ZATEPLÍME, UŠETŘÍME, nebo ne?

klavesnice stroje
19.3.2017 21:42
Před nějakou dobou jsem na tomto místě zveřejnil příspěvek, že jaksi energetické úspory jsou nesmysl. Někteří čtenáři, evidentně funkčně a numericky negramotni psali v diskusi pod mým příspěvkem, jak to, že si já, jako pravý doktor přírodních věd, neumím spočítat, že se po zateplení a výměně oken dá ušetřit na nákladech za vytápění. Někteří čtenáři odpověděli za mě, že si jako doktor přírodních věd, učitel matematiky, dokážu spočítat, že se to jaksi nevyplatí kvůli vysokým pořízovacím nákladům, reálně nenávratným. Divné, že?

Miroslav Zámečník na NOVINKACH fabuloval, že se fond Zelená úsporám osvědčil, že pomohl zaměstnanosti. Ano, budeme lepit domy polystyrenem, aby zedníci měli práci a nějací chudáci, majitelé malých stavebních firem se považovali za nějaké podnikatelské Einsteiny.

Jeden významným ekonom, bývalý politik uváděl, že by se měl restartovat Fond Zelená úsporám, že to pomůže malým místním firmám, a majitelům bytů se to vrátí na úsporách.

Tak tedy, majitelům bytů se to na úsporách nevrátí, protože to polepování polystyrenem má při 30 proc. Úspoře návratnost 70 let, najde se dost blbců, kteří neumí ani dělit a kteří jsou ochotni lepit polystyrenem a vyměňovat okna.

Uvedu příklad domu, kde jsem bydlel a byt jsem prodal a přestěhoval se do bytu po rodičích, protože jsem se nemohl dívat na ty ubohé chudáky.

Dům protopil za rok 330 tis. Kč, hodně co? No to jo. Nechali jsme si provést energetickou studii, která stála cca 18 tis.Kč, nebo-li každého majitele bytu 500 Kč. Podle energetické studie jsme měli po celkové rekonstrukci ušetřit 30 Proc. Je příznačné, že geniální autor studie počítal na několika desítkách stran výpočty, zhruba na úrovni 2. ročníku střední školy, aby došel k závěru, že ušetříme 30 proc. Tedy 100 tis. Kč za rok. Jen úplný blbec může věřit, že někdo může po několika desitkách stran přesně k údaji 30 proc. Úspor. Tomu může věřit jen ten, kdo neměl žádnou jinou matematiku, než na základní škole, kde se volí zadání, aby vyšlo řešení rovnic x=2, či x=3/2 atd., aby to žáci zvládli.

K číslu 30 proc. Geniální energetik dospěl k proto, že 30 proc. Úspora byla podmínkou energetických grantů a dotací. Tu studii jsme četli dva v domě, já a moje sousedka, paní docentka ekonomie. Nečetli ji ani členové samosprávy, neboť matematika na úrovni 2. ročníku střední školy je i pro stavebního inženýra, mého souseda a nebo zemědělského inženýra příliš složitá matematika.

Proti výměně oken a zateplení vedle mě a dalšího souseda, docenta kybernetiky, byl i kolega, soused energetik. Vysvětlovali jsme sousedům, že po výměně oken se bude muset častěji větrat, že plastová okna mají pochybnou živonost. Jedna sousedka „obchodačka z pojišťovny“ fabulovala, že jsem vždy proti všemu. Argument na úrovni běžné populace. Okna se vyměnila, tři domácnosti. Včetně mé maličkosti a mého souseda, elektroinženýra, energetika a ještě jednoho souseda si nechala původní dřevěná. Po nějaké době jsme měli schůzi v domě, nejchytřejší obchoďačka ve střední Evropě, zjistila, že po výměně oken má plesnivý byt a prohlásila „topím, větrám, mám v bytě plíseň, kde jsou energetické úspory“. V další větě prohlásila, že věří, že je třeba dům opravit. Dobrý argument, budeme se modlit.

Silou mocí se protlačila rekonstrukce, když zjistila samospráva, že přes stavební úřad to neprojde, tam jsem jim to smetl ze stolu, neboť stavební úřad dal za pravdu mým argumentům, tak se obešel stavební úřad a investice za 6,7 milionu Kč se obešla bez stavebního povolení

Znám inteligenci běžné populace, násobit a dělit je nadlidský úkol, tak to rozvedu.

