Jak lidé vnímají nezaměstnanost

obrazek
1.12.2012 20:11
Obavy z nezaměstnanosti projevující se v posledních dvou desetiletích u většiny ekonomicky aktivní populace od roku 2008 stoupají. Strach souvisí se vzrůstajícím pesimismem z budoucích hospodářských výsledků země. Nezaměstnanost je stále méně častěji chápána jako doména povalečů a asociálů. Sílí také volání po paternalistické ochraně ze strany státu a zvyšování podpory v nezaměstnanosti. Kvůli obavám ze ztráty zaměstnání by si stále více lidí nechalo snížit mzdu. Co se však týče migrace za prací, Češi zůstávají konzervativní a většina z nich se stěhovat nehodlá.

Agentura STEM, která se zaměřuje na průzkumy veřejného mínění, dlouhodobě zkoumá názory na téma nezaměstnanosti. Nejnovější poznatky výzkumu Trendy 11/2012 zveřejnila v nedávno publikovaných výzkumných zprávách. Následující text interpretuje aktuální poznatky v kontextu starších zjištění.

Názory na nezaměstnané

Jak ukazují výsledky průzkumu, je v české společnosti stále poměrně významně zastoupen názor, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez skutečného zájmu o práci. Myslí si to 39 % dospělých obyvatel. V roce 1993 tento názor dokonce převládal; až 58 % obyvatel považovalo většinu nezaměstnaných za flákače. Do roku 1999 se však, zřejmě vlivem autentických zkušeností s nezaměstnaností, počet těchto názorů zmenšil o téměř polovinu na 30 %. Počátkem nového milénia však počet těch, kteří se domnívají, že většina nezaměstnaných ve skutečnosti o práci nestojí, začal stoupat a v letech 2007 a 2008 v populaci opět převažoval (53 %). Důsledky globální ekonomické krize po roce 2008 nasměroval veřejné mínění k tomu, že převážná část české veřejnosti (61 %) dnes většině nezaměstnaných vůli pracovat neodpírá.

Jistá míra nezaměstnanosti jako pozitivum

Na počátku devadesátých let bylo až 82 % obyvatel ČR přesvědčeno o tom, že určitá míra nezaměstnanosti je pro ekonomiku pozitivní, a to především proto, že lidé jsou odpovědnější a práce si více váží. Na konci tisíciletí se však k tomu názoru hlásilo stále méně lidí. V posledních dvou letech se počet lidí, kteří vnímají jistou míru nezaměstnanosti jako přínos, pohybuje kolem 60 %. Zřejmě jen málokoho překvapí, že si to častěji myslí živnostníci a podnikatelé, tedy zaměstnavatelé, pro které je konkurence na trhu práce přínosná. Pochopitelné je rovněž zjištění, že kladně to častěji vnímají příznivci pravicových stran.

Povinnost státu zajistit práci

Je stát povinen zajistit práci každému, kdo chce pracovat? Podle většiny obyvatel ČR ano. Za celé sledované období od roku 1993 jsou o tom konstantně přesvědčeny více než dvě třetiny obyvatel. Počet souhlasných názorů se v průběhu uplynulých dvaceti let pohyboval vždy okolo úrovně 70 %, letos si to myslí 72 % obyvatel, o tři procentní body více než vloni. Silné zastoupení těchto názorů je mezi samotnými zaměstnanci (83%), převažuje však i mezi důchodci (72 %), studenty (71 %) a dokonce i mezi živnostníky a podnikateli (62 %). Z hlediska politické orientace je povinnost státu zajistit práci každému, kdo má o to zájem, populární zejména mezi příznivci levicových stran (KSČM 91 %, ČSSD 80 %), k zastáncům tohoto názoru však patří i většina příznivců ODS a TOP09 (shodně 57 %).

Obavy z nezaměstnanosti

Počet těch, kteří se aktuálně obávají nezaměstnanosti je nejvyšší za sledované období. Před bezmála dvaceti lety mělo tyto obavy 46 % dospělých obyvatel (bez lidí v důchodovém věku), nyní je to až 67 %. Z ekonomicky aktivních jsou to tedy dvě třetiny. Stoupající strach v posledních letech jde opět na vrub důsledkům ekonomické krize. Počátkem roku 2008, kdy důsledky krize ještě naplno nepronikly do naši ekonomiky, se totiž nezaměstnanosti obávalo 50 % pracujících, od té doby však jejich počet nepřetržitě narůstá. Souvisí to také s prokazatelně sílícím pesimismem obyvatel ohledně budoucího hospodářského vývoje země. Tento pesimismus roste zejména v posledních dvou letech za působení současného vládního kabinetu, který zaznamenává sílící nedůvěru obyvatel a rekordně nízkou popularitu (především co se týče ministrů financí a práce a sociálních věcí).

