Genetická identifikace zvířat aneb kdo je kdo?

14.3.2017 13:07
Průměrně každý třetí pes, chovaný doma, se ztratí nebo zaběhne a pokud ho není možno jakkoliv identifikovat, není kam jej vracet. V lepším případě tedy končí v některém z útulků. A pokud nahlédneme do statistických tabulek, tak zjistíme, že každý desátý chovatel má doma zachráněného psa právě z útulku.

Bylo by krásné, kdybychom se jednoho dne dostali do fáze, kdy bude mít – přinejmenším každý pes - svůj genetický pas. V něm bude uveden jeho DNA profil a kompletní seznam vyšetření geneticky podmíněných nemocí, která se váží k jeho plemeni. Takto vystavený dokument by jasně informoval majitele – i budoucího – o genetickém zdraví jeho domácího miláčka.

Je možné vysledovat, že si chovatelé pomalu zvykají na nutnost tyto informace mít k dispozici, i proto, že to vyžaduje Chovatelský klub nebo kupující. A má to svou logiku, protože všichni víme, že není nic horšího, než když se musíte smířit s tím, že našemu „parťákovi“ už nemůžeme pomoct…

Identifikaci psa je možné provést několika způsoby – od těch méně spolehlivých – až po ty jednoznačné. Pravda je, že modrý obojek nebo puntíkovaný šátek není tím nejvhodnějším způsobem, i když mu opravdu sluší. Tetování je o fous lepší, ale s ohledem na vlastní zkušenost s tetováním, bych tuto možnost raději také vyloučila… Takže je možné hlasovat mezi dvěma způsoby – jeden je naprosto bezbolestný a na celý život a druhou variantou je čipování… Nechci Vás samozřejmě ovlivňovat…ale já bych volila variantu – bez cizího tělesa v těle a na celý život..

Tím řešením na celý život a bez bolesti (a s dalšímu výhodami, které vysvětlím na následujících řádcích) je stanovení DNA profilu.

Laboratoř VEMODIA a.s., má program,který se nazývá: GENETICKÁ IDENTIFIKACE ZVÍŘAT

(Genotypizace a určení genetického ID)

Genetická identifikace zvířat, ale samozřejmě i lidí, je moderním přístupem ke stanovení identity konkrétního jedince na základě jeho DNA. Každý organismus je zcela unikátní tím, jakou sekvenci DNA obsahují jeho buňky. Jedná o metodu univerzálně použitelnou a vzhledem k vlastnostem DNA i absolutně spolehlivou.

Sekvence DNA je absolutním průkazem identity organismu. Neexistují (kromě jednovaječných dvojčat) dva zcela identické organismy

STR (Short Tandem Repeats) analýzu nebo také DNA profil, lze využít pro určení genetického profilu, pro určení paternity (otcovství), vnitrodruhové příbuznosti nebo identifikaci organismu.

Tyto sekvence jsou natolik jedinečné, že na jejich základě umožňují jednoznačně rozeznat a identifikovat jedince.

STR analýza se nejčastěji provádí u psů, koní a skotu — pro tato zvířata jsou dostupné komerčně dodávané diagnostické soupravy, které STR typizaci umožňují. Je nutné si uvědomit, že STR analýza pracuje s určitou minimální chybovostí, což je dáno technickými možnostmi testu a jeho biologickými limitacemi. Ale pokud byste dostali zadání, že je potřeba mít absolutní jistotou,že daný jedinec je právě tím, za koho jej považujete, má laboratoř VEMODIA a.s. také řešení.

Pro případy, kdy je požadavkem stanovit identitu jedince (ať už jde o člověka nebo zvíře), jeho vnitrodruhovou příbuznost, jeho biologickou diverzitu apod., lze s výhodou využít právě technik

celogenomového sekvenování, které umožňují „přečíst" kompletní DNA informaci daného jedince a tím ho absolutně a jednoznačně identifikovat.

Nevýhodou celogenomového přístupu oproti STR analýze (pokud je tato vůbec dostupná) je jeho výrazně vyšší cena, kterou však lze významně modulovat dle aktuálních aplikací a požadavků chovatele (ultra-deep sequencing, de-novo sequencing, exome-sequencing, potřebný stupeň sekvenačního pokrytí).

Na závěr si dovolím shrnutí, aby informace, které mnohdy nemusely být pro vás – čtenáře – jednoznačně pochopitelné, byly lépe stravitelné.

Zákon na ochranu zvířat hovoří o čipu jako o trvalém označení psů. Konkrétně by od 1.10.2012 neměl být žádný pes – ani toulavý – bez čipu (ti dříve označovaní mohou mít tetování..)

V tomto případě musím naše zákonodárce pochválit, že se tímto krokem aktivně postavili proti množírnám. Ale co když „množitel“ prodá svého psa před 6 týdnem věku? V tu dobu ještě čipován být nemá, protože se může stát, že se čip pevně neukotví a může cestovat v těle zvířete. Co potom?

Tak jako má každý člověk svůj občanský průkaz, ve kterém jsou informace vedoucí k jeho identifikaci, měl by takový „Průkaz genetického zdraví zvířete“ mít v budoucnu každý pes, a nejen ten chovný. Je to i způsob, jak se postarat o geneticky zdravou budoucnost stovek plemen psů. Budeme tedy společně doufat, že se legislativa pohne směrem k 21.století a „vezme na milost“ i moderní technologie, o kterých jsme Vás informovali.

..a třeba i proto, aby se každý zatoulaný pes měl kam vrátit, když občas nenajde cestu domu…

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.