tohoto tímto opatření na to nejdůležitější  rezignuje na přenos v rodinách a domácnostech. (Nemá-li klasického vzdělání, nelze od něj očekávat, že by uměl počítat a vypočítat dopad na pravděpodobné snížení nakažených v obou případech a porovnal to. Ostatně neznám případ, kdy by při jakémkoliv přjímacím řízení i do státní správy padla otázka, zda adept umí počítat. Zatímco na to, zda má "soft" dovednosti či MBA, se nezapomíná.)

Jen já si na to současné pojetí češtiny nějak nezvykám a nezvykám. Čím to?

     Přitom na nějakou pravopisnou chybu, přeřeknutí, překlep, zkratku v mailu apod., či na lidovou řeč jsem  nikdy háklivý nebyl. Nebude za chvíli jedno také, jak jsou psány zákony? Bude schopen je někdo jiný pochopit a správně vykládat? Nebude posun významu slov časem takový jako v mnoha jiných jazycích a nezbude než význam většiny slov  dovozovat jen z kontextu? A co když bude kontext chybět? To už také pozoruji.

Dnes, (8.9.2021), kdy se ke slovu hlásí nové pseudomutace neznámého původu z neznámých zdrojů, se jaksi vytratil pojem "trasování". K němu jsem si dávno své napsal. Ale v souvislosti s posledními předpověďmi další vlny z "nejvyšších míst, aniž by jen zavadili o to jaká mutace, jakým způsobem tuto vlnu způsobí, asi nejen mně napadne: Jak to ví? Odkud to ví? Že se křivka zvedá je jasné, ale je to ten virus, o kterém titíž hlásali pravdy na jaře 2020? Zkusil jsem si zadat do Google pojem trasování. No, vyběhly mi dobré odkazy. Převážně starší než letošní jaro (tedy r. 2020 až první kvartál letošního roku. A ty, které jsou relativně aktuální (když jsem si dal filtr na zprávy ne starší jednoho měsíce), uváději historky, které jsem zařadil do kategorie "zpochybňují sami sebe". Takže jak to naši osvícení vědí, když se neopírají o to, co bych považovAal za logické? [to, že vzestup covidu nastane a budou mít pravdu, pak skutečně děsí]

 

K tomu, co mi pan Google sdělil k sekvenci slov "trasování covid": cca 140000 záznamů (ale asi jen přes stovku za poslední měsíc - to jsou ale paradoxy, pane Vaněk!):

Uvedu jen některé "perličky na dně" (probůh, zhusta jsem nerozklikával, vše bylo povětšinou v nadpisu a několika vyhledaných řádcích pod ním; takže o vytrhávání z kontextu jde asi těžko):

- "Případů nákazy je ale velké množství a než se k Vám trasovací centrum či hygiena dovolá, můžete už být infekční."

- "Pokud jste nakažený covidem-19, sami kontaktujte osoby, se kterými jste měli rizikový kontakt."

- V jednom článku stojí dokonce jedno tvrzení(tj.bububu) oproti druhému tvrzení(tj.co sa dalo robiť, zasnuby sú plánované na středu) : 

"Hygienici jsou při trasování kontaktů lidí s pozitivním testem na koronavirus přísnější než dřív." 

versus

"S trasováním mají ale podle Svrčinové hygienické stanice často potíže. Nakažení lidé jim hlásí v průměru jeden až dva rizikové kontakty. „Máme trochu problém, že i když nám nahlásí kontakt, tak ho nemůžeme dotrasovat, protože se nedovoláme. "

- Jinde otevřeně "Zaspali jsme i v tom, abychom posunuli trasování do pokročilejší digitální formy...."

"...trasování pořád dlouho trvá. Systémy jako chytrá karanténa nebo e-rouška nefungují, jak by měly...."

atd.

Efektivnost nehodnoťme - zatím. To bychom se museli ptát a ptát a ptát.... 

Kolik stálo trasování od zahájení do konce roku 2020? Kolik stálo trasování v roce 2021 doposud? (zvlášť vstupní náklady a náklady průběžné)"

(Asi je jedno, kolik zaplatila ČR firmě Pfizer a zprostředkovatelům?. V tisku probleskují informace, že "Česko do této doby za samotné vakcíny zaplatilo zhruba jednu a půl miliardy korun. Jen za aplikaci dávky dalších téměř 1,4 miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví ale stále odmítá prozradit, kolik za jednotlivé vakcíny platí. Částky jsou ovšem patrné ze smluv mezi resortem a pojišťovnami. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší je šestinásobný.Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cena-za-vakciny-cesko-zaplatilo-a-pojistovny.A210527_123322_domaci_vank")

Ale je jasné, že všechny aktivity něco stojí. Ty, do kterých nás tlačí čas a oklnosti a není vhodní chvíle na kontrolu, přičemž standardní kontrolní systém je jen na papíře, stojí pochopitelně více. Pokud vláda zaspala vloni počátkem roku a pak za zvýšené náklady hasila se zpožděním, to bych ji dnes nevyčítal jako chybu zásadní. Mezitím se ale situace vyvíjela tak, že hašení požáru ustoupilo do pozadí. Kolik by asi tak stály jednotlivé položky? A kolik z těchto odpadních rour na peníze ze státního rozpočtu je vyvedeno do zahraničí. Kolikrát starosta republiky zavolal pro hasiče do krajského města, aby nemusel platit místním hasičům? 

Když už paní Schillerová (a že jsem to byl já, kdo by si ji svého času uměl představit jako kandidátku na prezidenta) se změnila z makroekonomky na manažerku (řádně respektující firemní kulturu, ano, firremní kulturu) a v důsledku toho na pouhou účetní, pak by neměl být problém tyto účetní položky ozřejmit.

 

Dnes mě to příliš netrápí. Svého času jsem si na toto téma nacintal vše, co jsem měl za podstatné (kupř. v článku "Čas dluhů = čas sluhů" http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/cas-dluhu-cas-sluhu, nebo v článku "Slyšíte to ticho" http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/slysite-ticho i jinde) a ujasnil, co nás čeká.

Naplňují se předpoklady, že to zaplatíme (ne všichni, to dá rozum, to by nefungovalo!) přes inflaci (cca 2/3) a teprve pak ( až budou mít politici odvahu inovovat své projevy) vláda vyrukuje se zvýšením daní (1/3). Zvýšení růstu vykompenzují penězovody jinam, tekže to nemusíme brát v úvahu.

 

 Tématika relativity času:

 1. Dříve platilo, že web, na kterém někdo kritizuje třeba vládní opatření ohledně epidemie covidu, tak je dezinformační

2. Dnes čteme kdekoliv (i z dříve vzorných webů:  https://neovlivni.cz/potvrzeno-chytra-karantena-byl-jeden-velky-statni-podvod/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu :POTVRZENO: CHYTRÁ KARANTÉNA BYL JEDEN VELKÝ STÁTNÍ PODVOD) kolik stála třeba  chytrá karanténa a že vlastně nebyla účinná.

3. Logicky z toho lze vyvodit, že:

buďto: dezinformační web se od nedezinformačního liší tím, kdy jednu a tu samou zprávu publikuje.

nebo: jedna a tatáž informace dezinformuje jen toho, kdo ji za dezinformační označil 

Možností logického výkladu je jistě více. 

 

 

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.