Internet je důvěryhodný pro 83 % dotázaných

internet
9.10.2017 13:00
Agentura STEM/MARK zjišťovala, jaké informační zdroje považují čeští občané za nejvíce důvěryhodné a zda nějaké (a které a proč) lidé využívají ke svému osobnímu rozvoji a vzdělávání. Nejdůvěryhodnějším zdrojem informací jsou podle tohoto průzkumu knihy, za nejméně důvěryhodný zdroj pak lidé považují televizi a rozhlas.

Knihy za důvěryhodný zdroj informací považuje 93 % dotázaných, naopak televizi věří „pouze“ 52 % dotázaných a rozhlasu 55 %. Internet je důvěryhodný pro 85 %, na internetové vzdělávací kurzy se spoléhá 83 % dotázaných a 90 % dotázaných spoléhá na informace z workshopů a školení.

K sebevzdělávání lidé nejčastěji používají knihy, ať již online či tištěné, ale i například televizní dokumenty nebo kvízy a testy. Za nejčastější důvod, proč se osobnímu rozvoji lidé cíleně nevěnují, udávali zejména nedostatek času a více než polovina dotázaných, kteří se sebevzdělání nevěnují, uvedla, že důvod je také v náročnosti vyhledávání kvalitních informačních zdrojů.

Velmi zajímavá je na tomto průzkumu zejména velmi vysoká důvěra lidí v informace nalezené na internetu – zde totiž leží jak šance dostat média zpět do pozice hlídajícího psa demokracie, tak šance tuto roli médií, která v ČR v době silné oligarchizace médií, úplně pohřbít. A dělítkem mezi tím, zda internet pomůže udržet „demokratická“ média, nebo naopak přispěje k tomu, aby lidé měli v záplavě informací přístup k relevantním informacím mnohem těžší, ne-li nemožný, jsou sami lidé, respektive jejich mediální gramotnost.

Pokud se však výuce mediální gramotnosti nebude ve školách – a pro starší lidi, kteří už jsou ze škol venku například v bezplatných internetových kurzech a podobně – nebude věnovat mnohem větší pozornost, než se jí doteď věnuje, budou se lidé relevantních informací na internetu dopátrávat stále hůře a hůře – ovšem tím se evidentně internet nebude stávat méně a méně důvěryhodným. A dokud si lidé neuvědomí, že internet, stejně jako žádné jiné informační médium, není automatickým strojem na pravdu, budou z jeho důvěryhodnosti těžit ve velké míře i ti, kteří žádný zájem na publikování pravdivých informací nemají.

Vysoká důvěryhodnost internetu oproti důvěryhodnosti televize a rozhlasu je zřejmě způsobena tím, že člověk si zde hledá informace sám (ovšem například u Facebooku je toto jen zdánlivá domněnka), a tak má pocit, že mu to nikdo neservíruje a to, co sám najde, je tedy větší pravda než to, co říká reportér v TV.

Lidé si však zatím příliš neuvědomují, že k tomu, aby bylo možné posoudit pravdivost nalezené informace, je třeba už předem něco znát a je podstatné si nalezené informace ověřovat v dalších zdrojích. Vysokou důvěryhodnost internetu tak podporuje zejména nižší mediální gramotnost v tomto ohledu. Nebude-li výuce a podpoře mediální gramotnosti ve vzdělávání věnována dostatečná pozornost, v budoucnu se lidé prostě mezi množstvím všemožných informací ztratí…


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.