Benešovy dekrety stále budí vášně

obrazek
29.1.2014 11:14
Zajímavá čísla přinesl aktuální průzkum CVVM, ve kterém obyvatelé vyjádřili svůj názor na platnost Benešových dekretů a také postoj k odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. Každý druhý občan (50 % dospělé populace) se domnívá, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále. Varující však je, že až polovina obyvatel do 29 let se k tomuto tématu neumí vyjádřit, což je smutnou vizitkou českého školství.

Dotazování probíhalo ve dnech 2. - 9. 12. 2013 na reprezentativním vzorku 987 obyvatel ČR starších 15 let. Jak už bylo řečeno, každý druhý občan si myslí, že by měla být platnost Benešových dekretů zachována. Pro jejich zrušení se vyjádřilo jen 14 % respondentů a až 36 % se k této otázce nedokáže vyjádřit. Stanovisko k tomuto dotazu nedokáže vyjádřit až polovina mladých ve věku do 29 let. Platnost dekretů schvalují zejména lidé starší 60 let (téměř dvě třetiny).

Je však otázkou, zda by lidé, kteří se v této věci vyjádřili, byli schopni alespoň ve stručnosti Benešovy dekrety definovat. Poté, co se před rokem toto téma stalo téměř ústředním motivem přímé volby prezidenta, zřejmě povědomí o Benešových dekretech stouplo. Opět zde však visí otazník, jak je možné, že se mladí lidé nedokáží k tématu vyjádřit. Je to jistě velmi závažné téma, kterým by se mělo zabývat ministerstvo školství a nahlédnout do metodiky výuky dějepisu na jednotlivých školách.

CVVM zjišťuje názory obyvatel na toto téma již od roku 2002. Z dostupné časové řady lze pozorovat, že v letech 2002 až 2007 počet zastánců platnosti dekretů značně poklesl – obzvlášť mezi lety 2005 a 2006. V roce 2002 totiž platnost dekretů schvalovalo až 67 % obyvatel, v roce 2007 jejich počet poklesl na 52 %. Poté se v roce 2009 opět zvýšilo procento zastoupení názorů, že by dekrety měly platit i v budoucnu a to na 65 %. Do roku 2011 se však jejich počet razantně snížil na 49 %, což je prakticky stejné zastoupení těchto názorů v současnosti.

Odsun sudetských Němců za spravedlivý považují dvě pětiny obyvatel (40 %). Téměř čtvrtina obyvatel (23 %) má za to, že odsun sice byl nespravedlivý, ale za minulostí je potřeba udělat tlustou čáru a více to neřešit. Desetina dospělé populace (9 %) se domnívá, že za nespravedlivý odsun je nutné se omluvit a pouhá 4 % zastávají názor, že je potřeba nejen se omluvit ale postižené i odškodnit nebo jim vrátit majetek. Opět významná část obyvatel (24 %) nedokáže k uvedenému zaujmout stanovisko. Jsou to zejména mladí ve věku do 29 let.

Od roku 2002 kontinuálně ubývá zastánců názoru, že odsun sudetských Němců byl spravedlivý. Poměrně stabilní je zastoupení názoru který sice považuje odsun za nespravedlivý, ale je potřeba za tím udělat tlustou čáru. Od roku 2002 přibylo těch, kteří se domnívají, že je potřeba se omluvit.

Názor, že je potřeba se nejen omluvit ale postižené také odškodnit, vrátit jim majetek zastávalo v roce 2002 pouhé procento populace, nyní jsou to 4 %, což sice znamená statisticky významné zvýšení, přesto podíl zastánců tohoto názoru představuje poměrně nevýznamnou část populace.

Jak uvádí zpráva z průzkumu CVVM, vnímají odsun jako nespravedlivý častěji lidé s vysokoškolským vzděláním příznivci politických stran TOP09 a KDU-ČSL.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Znovu já. Abyste neměli pocit, že jde s prominutím "o suché z nosu", tak Vám v plném rozsahu a bez jakýchkoli úprav přetiskuji zprávu, která byla vydána pouhé 4 (čtyři) hodiny poté, co byl syn Jiřího Dienstbiera jmenován jakýmsi ministrem:

 

 

Ministr Dienstbier chce zrušit výjimku z Lisabonské smlouvy

 

Autor: Deník/Martin Divíšek

dnes 18:02

Praha - Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) chce, aby vláda požádala o zrušení české výjimky z listiny základních práv EU v tzv. lisabonské smlouvě o fungování osmadvacítky, kterou prosadil exprezident Václav Klaus. Dienstbier, který je i šéfem legislativní rady vlády, po prvním zasedání kabinetu řekl, že by to byl symbolický krok, kterým by se ČR zásadně přihlásila k ochraně lidských práv.

