Zateplíme, ušetříme. Jak, kdo. Někdo nepochybně vydělá, ale je to opravdu výhodné pro majitele objektu

1.2.2011 11:56
V poslední době jsem četl různé příspěvky nejen v novinách ale i v jiných médiích, jak je výhodné zateplovat. Já jsem připravil reálná data a argumenty, jak je tomu ve skutečnosti. Stačí někomu opravdu jen pár hesel, když se rozhoduje při investici vlastních prostředků, z letáků, které dostává každý týden do poštovní schránky. Ano, "vynikající argument" je, když to dělají všichni, budeme to dělat také. Kdo se raduje, majitel nemovitosti, nebo někdo jiný? Argument na úrovni peremtuum mobile je tvrzení ekonoma Miroslava Zámečníka, že fond Uelená úspprám pomohl zaměstnanosti.To je podobné perpetuum mobile, jaké bylo pěstováno v SSSR, kde továrna vyráběla, aby lidé měli práci, a pro jistotu se to pomalu na druhém konci livikvidovalo, protože nemělo smysl výrobky distribuuovat a prodávat, protože by si to nikdo stejně nekoupil. Navíc se v SSSR v továrnách ani nevedlo účetnictví. Co se týká zateplení cihlových domů, tak oslovení odborníci uváděli, že takové objekty je řekněme eufemisticky "problematické" zateplovat. Pro jistotu si majitelé domů či bytl ani neověří, jaké má jejich dům náklady na vytápění. Pak by zjistili, že návratnost možná přesahuje živostnost objektu. A že nerostou jen, ceny, to ukazuji v příspěvku. Citované knihy lze opatřit např. pomocí meziknihovní výpůjční služby, pokud je nemá zrovna Vaše knohovna

 

 

V poslední době jsem četl  různé příspěvky nejen v novinách ale i v jiných médiích,  jak je výhodné zateplovat. Já jsem připravil reálná data a argumenty, jak je tomu ve skutečnosti.

 Tak tedy v týdeníku Euro, 35 vyšel článek "Příliš drahé dotace. Peníze z  prodeje emisních povolenek bylo možné  využít mnohem efektivněji“ autora Karla Zaorala, který popisuje, že program Zelená úsporám je od počátku kontroverzní.

Na zpravodajském serveru Ondřeje Neffa je článek „Zelená úsporám. Ekologicky Bursíkův pomník. Peníze z programu Zelená úsporám mohly být využity desetkrát efektivněji“ z 21. září 2010 zřejmě  je jeho autorem opět Karel Zaoral. Pod článkem je uveden odkaz na týdeník Euro, č. 37

Autor článku (Karel Zaoral) na základě analýzy dospěl k tomu, že např. zateplováni domácnosti není příliš efektivní, že náklady na úsporu 1 GJ jsou  při zateplování domácnosti cca 10 x vyšší, než kdyby se zateplovaly zdroje energie a průmysl.

Pokud se dobře vzpomínám, tak někdo prohlásil: “ zřídíme fond Zelená úsporám a stavební firmy budou mít zakázky“

Ve vědecké publikaci fakulty stavební Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava "Tepelná diagnostika panelových domů před a po provedeném  zateplení" autoreferát disertační práce,  autorka  Ing. Šárka Jakubková rovněž dospěla k zajímavým závěrům.

Na základě měření u sledovaných projektů po zateplení dospěla k závěrům, že návratnost zateplení je cca od 26 let do 51 let. (str. 44). Na straně 46 uvádí, že u cca 2/3 sledovaných projektů se zjistilo,  že se některé změřené energetické parametry lišily až o 19, 6 proc. proti spočítaným hodnotám vyvozeným jen z teoretických tepelně technických veličin. (Tedy výpočty v projektech, které si města či občané nechají provést před plánovaným zateplováním se mohou „značně lišit proti realitě po provedeném zateplení.).

Na str. 50 uvádí autorka, že spotřebu tepla významně ovlivňují samotní uživatelé domů.

