Zarputilý boj Masarykova lidu o duši národa

lubomir man
5.7.2019 17:13
Na ulicích ho neuvidíte, nespatříte ho v kavárnách, úřadech, obchodních centrech, je na první pohled nepostřehnutelný, ale je zde a zuří v pozadí všeho zjevného a zřejmého, co se nám staví před oči. Je to boj Masarykova lidu za pravdu a proti lži nepřátel našeho národa. Byl zde už počátků našeho státu, kdy se proti Masarykovi srotili agrárníci, nenárodní šlechta, klerikálové, komunisté a sudetští Němci. Do ilegality odešel Masarykův lid za německé okupace, zmátořil se až ve třech letech po ní, a do ilegality se nuceně odebral znovu v době totality komunistické. Vyšel z ní až po sametu 1989 s nepřáteli už pozměněného druhu, než byl původní prvorepublikový. Agrárníci, nenárodní šlechta, klerikálové a nikoliv už sudetští Němci, ale jejich čeští nohsledi, utvořili jakousi alianci masarykovských nepřátel s Havlem a Schwarzenbergem coby jejími představiteli nejtypičtějšími, zatímco komunisté přešli de facto na stranu Masarykova lidu.

Ale byla zde i důležitá obměna další: svět kolem nás, resp. ta část světa, do které nás po sametu prezident Havel zavedl, byla stokrát přátelštější vůči protimasarykovské alianci, než vůči Masarykově lidu. Navíc měla i peníze a též díky jim přešla téměř všechna naše média do rukou protimasarykovské aliance - a Masarykův lid se proti ní ocitl bezbranný s výjimkou jediného. Na jeho straně zůstala pravda. Jenže bez přístupu k médiím nebylo jak tuto pravdu lidu sdělovat – a pravda tak dál pokračovala v cestě ke svému pomalému, ale o to jistějšímu zániku, s nímž se samozřejmě pojilo i definitivní vymizení Masarykova lidu.

A jako se v hodinách nejtragičtějších zrodil zázrak na Marně či u Stalingradu, zrodil se tehdy i zázrak zrodu internetu. Natolik dostupného, že si jej dokázali pořídit i ti nejposlednější z družiny Masarykovy. Vše předtím jim bylo odepřeno, tisk, rozhlas a televize – a teď se před nimi objevilo médium, u něhož nestál nikdo, žádný úřad, který by jim do něj zakazoval vstoupit - a oni do něj tedy vstoupili. Stvořili weby, oslavující vše, co nemohli dříve oslavovat, a sdělující lidem pravdu, která jim dříve sdělována být nemohla.

A pravda, položená už na máry a připravená k odvozu k čerstvě už vyhloubené díře, začínala těmi zprávami nového média znovu ožívat. Z počátku přijímána jen hrstkou lidí, která se časem začala rozrůstat, takže dnes čítá už i desetitisíce. Ve  srovnání s miliony, polykajícími informace z oficiálních médií, sice jen kapka v moři, ale proti situaci bezprostředně posametové přece jen pokrok.

Takže situace v našich médiích vyhlíží dnes takto: aliance protimasarykovská má pro prosazování a šíření své politiky k dispozici v podstatě všechen náš tisk, všechen rozhlas a mohutnou finanční podporu i ze zahraničí (Tiger Holding Four – USA /Soros/ - podporuje Seznam.cz, Novinky.cz a Stream.cz), (Greenberg investment B.V – Holandsko /Soros/, a Innterscope Limited – Britanie /Soros/ vlastní společně Czech Media Invest financující např. Blesk) - zatímco Masarykův lid se soustředěné přepadové palbě ze všech těchto i dalších moždířů propagandy brání z podzemních nechráněných stanovišť internetu. Bez peněz, bez jakékoli podpory státu či ze zahraničí a vlastně jen v naději, že pravda Husova a Masarykova se opět stane pravdou našeho lidu ve státě obrozeném a svébytném.  A nikoliv už tedy ve státě pouze severoatlantickou pravdou svázaném a proto i vazalském, jakým je dnes. Ve státě, v němž bude znít celá škála hlasů a nikoli hlas jen jeden. Ve kterém bude na všech úrovních žít diskuse rozličných a třeba i zcela protichůdných názorů, z jejichž střetu – jak nás Masaryk učil - jedině může vzejít správné řešení. Ve kterém se tzv. fejky čili desinformace  nebudou hledat výhradně jen na straně masarykovských internetových webů, jak se to s velkou pompou právě v těchto dnech připravuje, ale všude, a tedy i na straně médií oficiálních. A že nám tedy např. právě tato média oficiální prozradí něco málo i o onom fejku nejostudnějším a nejvýmluvnějším, a totiž o plynovém útoku syrských sil v Dauhá, který v médiích celého západního světa a tedy i u nás rozpoutal bouři – a který se vůbec nestal. Ve kterém noviny a časopisy nebudou všechny vyluzovat totéž, ale každý z nich bude mít svou vlastní tvář a postoj - a nebude tudíž Reflex jako Respekt, Právo jako MF Dnes a ČT jako Nova. V němž nebudou novináři Masarykova lidu za zveřejnění článku vyslýchání policií, jak se to dnes děje ostravskému novináři Břetislavu Olšerovi, a jeho kolegové nezůstanou na věčné časy jen skloněni  nad internetovou klávesnicí a na věčné časy též bez jakékoli odměny za svoji práci. A to jen za ten svůj  hřích, že vyslovují názory a ideje zakladatele tohoto státu.

A kdo je vůbec víc a výš než náš někdejší prezident, že nad jeho odkazem se u nás dnes nese tak hluboké a podivné ticho?

Lubomír Man

 

 

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

,, Vzhůru již hlavu, národe..."

                                 Jan Neruda.

    Tato příznačná báseň z jeho vskutku nadčasové  sbírky Písní kosmických asi po facebooku moc nekoluje, přestože někteří současní ,,pirátští" vzdělanci typu ,, Měsíc Byl v Americe ", snad i usuzují, že / kromě v úvaze uváděného T. G. M./ též Jan Neruda též své uváhy zveřejňoval na internetu. My upřímní vlastenci, kteří nyní často býváme považováni za přežitek, si dnes v den 185. výročí autorova narození knihu vyhledáme v knihovně a báseň si celou, k uctění polokulatého jeho výročí přečteme, když z našich závitů kůry mozkové se, po paměti vybavují toliko  ,,hrdobci (e)".  Můžeme též usuzovat, že tento náš bytostný vlastenec se asi ve svém hrobu na Slavíně až obrací ze současného  všestranného úpadku vlastenectví, které naše zbohatlické elity snad považuji ne-li za sprosté, tak alespoň za zapovězené slovo.