Jádro a tsunami

16.3.2011 14:02
Na roztavené jaderné palivo v japonské Fukušimě nemají odpověď fyzici, politici, ekonomové, ekologové, tvůrci strategií, ani obyčejní lidé, kterých se to týká nejvíc. V Česku by mohla navázat tsunami korečkových rypadel, která spláchnou Chomutov a Jiřetín.

Středeční ráno bylo zřejmě okamžikem, kdy poslední hrstka statečných v jaderné elektrárně Fukušima hodila ručník do ringu. Do poslední chvíle zkoušeli chladit aktivní i vyhořelý jaderný materiál, ale déle se nedalo vydržet v prostředí s rostoucí radiací. Co bude dál, až se jaderné tyče roztaví? Nikdo neví. Podle debaty pod odborným článkem v Technology Review (vydává MIT) je naděje, že zbytky vody v reaktoru vytvoří na povrchu taveniny kůru, která udrží materiál pohromadě. Pokud se roztavené palivové články propálí reaktorem do konteinmentu a bude v něm voda, k hašení povrchové reakce má přispět i beton. Ale debata je debata, a je jedno, jestli jí nerozumíme, protože stejně s tím teď nikdo nic neudělá.

Analýza George Friedmana ve Stratforu upozorňuje na souběh jaderné havárie a neklidu v Perském zálivu, odkud pochází prakticky veškerá ropa pro Japonsko. Jaderná energetika měla snížit japonskou závislost na dovážených zdrojích. Problém se tedy skokově vyostřuje.

Pozornost je soustředěna na jadernou havárii, ale další důsledky největšího zemětřesení v historii a následné tsunami zůstávají. Zničené silnice, železnice, zpřetrhaná vedení, obtíže se zásobováním, naléhavá potřeba pomoci pro lidi bez přístřeší. Co když bude třeba evakuovat i Tokio?

Ekonomika má těžiště na jihu ostrova, ale opírá se také o síť subdodavatelů v postižené oblasti, které nelze okamžitě nahradit. Automobilky zatím stály. Problém mají i dodavatelé elektronických součástí. Obnova bude drahá, kde na ni vzít? Japonsko má sice velkou státní zadluženost ve výši dvojnásobku ročního HDP, ale má také obrovské obchodní přebytky se Spojenými státy (byť asi o třetinu menší než Čína) a může mobilizovat hotovost prodejem amerických státních dluhopisů. Ukazuje se totiž, že od října loňského roku to bylo právě Japonsko, kdo převzal štafetu v krytí amerického dluhu po Číně, která už rok pauzíruje. Ale kdo ty dluhopisy koupí v takovém množství? A kdo vystřídá Japonce ve financování amerického rozpočtu? Zvýšení poptávky po dolarech zvedne kurz americké měny a může brzdit oživení v USA. Na druhou stranu, katastrofa je poptávka.

Ustojí to japonské pojišťovny a banky? Japonsko prožilo hypotéční krizi už na začátku 90. let minulého století, ale banky se pokusily izolovat špatné dluhy od reality a nechávaly je z větší části ležet v bilancích nepřeceněny. Teď by se mohl tento problém vyostřit znehodnocením celých regionů.

I kdyby si banky poradily – jak dlouho může japonská obnova trvat? Ekonom Jan Švejnar připomíná, že předpovědi bývají v podobném případě tradičně příliš pesimistické a obnova bývá rychlejší. Mluvil o tom v úterý na setkání s novináři. Připomněl, že tomu tak bylo i v případech totálního zničení, třeba Německa nebo Sovětského svazu po druhé světové válce.

Ale pak je tu otázka, kdo to fyzicky udělá? Katastrofa je tak velká a dlouhodobě je ochromeno je tolik životně důležitých složek, nejen energetika, že se musí hledat dlouhodobá náhradní řešení. Může to sblížit věčné rivaly Japonsko a Čínu a dát podnět k většímu uvolnění společného hospodářského prostoru? Nebo i regionální integrace? Vnucená energetická skromnost se také může proměnit na přednost, když si na ni ekonomika zvykne a společnost začne hledat jiné hodnoty než hédonismus konzumu.