Jaksi je chytřejší  naučit majitele či obyvatele domu topit a větrat.  Ale to je „zbytečně levné řešení“.

Dále autorka uvádí „pokud např. energetický audit předpokládá teplotu interiéru 20 stupňů Celsia,  nemůže být nikdy dosaženo předpokládaných úspor, pokud téměř 80 proc. domácností vytápí na hodnoty vyšší“ (tamtéž, str. 50).

Snadno si můžete najít, že odborníci doporučují při výstavně použití přírodních materiálů.

V jednom z pořadů České televize, buď „Nedej se“ nebo „Přidej se“, zaznělo, že „v našem regionu se látka, která se používá pro zateplení (zřejmě byl míněn polystyren) sytí látkami, které jsou vysoce bioakumulativní, a jejichž účinek na lidské zdraví není dosud známý“.

„Bioakumulativní“ znamená, že se ta látka ukládá do lidského organismu. Pokud se domníváte, že se to nemá jak dostat do Vašeho organismu jak dostat, tak to rozhodně nebude  tak jednoduché. Snažil jsem se s tvůrci pořadů spojit, abych zjistil přesné datum, kdy byl pořad odvysílán, marně. Možná, že si někdo vzpomene, že před nějakou dobou se (nejen) u nás běžně při výstavbě používaly  plynosilikáty a azbest. Dnes se azbest vybourává, např. i v sídle Evropské komise.

Ostatně ten, kdo chce, ten zaregistroval nejen v televizi, že to zateplení vyklovávají datlové.

Vše nasvědčuje, že návratnost zateplení je zřejmě delší, než může být reálná životnost rekonstruované budovy. Strašeni o růstu cen tepla či energii, ty rostly za posledních deset let zhruba s inflací a tedy i zřejmě s růstem příjmu. Autorka zmíněné disertační práce uvádí na str. 51, že  „v průběhu posledních 10 let rostla cena tepla  o cca 4 proc. ročně“. Tedy opět zhruba cena rostla s inflací.

Ta disertační práce se dá zajistit v knihovně přes meziknihovní výpůjční službu.

Rozhodující je ovšem  podíl nákladů na energie ve spotřebitelském koši občanů. Stačí  si vyhledat Statistické ročenky v knihovnách nebo se   podívat, kolik např. skutečně měsíčně zaplatíte za plyn, když jej používáte k vaření, než se začnete děsit, jak se ten plyn zase zdraží. Totéž se týká elektřiny a tepla. A porovnejte to s tím, kolik prokouříte, utratíte za nápoje či jaké máte náklady na provoz auta.

Průměrný starobní důchod byl roku 1989 cca 1639 Kč, v roce 2009 cca byl průměrný důchod mužů cca 11 175 Kč, žen  9131 Kč, muži a ženy, celkový průměr cca  10 045 Kč, (zdroj: Český statistický úřad, vždy na konci roku, údaje poskytla Hedvika Fialová, ČSÚ). Invalidní plný důchod byl v roce 1989 cca 1469 Kč, v roce 2009 cca 9681           Kč (muži i ženy). A nechal jsem si poslat i údaje o nově přiznaných důchodech, průměrný starobní (nově přiznaný)  důchod byl v roce 2009 cca 10814 Kč a invalidní plný cca  10 802 Kč.

 To jen pro ty důchodce. Nerostou jen ceny. Co se týká hrubé mzdy, tak ta dosáhla výše 23 665 Kč ve 3. čtvrtletí roku 2010 (Český statistický úřad)

Průměrná mzda zaměstnanců byla v civilním sektoru roce 1989 cca 3170 Kč,   v roce  2009 byla průměrná měsíční mzda v národním hospodářství cca 23 488  Kč (Opět ČSÚ)

Je zapotřebí brát v úvahu, že metodika zjišťování  mezd  se postupně mění a existuje  více přístupů k jejich zjišťování. Ve dvou větách by se to nedalo vysvětlit. Ale nějakou vypovídací hodnotu údaje mají. Podrobnější informace lze najít ve Statistických ročenkách, nebo na webových stránkách ČSÚ www.czso.cz.