V domě je 36 bytů, aby to pro prostého člověka nebylo složité, tak investice zaokrouhlíme na 7 milionů a počet bytů na 35, dělením spočítáme, že rekonstrukce stála 200 tis. Kč na jeden byt v průměru. Když jsem učitelce hudby říkal, bude Vás to stát 200 tis. Kč, tak to nedokázala pochopit.

Členové samosprávy se chlubili „úvěrem zdarma“. Když jsem se ptal, co to jaksi je, tak to „ekonomka samosprávy“ nedokázala vysvětlit. Nakonec se zjistilo, že „vybojovali“ dotaci ve výši 10 proc. Z výše úvěru.

Rekonstrukce se provedla a pak se zjistilo, že není na zaplacení, neboť si firma naúčtovala vícenáklady. Hlasovalo se o mimořádném příspěvku do fondu oprav a ukázalo se, že kolegové zateplovači nedají za svoji domácnost dohromady 5 tis. Kč, neboť si s holou prdelí zrekonstruovali byt a platí hypotéku.

Blíží se konec příběhu. V únoru přišlo vyúčtování. Dostal jsem jej, neboť jsem ještě loni jeden měsíc v domě bydlel. Ušetřilo se za rok 70 tis. Kč, tedy návratnost investice je 100 let.

Zateplete si, prosím, dům. Za sto let se Vám investice vrátí.

Kdybyste si ale koupili za 10 tisíc korun akcie ČEZu, když stály 80 kč, tak se po nějaké době daly prodat po 1400 korunách, tedy za šestnácti násobek. To jsem učinil kupodivu já.

Když se řešila rekonstrukce domu, tak jsem si pozval kamarády, stavebního inženýra architekta a ti mi potvrdili, že fasáda je v dobrém stavu. A kolega stavební inženýr mi potvrdil, že za deset let se projeví, jak to ti zhotoitelé šidili, nedodržovali technologické postupy, jestli prší nebo ne, jaká je teplota. Kde bude stavební firma za deset let, ta už dávno nebude existovat.

Prostý člověk si jaksi nespočítá, že někteří úspěšní podnikatelé učiní a nalžou cokoliv, aby získali zakázku.

V předchozím příspěvku na stejné téma, před několika lety, jsem uváděl i odbornou literaturu na toto téma. Nezapomeňte si zteplit i záchodovou mísu. 

RNDr. Karel Vašíček, stále pravý doktor přírodních věd.

 

 

 

k_vasicek
Jsem učitel matematiky, deskriptivní geometrie, pracoval jsem jako programátor, zajímám se o fotografování, podílím se na organizaci Filmového klubu PARDUBICE, jsem invalidní důchodce, vzhledem k tomu, že kdyby mš vzali invalidní důchod, tak bych asi logicky musel pracovat jako učitel, vidím, jak klesla úroveň na gymnáziiích i na univerzitách, tak bych neměl příliš chuť znovu učit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Dobrý den. Dopředu se omlouvám, že ten příspěvek nebude krátký. Váš původní článek si z pilnosti najdu. Uvádíte, že jste měl  řadu pochybovačů o Vaší schopnosti řádně násobit etc.   Já nebudu pochybovat o Vašem vzdělání. Pokud jde o matematiku, tak se budu prezentovat takto: Na vysoké škole (ač jsem to tak nechtěl) jsem dělal dvě náročné zkoušky přímo u obávaného vedoucího katedry. Bylo to sice za „dobře“, ale vždy napoprvé.

Druhá moje „kvalifikace“ je, že patřím mezi ty „hlupáky“, co se dali na to zateplování. A byl jsem zpočátku velkým odpůrcem této opravy.  Ba co více, byl jsem zvolen předsedou výboru Společenství vlastníků jednotek, v bytovém domě (tedy paneláku) o něco menším (co se týče počtu bytů) než  uvádíte Vy.  A už máme zkušenosti za tři roky.  K tomu dojdu.

Než jsme začali s celou tou byrokraticky náročnou operací, tak jsem si prověřil dodavatelskou firmu, kterou jsme vybrali. Rozhodně roli nehrálo ono státní hloupé kriterium: „nejnižší nabízená cena“. Když se výběr zúžil, vzali jsme v potaz, že se ta firma zabývá zateplováním více než 20 let. Požádal jsem o soupis jejich realizovaných akcí a celkem sedm jsem jich osobně navštívil. A bavil jsem se s lidmi, kteří náhodně vycházeli z daného objektu. Ve dvou případech mi sdělili, že se stavba opozdila. V jednom případě proto, že se zjistila špatná konstrukce balkonů. Ve druhém případě proto, že klesla teplota pod stanovenou normu. Tato zpoždění jsem okamžitě zařadil mezi Velké Plus. To znamená, že firma nehodlala jen nějak zalátat špatné balkony a nebo pracovat div ne za mrazu.

