Česko a Čína

cina ilustrace
11.9.2016 00:16
Česko-čínská spolupráce nabírá tempo po impulzu, který jí daly návštěvy prezidentů, nejprve Miloše Zemana dvakrát v Číně, a potom letos v březnu Si Ťin-pchinga v Praze. Avšak i když je to jen pár měsíců, už bylo možné zaslechnout jistou netrpělivost z čínské strany, abychom pokročili od pouhých setkání a memorand také k něčemu konkrétnímu. Mluvilo se o tom na pražské konferenci o čínské iniciativě Pás a Stezka, nebo taky Nová Hedvábná stezka, tedy o propojení se světem na západ a jih od Číny (Rusko zatím zahrnuto není, ale tam se řeší spolupráce bilaterálně.

Konference měla celkem věcný podtitul Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko. Zajímaví však byli i organizátoři, protože to byla první veřejná akce, na které se představilo Česko-čínské centrum Karlovy univerzity. Z čínských hostí byli přítomni vedle podnikové sféry hlavně diplomaté a vědečtí pracovníci. Ti si zase zaznamenali i výtky z české strany, že působení na čínském trhu naráží na spoustu bariér.

Ale věc je ve velice prudkém vývoji. Stačí se podívat na dokument, který zpracovalo čínské Národní rozvojové centrum spolu se sociálními partnery a je vystaveno na webu čínského velvyslanectví v Praze pod titulkem Vize a akce. Ve skutečnosti je Nová Hedvábná stezka pokusem nejen o lepší obchodní propojení (a uplatnění nějaké té oceli či cementu při stavbě železnic a přístavních terminálů), ale také o rozsáhlou reformu pravidel hospodářské spolupráce. Cílem je větší vyváženost, oboustranná otevřenost, akceptace obchodních zvyklostí, respekt k intelektuálnímu vlastnictví a další kroky, které mají Čínu posunout dále od postavení „zvláštního případu“.

Česko-čínské centrum na Karlově univerzitě je jedním z dokladů, že v první fázi našeho nového vztahu je klíčové vzájemné poznávání a respekt. Bylo to patrné i z tónu českých mluvčích.

V tomto příspěvku zaznamenám vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, který v úvodu konstatoval, že čínská ekonomika roste nejpomaleji za posledních 25 let, a přesto je to stále vysokých 6,9 procenta HDP ročně. Současná 13. pětiletka stanovuje, že hospodářství musí růst nadále nejméně o 6,5 procenta ročně.

Spolupráce už však nemůže stát na pouhém množství. Pětiletka si klade za cíl zlepšení skladby ekonomiky s důrazem na moderní výrobu, služby, vysokou produktivitu práce. Klíčovými slovy jsou inovace, věda a technologie. Roční výdaje na vědu a vývoj činí 2,5 procenta HDP ročně. Věda a technologie mají 60 procentní podíl na současném hospodářském růstu.

Čínská vláda odrážela tlaky recese ze zahraničí také zvýšením rozpočtového schodku. Kam by měla obměna směřovat? Perspektivními obory jsou letectví, obnovitelné zdroje, doprava, internet plus. Ze služeb pak zejména zdravotnictví a cestovní ruch. Naopak těžký průmysl bude postupně utlumován, omezovat se bude i těžba uhlí. Novou prioritou je boj se znečištěným životním prostředím. Čína byla jednou z prvních účastnických zemí, která v minulých dnech ratifikovala (v parlamentu) Pařížské klimatické dohody.

V hospodářství se prosazují reformní trendy, jejichž součástí je také větší otevření se světu prostřednictvím vstupu zahraničních firem na čínský trh. „Doufáme, že budou nabízeny postupně srozumitelnější a příznivější podmínky pro tyto investice, zejména pokud jde o oblast služeb a inovací,“ poznamenal v této souvislosti Havlíček. Očekáváme také, že čínské firmy budou nadále investovat v Evropě.