Veřejnost či spíše novináři právem namítají, že argumenty politiků o růstu průměrných mezd mohou  být manipulativní. Uvádí se, že průměrné mzdy nedosahuje např. 2/3 zaměstnanců apod. Větší vypovídací hodnotu by mělo použití statistické veličiny medián, ale myslím, že by značná část veřejnosti nevěděla, co to ten medián vlastně je. Zaregistroval jsem, že i novináři zaměňují medián  a modus atd.

Některé statistiky, které jsou zveřejňovány,  ostatně uvádějí, že do jejich šetření nebyly zahrnuty manažerské či smluvní mzdy či platy.

Co se týká výdajů na plyn, elektřinu, paliva, v roce 1989 vydala průměrná domácnost na osobu a rok v průměru cca  837 Kč, v roce 2003 cca 6521 Kč, tedy zhruba osmi násobek, což je přibližně stejný růst, jaký zaznamenaly přibližně za tuto dobu mzdy. Vycházím z údajů z „Retrospektivní údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 – 2003 za období 1989 až 2003“, kterou mně opět zaslala Ing. Hedvika Fialová z ČSÚ.  

Pokud si někdo „všiml“, že řada končí rokem 2003, tak toho jsem si opravdu „nevšiml“. Publikace prostě končí údaji  z roku 2003.

Z jiné statistiky „Statistika rodinných účtů. Domácnosti podle postavení vedoucí osoby v čele, rok 2009, peněžní vydání, průměry  na osobu za rok“ (údaj domácnosti celkem znamená, že do statistiky byly zařazeny všechny domácnosti, nikoliv, že daný údaj je součtem vydání za celou domácnost, podobně údaj domácnosti zaměstnanci atd. ) jsem získal  tyto údaje:  

výdaje za elektrickou a tepelnou energii, plyn, paliva – (domácnosti celkem) – cca 13845 Kč za rok,  v případě domácností zaměstnanců  částka za rok (2009) cca 12 634 Kč. 

Např. náklady na nealkoholické nápoje (domácnosti celkem) za rok 2009 cca 2163 Kč. Výdaje za mléko, sýry, vejce – náklady za rok 2009   (domácnosti celkem) -  3963 Kč, Alkoholické nápoje, tabák  (opět domácnosti celkem za rok 2009) cca 3248 Kč,

Provoz osobních dopravních prostředků (opět domácnosti celkem) za rok 2009 cca 6670 Kč. V případě domácností osob samostatně výdělečně činných byl tento údaj cca 7815 Kč, v případě domácností důchodců bez členů ekonomicky aktivních byl tento údaj 3 982 Kč.

Např. vydání za telekomunikační a telefaxové služby (za domácnosti celkem) – vydání cca 5 116 Kč.

K tomu, že „ceny rostou“, tak v loňském roce  např. klesla cena silové elektřiny pro zákazníky ČEZ cca o 15 proc. Kdo sleduje ekonomické zpravodajství, možná postřehl jako já, že kvůli  nižším cenám klesl zisk ČEZ. Nejnovější údaje o hospodaření nejen ČEZ se dají jednoduše najít.

Takže, co se týká, zdražování energií, je to účelové „strašení, místo řešení“.

 Mnohem chytřejší než kupovat si úsporné žárovky nebo vyměňovat okna ve 20 let starém či novém domu, je např. koupit si akcie energetických firem. Akcie ČEZ se v posledních cca 7-8 let  pohybovaly v rozsahu cca 16 násobku.

NWR, což je firma, prostřednictvím které Zdeněk Bakala vlastni OKD, (akcie si můžete koupit i Vy) je proti minimálním cenám v posledních cca dvou let cena akcie na 4 násobku.  Pokud by se zásadně změnila cena uhlí, tak vydělají ti, kteří si dokázali koupit akcie NWR, když stály cca 73 Kč/akcii, ještě mnohem více. Je otázka, zda cena akcií dosáhne deseti násobku nebo dvaceti násobku proti minimální ceně. Předvídat umí jen věštci a někteří liberální ekonomové, kteří dříve učili marxismus-leninismus.

