CVVM: Bojíme se více uprchlíků než vlastní nemoci

cvvm
14.2.2017 12:31
Tentokrát se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zaměřilo na otázky týkající se toho, z čeho máme největší obavy. Podle průzkumu CVVM pociťuje 58 % českých občanů obavy, a 42 % z nás se ničeho nebojí.

Pokud jde o ty z nás, kteří z něčeho obavy mají, nejčastěji se obáváme uprchlíků a migrace (31 %), terorismu (22 %), vlastní nemoci (20 %), nezaměstnanosti (13 %).

Z čeho máme obavy - prosinec 2016

Čeho se bojíme

%

migrace, uprchlíci

31

terorismus

22

nemoc (vlastní)

20

nezaměstnanost

13

životní úroveň

12

válka

12

kriminalita, bezpečnost

8

obavy o rodinu, děti, partnera, přátele…

7

budoucnost, situace ve světě

5

islám, islamisté, IS

4

studium (zkoušky, dokončení)

3

domácí a politický vývoj, situace

2

smrt

2

zabezpečení důchodů

2

zdravotnictví

2

přírodní katastrofy

2

politický vývoj ve světě

2

členství v EU, euro

2

ekonomický vývoj v ČR

2

jiné

21

neví, neumí posoudit

1

bez odpovědi

25

Jak vidíme z tabulky uvedené výše, lidé se více obávají uprchlíků než terorismu či vlastní nemoci, nezaměstnanosti, ale i více než islámu a islamistů. To je velmi zajímavý jev, a to zejména proto, že, jak na tomto serveru stále opakujeme, Česká republika není cílovou zemí uprchlíků ani imigrantů – a fenomén migrace se tak České republiky samotné příliš netýká, a že člověk onemocní a v důsledku toho alespoň jeden měsíc přijde o značnou část svých příjmů je mnohem pravděpodobnější, než že se v ČR kdy tváří v tvář setká s uprchlíkem…

Pokud lidé odpovídali na otázku týkající se reálnosti hrozby pro Českou republiku v současné době, 71 % dotázaných označilo jako velkou hrozbu terorismus skupin či jednotlivců a 23 % tuto možnost označilo jako malou hrozbu, uprchlíky jako reálnou hrozbu pro ČR označilo 95 % dotázaných, z toho 63 % jako velkou hrozbu a 32 % jako malou hrozbu. Mezinárodní organizovaný zločin považuje za hrozbu 92 % dotázaných, z toho 60 % jako velkou hrozbu a 32 % jako malou hrozbu. Radikální a náboženská hnutí považuje za velkou hrozbu 54 % dotázaných a 32 % je vnímá jako malou hrozbu. Cizinci žijící v ČR straší 82 % dotázaných, z toho pro 28 % představují velkou hrozbu a pro 54 % hrozbu malou. Krajně pravicové skupiny považuje za velkou hrozbu 26 % otázaných a za malou 48 %, krajně levicové skupiny považuje za velkou hrozbu 21 % dotázaných a 49 % je považuje za hrozbu malou. A cizí zpravodajské služby jsou velkou hrozbou podle 21 % dotázaných a malou hrozbou podle 47 % dotázaných. Celkově nejméně se lidé obávají přírodních katastrof.

Pokud se podíváme na časovou linku vývoje hrozeb, které čeští občané vidí pro ČR jako nejreálnější, vidíme, že od posledního zjišťování o deset procent klesl počet těch, kteří považují terorismus jako velkou hrozbu, a dá se předpokládat, že část z nich už jej považuje „jen“ za hrozbu malou. Uprchlíky oproti poslednímu měření v roce 2015 považuje za velkou hrozbu o jedno procento méně dotázaných, počet těch, co je považují za malou hrozbu, však vzrostl o 4 % a počet těch, kteří je za hrozbu nepovažují, se nezměnil (jde o 4 % dotázaných). Ještě před deseti lety patřili uprchlíci mezi jevy, které za hrozbu považovalo vůbec nejméně lidí, přitom v roce 2006 požádalo o azyl v ČR 3016 lidí, a v roce 2016 zde bylo podáno 1475 žádostí, tedy méně než polovina oproti roku 2006 (!). A je třeba také vzpomenout, že v roce 2001 dosáhl počet žádostí o azyl v ČR více než 18 tisíc a v roce 2003 pak více než 11 tisíc. Nikdy se zde však nezvedla taková vlna obav z uprchlíků jako nyní, a strach z uprchlíků navíc neslábne, ačkoli už jich do Evropy přichází méně než např. v roce 2015…

Uprchlíci jsou pro Českou republiku hrozbou v úplně jiném smyslu, než se mnoho lidí, strašených denně tématem uprchlíků v médiích, domnívá. Téma uprchlíků je velkým tématem pro odpůrce evropské integrace a EU jako celku – a dá se hovořit například o tom, že EU by mohla zažívat velmi krušné časy, pokud by například ve francouzských prezidentských volbách zvítězila M. Le Penová – která by mohla, a zřejmě chtěla fungovat jako významný dezintegrační prvek v rámci EU. Nelze si také nevšimnout, že mnohá česká média, zejména internetová, děsící lidi uprchlickou krizí a uprchlíky a vzývající evropské politické odpůrce přijímání uprchlíků poněkud zapomínají sdělovat některá podstatná fakta o některých z těchto lidí. Zejména se to týká nizozemského politika G. Wilderse, který sice k radosti mnohých přednáší silné projevy ohledně přijímání uprchlíků, ale pozornosti těchto nadšenců poněkud uniká, že Wilders stejně jako uprchlíky z islámských zemí odmítá na území Holandska také přistěhovalce ze střední a východní Evropy. V roce 2012 před volbami spustila jeho Strana pro svobodu web, na kterém Holanďany vyzývala, aby hlásili přečiny východo- a středoevropanů v Holandsku – a popularitu si mezi mnoha Holanďany získal právě odporem například k Polákům a Čechům, nikoli zejména u lidí přicházejících do Nizozemí z muslimských zemí…

V zájmu České republiky není ani rozpad EU, ani vytvoření „vícerychlostní“ Evropy. A v českém národním zájmu není ani to, aby na sebe ČR upozorňovala zejména jako na zemi, která odmítá jakoukoli solidaritu se zbytkem Evropy, protože taková vizitka pak ostatní členy EU vede jednak k promýšlení plánů, jak ČR penalizovat v ekonomické rovině a jednak podněcuje záporné pocity vůči Čechům ze strany běžných občanů ostatních zemí EU. Je třeba si uvědomit, že situace ČR je také na hony vzdálená situaci v Maďarsku, protože Maďarsko se s náporem uprchlíků na rozdíl od ČR potýkalo a potýká. A tak také na ČR může být z EU pohlíženo poněkud jinak než na Maďarsko, ačkoli maďarský premiér Orbán má třeba ještě tvrdší protiuprchlickou rétoriku než čeští politici… Uprchlíci tedy pro ČR skutečně mohou být hrozbou, ale nikoli svou přítomností na území ČR, ale zejména jako téma, které může určovat další vývoj v rámci EU…


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.