Zbaví český nápad svět jedné z egyptských „morových ran“?

Saranče
2.5.2018 15:08
Návrh velmi zajímavého řešení nechemické likvidace přemnožených sarančí pustinných a sarančí stěhovavých je předmětem nové patentové přihlášky, jejímž autorem je bývalý vědeckotechnický redaktor ČTK Václav Husák.

Jednasemdesátiletý, stále velmi aktivní vynálezce přezdívaný svými přáteli Cimrmanem II. svůj nápad vysvětluje takto:

„O takzvaných egyptských morových ranách jsem samozřejmě četl už v dětství, ale v životě mne nenapadlo, že se někdy budu řešením této problematiky osobně zabývat. Již spoustu let se snažím vzdělávat v oblasti přírodních věd a v rámci možností sleduji všechny dostupné zdroje. K nim samozřejmě patří i dokumentární filmy časopisu National Geografic a BBC – zejména Davida Attenborougha. V řadě případů jsem jejich prostřednictvím viděl, co dokáží s úrodou zemědělských plodin provést miliardy hmyzích jedinců – zejména sarančí, které svou mohutnou invazí mohou způsobit i hladomor.

Při sledování filmů jsem si všiml, a odborné vědecké studie to potvrzují, že tito škůdci se vždy všichni pohybují jen jedním směrem. Má to svou logiku, protože kdyby se chovali jinak, tak by se mohli dostat do míst již dokonale vypleněných svými hmyzími „kolegy“ a nakonec by zemřeli hladem.

Všechna tato nashromážděná fakta ve mně vyvolala zájem pokusit se najít nechemické ře­šení likvidace této pohromy. Navíc se ozval můj známý z Kazachstánu s těsnými kontakty na místní mi­nisterstvo zemědělství, který mne informoval o tom, že místní zemědělští odborníci hledají možnost likvidace přemnožených hmyzích škůdců v místech zdrojů vody pro obyvatel­stvo, kde se jedovaté chemické prostředky zásadně nesmí použít.“

Dobře, opakovaně říkáte „nechemické“ řešení, ale jak jinak chcete zlikvidovat miliardy hmy­zích škůdců?

„Mechanicky, ekologickým lepidlem! Při zjištění masového výskytu ještě nelétavých vývojo­vých forem škůdců vytvoří letadla na místech vyznačených praporky množství v krajině pravi­delně rozmístěných lokálních leteckými postřiky rozmístěných pruhů – jakýchsi plochých „sarančolapek“. Tyto silně lepivé pruhy o šíři přibližně třicet až padesát metrů budou s přiměřenými odstupy nanášeny kolmo ke směru pohybujících se sarančí a dle potřeby obnovovány. Hmyz se pohybem přes tato místa zamaže ekologickým, v podstatě jedlým „lepidlem“, přestane se pohy­bovat a posléze uhyne. Na nástřiky dle potřeby opakovaně ošetřených místech krajiny se budou tvořit doslova hromady mrtvých sarančat, které mohou být posléze nakládány a odváženy k průmyslovému zpracování.“

A tím ekologickým lepidlem může být co?

„Například docela obyčejný nasycený škrobový gel, tedy v podstatě rozvařený škrob, kterým kdysi pradleny po vyprání škrobily prádlo. Značnou výhodou také je, že tento gel v sobě obsahuje obrovské množství vody, takže pomalu vysychá a tudíž poměrně dlouho lepí.“

Co jste myslel tím pojmem průmyslové zpracování?

„Miliardy ekologicky usmrcených hmyzích jedinců soustředěných na relativně malém prostoru představují obrovský zdroj kvalitou jedinečných hmyzích bílkovin a chitinu. Potenciální využití bílkovin je velmi široké – od uplatnění v krmných směsích, až pro zpracování pro lidskou výživu. Příměs škrobu, jako klasického polysacharidu, není v ničem na závadu.

Chitin tvořící vnější „kostru“ hmyzu může být zpracován například jako nealergizující příměs vláken do textilu. Při větších objemech zdrojů tohoto mechanicky naprosto unikátního materiálu by se pro něj jistě našlo množství dalších využití.“

Patentovou přihlášku jste podal, co bude následovat?

„Pokusím se oslovit naše ministerstvo zemědělství, zda by do projektu praktického uplatnění patentu v mezinárodním měřítku nemohlo nějakým způsobem vstoupit, a tím pomoci při jeho prvním praktickém využití. Řešení principiálně fungovat musí, ale příprava jeho dokonalého organizačního zajištění bude potřebovat ještě spoustu práce.“

Uvědomujete si, že byste za obrovský potenciální přínos tohoto patentu mohl být navržen na Nobelovu cenu míru?

„No, asi to možné je, ale to by mne musel někdo navrhnout. Mně by postačilo, kdyby se užitečnost a praktická použitelnost tohoto řešení kdekoli ve světě prokázala. Ale při tomto procesu se v žádném případě neobejdu bez další, poměrně široké spolupráce s odborníky z mnoha různých oblastí a institucí“.

S Václavem Husákem hovořila Vendula Žižkovská

Vaclav Husak
PhDr.Václav Husák - novinář (ČTK, Svět v obrazech) , fotograf , potápěč, pilot, cestovatel a dobrodruh ve výslužbě. Je rovněž autorem nábytkové stavebnice Rollpa a řady dalších stavebnicových konstrukčních systémů. www.rollpa.cz Autor je expertem na vytváření a zavádění technických a organizačních inovací a aktivním vynálezcem.
Klíčová slova: Husák, Nobelova cena, Saranče

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zbynek-fiala

Viděl bych využití také v cyklistice nebo ve fotbalu, kdce je směr pohybu rovněž převídatelný, aby se výsledky soupeře udržely pod kontrolou.