Jiné akcie českých firem dosáhly mnohem vyšších růstů. Například 90 násobku, či 120 násobku. To pro běžného investora zpravidla stačí. To nepočítám v řadě případů ještě výhodnou dividendu, tedy  podíl na zisku, který v řadě případu násobně  převyšuje výši úroku  běžných investičních nástrojů.

Náš kapitálový trh patřil v době konjunktury opakovaně k nejvýnosnějším na světě.

I některé podílové fondy dosahovaly ročního růstu cca 20-40 proc. Na Internetu se dá najít historie vývoje cenných papírů zpravidla za 5 let zpět. Není velký problém si ovšem tyto informace opatřit. Pro některé občany může být „podivné“, že ty akcie se chovají „divně“, rostou, klesají, pak zase rostou. Opravdu, „podezřelé“.

Investování se i nás věnuje  několik desítek tisíc lidí, kteří jsou finančně gramotní, což neznamená, že musí být bohatí.

V knihovně v Hradci Králové je sborník z II. ročníku celostátní odborné konference „Zděné budovy, snižovaní energetické náročnosti“, konané pod záštitou MPO.

 Je tam příspěvek o snižovaní energetické náročnosti budov s využitím tepelných čerpadel, autora Josefa Slováčka.

S autorem tohoto příspěvku i s autorem odborné publikace „Tepelná čerpadlo pro Váš dům“  Roberta Karlíka (kniha je v Krajské knihovně Pardubice) jsem si dopisoval, a zdá se podle základních parametrů, které jsem jim poskytl, že by investice do tepelného čerpadla byla na úrovni  40 proc. proti investici do zateplení u nemovitosti, která mě zajímá. A dozvěděl jsem se, že se tepelná čerpadla používají i u bytových domů.

Nejsem energetik, abych obsáhl všechny možnosti a dokázal je zcela zodpovědně a fundovaně zhodnotit.

V řadě případů stačí zdravý selský rozum, občanům a zákazníkům se i v drogerii vnucuje, to co je nejdražší,  nebo z čeho má majitel největší  marži či rabat. Zkuste se zeptat v drogerii na nějaký vhodný repelent, nabídnou Vám nejdražší. Zkuste se zeptat v lékarně na lék na nachlazení, začnou u toho nejdražšího.

Podobně jako se zateplením je to s plastovými okny.  To je  také dobrý byznys.

V krajské knihovně Pardubice jsou dvě  knihy ing. arch. Eugena Nagye, Ph. D. V té starší z roku 2002 (Eugen Nagy:  „Nízkoenergetický ekologický dům“) uvádí, že „životnost vylepšených plastových oken se dá  těžko určit, protože na trhu jsou jen několik let a nejsou s nimi dlouhodobější zkušenosti (jejich životnost se odhaduje na 15 až 40 let)“  (str. 177).  Cituje i odhady jiných odborníků k tomuto problému.

K otázce efektivity  technických opatření uvádí autor na str. 47, že „podle výsledků měření realizovaných projektů je uživatel budovy nejdůležitějším činitelem efektivity všech technických opatření“. Na  str. 54 uvádí, že „podíl tepelných ztrát větráním představuje v energetické bilanci nízko energetického domu přibližně 40 proc.“. Takže výhodnější než zateplovat nebo vyměňovat okna je naučit uživatele domu větrat. To nevyžaduje žádnou investici.

Na st. 49 uvádí autorka výše uvedené disertační práce, že modernizace starých oken si vyžádá  cca 35 proc. oproti nákladu na montáž nových oken. Uvádí tamtéž, že ta modernizace stávajících oken dostatečně vylepší  hodnoty součinitelů prostupu tepla. Pro podnikatele je samozřejmě  výhodnější nabízet plastová  okna, vydělají na nich více.