„Práva jsou chráněna i jinými ústavními dokumenty a mezinárodními smlouvami, ale myslím si, že naši občané si zaslouží, aby měli stejný rozsah ochrany lidských práv jako občané jiných zemí EU," řekl Dienstbier na tiskové konferenci. ČSSD dávala v minulosti najevo nelibost s krokem Klause.

Požadavek na výjimku z lisabonské smlouvy související s uplatňováním listiny základních práv vznesl Klaus v říjnu 2009. Exprezident byl velkým odpůrcem lisabonské smlouvy, svůj podpis pod dokument, s nímž otálel, ale nakonec podmínil právě tím, že si Praha vyjedná tuto výjimku.

Požadavek Klaus vznesl kvůli tomu, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučovali. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.

 

antoninsebek

nO........, ale co, chutě do toho. Jdu do toho, protože jak vidno, ani na tomto velmi dobrém portálu se do této diskuse a problematiky nikomu moc nechce.  Tak Vás vyzývám, chutě do mne.

Podle mne je totiž největší nepřesností již samo označení "Benešovy dekrety". Budete se možná divit, vlastním příslušné zákony z té doby. A ono se "to" jmenuje "Dekrety presidenta republiky". Maličkost? Vůbec ne.

Za domácí úkol si přes vyhledavač najděte, KDY a KDE bylo rozhodnuto o odsunu části (opakuji: části) tzv. Sudetských Němců a hlavně KDO TO ROZHODL. Ono se tam psalo také o jiné národnosti, např. o Maďarech. Ale mocenské pozice v poválečné Evropě se vyvíjely tak, že ti už nebyli předmětem skutečného odsunu.

Ano, je těžké argumentovat na způsob "co by bylo, kdyby", tedy kdyby k onomu odsunu nedošlo. Docela jistě by tu byla občanská válka po Druhé válce světové. Našlo BY se JAKO VŽDY hodně "nových bojovníků" a stálo BY to ještě více krve. Zvolená a nakonec realizovaná forma byla PROTI TOMU přece jen mírnější.

Ano souhlasím: Vůbec se nedá vyčíslit ztráta jediného lidského života jakékoliv národnosti. Válečné ztráty Československé republiky (do kterých patří lidské ztráty především) se nedají jakkoliv porovnat se ztrátou majetku v Sudetech. Nikdo nikdy nemůže nic z toho vyčíslit. Ani náhodou, jak se nyní populární říká.

Nejvíc mě ale zlobí (a to je hodně slabé slovo), že se v dnešní škole (či co to je za instituci, která mládež neškolí) nehovoří nejen o tom, KDY, KDE A KDO poprvé zapsal slovo "odsun části Sudetských Němců" do MEZINÁRODNÍ dohody. A ještě víc mě Dere, že se nerozebírá filosofie příčiny a následku. Chcete-li: kdo začal. O tom jsou přece exaktní fakta, ne? Ale ani v  tom dnešní mládež není ŠKOLENA. Fuj. Domluvil jsem.

P.S. Takový pokus o jakési odlehčení této velmi chmurné tématiky: čirou náhodou jsem se stal (poprvé v životě) občanem-subjektem, který měl být (díky nějakému náhodnému počítačovému výběru) jedním z respondentů jedné nejmenované "dotazníkové kanceláře". Pozor: je to hodně kontrolováno technikou, vůbec to není tak, že Vás někdo potká na ulici ........  Ale protože jsme v Česku, tak se to dělá "počesku". Technika netechnika. Napíšu o tom kapitolu do svých pamětí. Nebo  do diskuse na tomto webu. Koncem roku, na Silvestra. Věnujte pozornost, že jsem napsal jednak "vybral to počítač" a "měl být".