Byl jsem asi v jiné opeře než kritička

norma
11.10.2015 23:11
Prakticky každý měsíc jsem v uplynulé sezoně navštěvoval Státní operu a Národní divadlo a jejich operní představení. Protože jsem majitelem satelitního televizního přijímače se dvěma programy s vážnou hudbou (Brava a Unitel Classica), mám tu a tam možnost konfrontace českého provedení s tím zahraničním.

Musím říci, že ani jeden z programů na satelitní televizi nepřináší jen představení s hvězdným obsazením. Ale i tak jsou to senzační zážitky. Pokud jde o pěvce, orchestry, kostýmy, výpravu…

Často jsem na našich dvou špičkových operních scénách viděl velmi průměrné pěvecké výkony (často třetiřadých či vysloužilých zahraničních interpretů), omšelou výpravu kostýmů… Prostě projevoval se všudypřítomný nedostatek peněz a také neochota dát prostor českým pěvcům…

Předminulý pátek (1. 10.) jsem vcelku bez velkých očekávání zamířil na premiéru Belliniho opery Norma. Ta nebyla v Praze uváděna před sto let. Je to obtížné dílo italského belcanta z první poloviny 19. století. Již několik generací českých diváků – pokud nenavštěvují operní domy v Německu či Itálii, kde Normu uvádějí – zná z Normy jen jednu skladatelovu árii. „Casta diva“. Většinou z nahrávek nedostižné M. Callas či J. Sutherland.

Byla to první operní premiéra nové sezony v Praze a já jsem byl příjemně překvapen. Výborní čeští pěvci (žádný obstarožní Ital či Rumun), nápaditá výprava a kostýmy, i když ne zcela podle mého osobního gusta.

Ocenil jsem odvahu a kumšt těch, kdo se podíleli na přípravě zdařilého představení, včetně ředitele Národního divadla Buriana. V malých českých poměrech, na které jsem si i v operní tvorbě začal již zvykat, to je příjemné osvěžení. A příslib do budoucna . že bude lépe.

Představitelka Normy Marie Faitová svou obtížnou roli plně zvládla. Stejně tak další pěvci. O to více jsem byl překvapen, ba šokován, komentářem z pera „kritičky“ V. Drápelové v MfD.

Když jsem si přečetl „hodnocení“ Drápelové, říkal jsem si, že tato dáma byla snad na představení nějaké venkovské divadelní šmíry. Znovu jsem si uvědomil, že tento typ štvaní ze země vyháněl po generace největší české pěvecké talenty, což bylo v jejich osobním uměleckém rozvoji ku prospěchu, ale české kultuře příliš ne. A svůj velký díl odpovědnosti za to měli „kritici“ typu Drápelové. Ti jsou v Čechách nesmrtelní. Naštěstí jsem již v jiných novinách stejného vydavatelství četl i pozitivní hodnocení.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.