Našlo se určitě dost důchodkyň, které si udělaly radost a vyměnily si okna ve 20 let starém domě.

 A najde vždy dost občanů, které si něco odhlasují nejen  zateplení, aniž by si vůbec opatřili např. čísla, kolik jejich dům protopí za rok, kdyby to věděli, pak by dospěli k závěru, že se to nevyplatí ani při 30 proc. úspoře.

Nemusí být člověk ani vědec, ani energetik či matematik. Stačí aritmetika 7. třídy a člověk zjistí, že návratnost zateplení je desítky let. A pokud za několik let zjistíte, že to zateplení nebylo jaksi „provedeno kvalitně“, tak sotva někoho za 5 let dohoníte, aby to v rámci záruky opravil.  Nepochybuji, že stavební firmy se snaží radit samosprávám, co mají tvrdit majitelům bytů, aby si odhlasovali nejen zateplení.

Standardní „habaďůra“, kterou evidentně radí majitelé stavebních firem, či výrobců nebo dodavatelů plastových oken členům samospráv po celé republice, spočívá v tom, že členové samosprávy navrhnou členům společenství vlastníků, aby si „odhlasovali“, že si na ta okna „sami přispějí“ z prostředků společenství vlastníků. Když si to majitelé bytů „odhlasují“, tak si pochopitelně ta okna „koupí“, aby do fondu oprav jen nepřispívali, a nepřišli o tento „příspěvek“. To, že tento „příspěvek“  z fondu oprav může být nezákonný, a že za tuto nezákonnost odpovídají členové samosprávy, to tito členové samosprávy netuší.

Další trik, když někdo odmítne si ta okna koupit, tak mu nějaký poloblb ze samosprávy, kterého vidíte tak akorát pobíhat po domě se šroubovákem, začne tvrdit, že „i když jste byl proti, tak si ta okna stejně musíte koupit“, protože se to „odhlasovalo“.  Stačí jednoduchá reakce: „z jakého zákona, milý techniku, vycházíte, že bychom si ta okna stejně měli koupit“.

            Další nátlak: “Vaše okna  kazí pohled na fasádu“. Položte si, milí čtenáři, proč členové samosprávy vyvíjejí takovou snahu, aby co nejvíce obyvatel Vašeho domu zmanipulovali, abyste si Vy  koupili plastová okna.

Co se týká zateplení, v tomto případě se členové samosprávy nevzchopí k žádnému jinému argumentu, než „stejně to  zateplíme“, nebo „můžeme získat dotaci a ušetříme“, „tam, kde to zateplili, tam už šetří“, (Ano, 150 Kč měsíčně s návratností 50 let), „já mám syna, já chci mít dům v pořádku“.  (Stačí se podívat, kolik domácnost utratí za alkoholické i nealkoholické nápoje, tabák, provoz auta, a snadno zjistíte, jak můžete ušetřit, aniž byste museli investovat  korunu, jen např. přestat kouřit, nebo navštěvovat restauraci na účelem popíjení jednoho či dvou piv. Je myslím příznačné, když majitel tří aut argumentuje: „zatepleme, získáme dotaci a ušetříme“. To je podnikatelská logika opravdu na úrovni. Veřejná doprava je dotovaná, stačí jezdit trolejbusem a ušetříte.)

Nejtragičtější je, když Vám prostý člověk řekne: „víte, kolik lidí má z těch plastových oken, z toho zateplování živobytí“. Ano, podobně jako  v případě Rubikovy kostky.

Majitelé stavebních firem jsou nepochybně spokojeni.

 

Typické je, že šťastný majitel plastových oken opakuje radostně hesla z letáků firem, nabízejících plastová okna, že „teď mají v bytě menší hluk“. Ano, ale to je dojmologie, žádná měření si tito spoluobčané samozřejmě nezajistili.                     Dojemné je, když někdo tvrdí, že se mu po výměně oken zvýšila kvalita života. Ano, to také často říkají v televizi.