Náměstek českého ministra průmyslu a obchodu se pak soustředil na opomíjené téma, skutečnost, že čínský trh může nabídnout příležitosti i pro malé a střední firmy. V následujících letech půjde zejména o inovace. „Jsme přesvědčeni, že také české firmy tu mají co nabídnout – nové technologie, kterou spojeny s aplikovaným výzkumem a zaváděním nových výrob. Do této kategorie patří zejména nanotechnologie - výrobky se záměrem jejich možného využití, dále biotechnologie nebo například nové materiály,“ uvedl v této souvislosti.

Výčet oborů, ve kterých by mohly české firmy uspět, je však delší. Patří sem třeba lékařská zařízení, kde bude růst zájem o péči o vyšší věkové skupiny a široké zlepšování zdravotní péče. Dále jsou to zařízení pro ochranu životního prostředí – čistírny, technologie pro podzemní vody, spalovny komunálního odpadu, přístroje na čištění vzduchu. Nebo informační technologie, služby, zemědělství a potravinářský průmysl, malé letectví a tradiční obory strojírenství.

Pak se Havlíček věnoval vlastnímu tématu Hedvábné stezky. Zdůraznil, že během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo podepsáno společné prohlášení o navázání strategického partnerství, a potvrdil, že ČR je obecně připravena rozvoj spolupráce na různých úrovních. Jak té bilaterální, tak na platformě 16+1, kde je ČR velmi aktivní, nebo můžeme využít strategického partnerství EU a Číny.

Iniciativa Pás a Stezka by neměla vést jen k budování infrastruktury, ale bude také zasahovat do oblasti standardizací a odstraňování administrativních a obchodních překážek. „Je to velice důležité téma, kterému se budeme muset společně do budoucna věnovat,“ prohlásil náměstek ministra.

Poukázal dále na to, že Národní rozvojová komise Číny vydala dokument Výzvy a akce, který popisuje do detailu ambice této inciativy, ale ČR v tomto dokumentu není explicitně zmíněna. Přesto máme dobré předpoklady a připravujeme se na zapojení. Důvod je zřejmý. ČR představuje pro Čínu významného partnera v obchodní a hospodářské oblasti. V náš prospěch hraje i dobrá geografická poloha ve středu Evropy, dobrá návaznost na trhy západní Evropy a úspěšný rozvoj české ekonomiky v posledních letech. Je tu plně rozvinutá dopravní infrastruktura, jsme tradiční průmyslová země disponující celistvým průmyslovým řetězcem.

Také ČR klade důraz na vědecké a technologické inovace. Vzdělání obyvatelstva je na vysoké úrovni. Vláda zastává dlouhodobě politiku volného obchodu, podporuje zahraniční investice a snaží se zlepšovat a kultivovat podnikatelské prostředí. Máme také relativně stabilní právní systém a v posledních letech i poměrně stabilní politickou situaci.

Velkou příležitostí pro české firmy je například důraz na modernizaci železnic a budování infrastruktury podél Hedvábné stezky. Bude tam potřeba modernizace a elektrifikace tratí, dodávky komponentů, ať už konstrukčních nebo kontrolních, dodávky železničních systémů, lokomotiv, železničních souprav. Řada českých firem má v těchto oborech rozsáhlé zkušenosti a mámě předpoklady, že se do těchto projektů velmi rychle zapojíme.

Ze 16 zemí střední a východní Evropy je ČR druhým největším partnerem Číny, a pro nás Čína představuje největšího obchodního partnera mimo EU. Česko-čínský obchod v posledních letech roste maximálními tempy. Měli bychom ho rozvíjet nejen na bilaterálním základě, ale spolupracovat také v rámci platformy 16 plus 1. Důležitá je také spolupráce s čínskými regiony a městy.

„Myslím, že i EU si je vědoma důležitosti tohoto projektu a chce se zapojit,“ uvedl dále Havlíček. Evropa začíná uvažovat o možnosti propojit čínskou iniciativu s Investičním plánem pro Evropu (Junckerův plán) a o založení společného čínsko-evropského investičního fondu.

„Byli bychom rádi, aby v co nejkratším čase došlo k posunu od té strategické úrovně k praktické realizační fázi a bylo co nejdříve co nejvíce konkrétních kroků a výstupů,“ potvrdil i Havlíček. Máme tedy jednoznačný zájem být součástí tohoto plánu a iniciativy a aktivně se zapojit do jeho priorit.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.