Český pohled

Česká vláda je tradičně pasívní, kdykoliv se jedná o pomoc někomu jinému než nám. Proč proboha neprojeví větší účast s postiženým Japonskem a nějakou aktivitu ve prospěch obětí aspoň opozice??

Domácí debata se soustřeďuje na na problémy jaderné bezpečnosti, kde jde hlavně o budoucnost výstavby dalších kapacit, počínaje dostavbou Temelína. Opravdu to potřebuje někdo jiný než lobbisté, kteří se těší na prémie od dodavatele technologie? Veškerá elektřina z Temelína se vyváží. A zapadla zpráva, že ČEZ odložil plány dostavby Temelína o pět let, protože zatím nevidí poptávku po této elektřině navíc.

Možná, že česká energetická nadprodukce poleze ven i jinde. Nikoliv náhodou máme dvakrát vyšší energetickou spotřebu na jednotku HDP než je průměr EU. Ve stejné době, kdy teplárenské a uhelné společnosti stupňují bubnovou palbu, že je třeba prolomit uhelné limity, jsou kohoutky zdrojů pro zateplování škrceny. Aféra ministra životního prostředí Pavla Drobila a ředitele fondu životního prostředí Libora Michálka přece měla dvě složky. Mimorozpočtová odpovědnost, která vyhlížela zdroje pro stranickou pokladnu ODS v předražených veřejných zakázkách, byla jen jednou z nich. Tou druhou byla násobně vyšší poptávka po podpoře zateplovacích projektů z programu Zelená úsporám. Ukázalo, že tento program je pouhou kapkou v moři potřeb. Pomohl sice zateplit 17 tisíc rodinných a 2 tisíce bytových domů, ale jen rodinných domů je v republice 1,4 milionu, téměř stokrát tolik. Také granty z evropských fondů, které poskytly 4,5 miliardy korun na zateplování škol, nemocnic a dalších veřejných budov, byly teoreticky vyčerpány během prvních dvou dnů přijímání žádostí.

Na téma se zaměřil ekonom Miroslav Zámečník, jeden z nervózních členů NERVu, kterým se zdá, že ve vládě mluví do hluchých uší. Ekologickým tématům se věnuje dlouhodobě, ale poslední dobou sahá po argumentu, který se mu zdá politicky obzvlášť výmluvný – pracovní místa. Nová studie, kterou spolu s Janem Hlaváčem připravil pro Hnutí DUHA a nadaci Heinrich Böll Stiftung, upozorňuje, že už jen podpora zateplování domů v programu Zelená úsporám vytvořila přes 19 000 nových pracovních míst (čtyřikrát více než Czech Coal)) a je efektivnější než jiné podpory ve stavebnictví. Na obzoru je přitom nový velký zdroj v podobě povinných nákupů uhlíkových limitů pro průmyslové znečišťovatele. Peníze, které se tak vyberou, by se měly maximálně přesměrovat snižování energetické náročnosti a využití alternativních zdrojů. Oba ekonomové odhadují, že jenom zateplování může domácnostem snížit účty za energii až o 39 miliard korun ročně.

V tom však může být i kámen úrazu – dodavatelé energie budou stejnou částku vnímat se zcela jinými pocity než přednosta domácnosti, kterého úspora tak rozdychtí, že si koupí s mámou nové kolo. Peníze do luftu jsou na vnější straně okna penězi do kapsy. Debata o návrhu Programu energetické nezávislosti, který autoři studie doporučují vládě, brzy názorně ukáže, kdo je v této zemi nejsilnější. V hloubi ministerstva průmyslu a parlamentních kuloárů, kde se domlouvají zavázaní politici napříč spektrem, se probouzí tsunami korečkových rypadel, která chce spolknout další část severního pohraničí. To je zase česká přírodní pohroma.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik
Zbyněk Fiala dal mnokrát vyslovenou otázku:
Proč ČR nenabídla pomoc Japonsku.
Částečnou odpověď dává tato noticka z Blistů:
http://www.blisty.cz/art/57779.html

16.3.2011
Nezájem
Jsem v armádě vyškolený radiotoxoterapeut - ozáření a chemické zbraně. Zároveň učím záchranáře na vyšší odborné škole. Nabídli jsme plně vybavený desetičlenný tým vyslanectví ČR v Japonsku. Odezva: nula.
Petr Wagner