Pokud Vám navíc někdo opakuje hesla z letáků,  že plastová okna vydrží 50 let, doporučuji jednoduchou reakci: „ukažte nám ta 50 let stará plastová okna“

Soudný člověk podle mého názoru by měl být ochoten investovat s návratnosti 10 let, ale „šetřit“ s návratnosti delší, než je možná životnost jeho domu, to je „podivné“. Položte si otázku, zda to zateplení opravdu vydrží ty desítky let, abyste potom začali opravdu mít prospěch z této investice. Zedníci se určitě budou zaklínat, že „zateplení je na věčné časy (a nikdy jinak)“

 Proč se něco dělá, protože na tom někdo vydělá. To jen pro ty, kteří argumentují např. tím, že „to dělají všichni“, a „že chtějí mít dům v pořádku“. Ano, stavební firmy mají zakázky.

V učebnicích marketingu se uvádí jako příklad dobrého marketingu obruč „Hula hop“, Rubikova kostka, prodej balené vody. V posledním případě si občané kupují cca za 200 násobek často totéž, co jim teče z vodovodu. Pokud jsou mé informace správné, tak jedna firma prodávající balenou vodu, dostala pokutu, protože do těch láhví stáčela opravdu vodu z vodovodu. Vysvětlovat občanům, že pitná voda v ČR  ve veřejných vodovodech jedna z nejkvalitnějších v Evropě,  nemá smysl. ¨

Jiný produkt, který před deseti lety nikdo nepotřeboval, jsou hole nordic walking. Dnes je,  zdá se, mnoho našich občanů opravdu potřebuje.

Stačí vytvořit produkt a zvolit správná hesla, a občané s nadšením nakupují. Zdá se, že podstatné části veřejnosti stačí pár hesel v televizi nebo na billboardech nejen v předvolební kampani, ale i při nákupu nejen oken.

 Nejen důchodci, ale zdá se, že ani naší politikové jaksi neovládají ani aritmetiku ani procenta.

Na webových stránkách Ministerstva školství jsem po provedení generální zkoušky státních maturit objevil chybný údaj, týkající se procentuálního podílu těch studentů, kteří test bojkotovali. Trochu popletli umístění desetinné čárky. Po mém upozornění byl údaj opraven.

Nevím, jestli běžná veřejnost zvládá složené úrokování či logaritmování, aby si spočítali průměrný meziroční růst na základě údajů o vývoji mezd či energie.

Ostatně těch 21 let nerostly všechny ceny. Stačí se podívat, kolik tehdy stála barevná televize či pračka, nebo počítač, který byl tehdy pro většinu občanů (kteří si raději zaplatili dovolenou v Jugoslávii) jednak nedostupný, ale hlavně  občané netušili, k čemu by jim byl.

Za socialismu se při každé „úpravě cen“ šířil vtip, že „se zdražily potraviny, (atd.. ) ale snížila cena lokomotiv“

Za zdroj informací Vám může sloužit  Český statický úřad, Energetický regulační úřad, Teplárenské sdružení ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, Burza cenných papírů, Praha.

Citovaná kniha Eugena Nagye má ISBN 80-88905-74-5

Disertační práce Šárky Jakubkové: ISBN

Kniha Tepelné čerpadlo pro Váš dům, ISBN 978-80-247-2720-2

 

RNDr. Karel Vašíček

www.mathpublishing.eu

k_vasicek
Jsem učitel matematiky, deskriptivní geometrie, pracoval jsem jako programátor, zajímám se o fotografování, podílím se na organizaci Filmového klubu PARDUBICE, jsem invalidní důchodce, vzhledem k tomu, že kdyby mš vzali invalidní důchod, tak bych asi logicky musel pracovat jako učitel, vidím, jak klesla úroveň na gymnáziiích i na univerzitách, tak bych neměl příliš chuť znovu učit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Pane Vašíček, vynikající příspěvek, který pomůže mnoha lidem otevřít oči a ulehčí jim rozhodování, kam dát své těžce vydělané peníze.