V čem bych oponoval Vašemu textu, je argument, že se tím zlepšila zaměstnanost. V našem případě a v případech z blízkého okolí to tak nebylo. Protože ty hlavní práce prováděli lidé (ano: lidé) z Maďarska, Rumunska či Ukrajiny. Trochu ze Slovenska. Pochopitelně, že takové práce jako nové balkony, novou střechu apod. dělaly české firmy.  Když ale lidé, kteří u nás pracovali, už měli 22-tou (ano dvaadvacátou) „štaci“, tak už to byl důkaz jejich kvalifikace.

Stavebnímu dozoru (vybrali jsme staršího zkušeného pána z oboru) jsme zvýšili jeho požadovanou odměnu (nebyla přehnaná) s tím, že tam nebude jen dvakrát týdně, ale pětkrát. A to především v sobotu a v neděli.  Zástupce dodavatele ihned reagoval na zjištěné nedostatky, také nedělal první stavbu – odsýpalo mu to. Machr.   Kontrolní dny týdně,  se zápisy do deníku – samozřejmost. A to jsme sedumkrát měnili původní projekt!  Kdo ví, o čem mluvím, tak pochopí, že ty schvalovačky byly náročné.

V čem s Vámi rozhodně nesouhlasím, je cenová náročnost takové stavby. Uvádíte 7 milionů Kč. My jsme na o něco menším objektu dělali zcela novou střechu (byť ta stará neměla chybu) a  měnili všechny balkony. A v našem objektu jsou spíše větší byty. Včetně 5+1.  Vybírali jsme si barvy a chemikálie z kategorie těch dražších. Dodavatelem byla německá firma, která dodává přesně na zakázku a kontroluje, zda to bylo vše spotřebováno. To jsem ocenil.  Před stavbou jsme ještě nechali všechny „spáry“ mezi panely znovu zatmelit pružným materiálem.  Přes toto jsme měli náklady ve výši 4,2 milionů Kč, tj o 4O procent nižší než u Vás. Tak to je pak už trochu jiný propočet ekonomiky stavby.   Zpoždění bylo nepatrné – v létě bylo několik dní tepleji než připouští technologické podmínky.

Jestli něco umím, tak je to být nepříjemný. Majitel dodavatelské firmy (přestože těch zakázek měl hodně) byl u nás dvakrát. A nakonec ještě potřetí, těsně po skončení stavby. Z vlastních zkušeností vyhledal drobné nepřesnosti a dělníci (které sebou přivezl) je na místě opravili.

Co hovoří do ekonomiky takové akce, jsou úroky. Nebudu uvádět přesné číslo, ale naše úroky jsou  nižší než jedno procento per annum. Rozloženo do deseti let (záruka je také deset let), nezatížilo nesnesitelně žádného z majitelů bytů, včetně penzistů.  Výsledkem byly velké úspory na spotřebovaném teplu. Ano, byly mírné zimy.

Já jsem hned napsal, že s Vámi nebudu polemizovat o Vašem matematickém vzdělání. Jenomže.  Vy jste totiž nevzal v potaz to, že i kdyby se nezateplovalo, tak by se musela fasáda i u panelových domů důkladně opravit. A balkony či střechu  také jednou vyměnit, že. Takže tohle bych z těch nákladů na zateplení odečetl.  To by se dalo i spočítat. Spočítat by se dal i faktor, že ceny teplé vody jenom porostou. A pokud bude nějaká vláda chtít pomoci zateplování objektů, potom může prosadit slevy na dodávané teplé vodě u těch zateplených objektů. Já bych to udělal – pochopitelně je to třeba časově rozvrhnout.

Co se spočítat už tak lehce nedá, jsou vedlejší přínosy onoho zateplení. Nemluvím  o vyšší  tržní ceně.  Ten hlavní přínos zateplení, je pro mne osobně (budete překvapen): izolace před horky v létě.  Právě, že byla horká léta, netrpěli jsme v bytech na ta nepříjemná vedra. Ta izolace nás ochránila.  Tečka.  Už jsem toho napsal moc, pardon.