Ochota činit ústupky v ohrožení

Kdyby Vám hrozila nezaměstnanost, byl/a byste ochoten/a přestěhovat se za prací do jiného kraje? Většina dotčených ne. Tento postup by volilo jen 40 % ekonomicky aktivních obyvatel. Nutno dodat, že ochota stěhovat se za prací souvisí s věkem a rodinným stavem respondentů. Výrazně vyšší ochota k přestěhování panuje u mladých a svobodných. Převažující neochota migrovat za prací je jinak za celou dobu sledování, od května 2001, stabilní. Zdá se, že dopady ekonomické krize na ní nemají vliv.

Mnohem častěji by si zaměstnanci nechali sáhnout na mzdu nebo ochotně pracovali mimo „svůj“ obor. Ochotu pracovat za nižší mzdu, v případě ohrožení nezaměstnaností, deklaruje dnes velká většina ekonomicky aktivních. Na jaře 2008 jich bylo 67 %, letos na jaře už 79 % a aktuální podzimní průzkum zjistil až 83 %, nejvíce za sledované období od roku 1998.

Tradičně vysoká je pak výše zmíněná ochota pracovat mimo obor svého zaměření. V případě ohrožení ztrátou zaměstnání by tuto změnu postoupilo téměř devět z deseti zaměstnanců (89 %). Lze konstatovat, že ochota k tomuto kroku je za sledované období uplynulých jedenácti let stabilně vysoké, letos ale mírně vyšší než kdy jindy.

Dávky a podpora v nezaměstnanosti

Vyšší nebo nižší dávky? V populaci převažuje názor, že poskytování jen minimálních dávek nutí k aktivitě ve hledání práce. Aktuálně tento názor sdílí 66 % obyvatel, jejich počet se oproti loňskému podzimu mírně snížil. Za poslední rok naopak vzrostl počet lidí, kteří se domnívají, že by se měly poskytovat tak vysoké dávky, aby to nesnížilo životní úroveň nezaměstnaných. Souvisí to s rostoucím ohrožením nezaměstnaností. Dnes totiž rovněž více lidí než vloni souhlasí se zvýšením podpory v nezaměstnanosti. Aktuálně je pro 43 %, loni to bylo 37 %.

Zjištění z citovaného průzkumu STEM potvrzují výsledky dalších dostupných průzkumů veřejného mínění, jenž rovněž konstatují sílící obavy a skepsi obyvatel ČR. Aktuální pesimistické klima kromě rostoucích obav z nezaměstnanosti ovlivňuje také rozbujelá korupce, nepříznivý vývoj veřejných financí či neschopnost naplno čerpat evropské fondy. Negativní nálady ve společnosti pak ještě více zesilují aktuální kroky pravicové vlády, jako je prosazení obzvláště kriticky vnímaného zákona o církevních restitucích, pro mnohé obyvatele podezřelé důchodové reformy, či plošného zvýšení DPH a tak dále. Jsme svědky různých protestních akcí, iniciativ, či individuálních apelů volajících po zásadní změně. Zatím však postrádají několik nezbytných předpokladů, které nechyběly při svržení totality před třiadvaceti lety, ale to už je námět k dalším úvahám a článkům.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

Jak občané vlastně vnímají nucené práce ?  Nejen Drábek, vlastně beztrestně zavedl občanům nucené práce. Úvaha čistě teoretická, která se může jevit, být poněkud přitažená za vlasy.

     Naši ústavní soudci dospěli nedávno k názoru,že veřejná služba je v rozporu nejen s celou řadou ustanovení Listiny základních práv a svobod , ale rovněž v rozporu se zákazem nucené práce, když v případě uchazečů o zaměstnání je vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti. Tato povinnost přitom může s ohledem na vnější prvky způsobovat u jednotlivých uchazečů ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti. Když si listuji v platném trestním zákoníku mé zraky spočinou například na ustanovení o

 

 

trestném činu obchodování s lidmi ust .§ 168/2e ) tr. zákona,  ,,dle něhož  stejně bude potrestán, kdo jinou osobu než uvedenou v odstavci 1 za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby jí bylo jiným užito

a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla,

b) k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jejího těla,

c) k službě v ozbrojených silách,

d) k otroctví nebo nevolnictví, nebo

e) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo
kdo kořistí z takového jednání.

 

     Přičemž zejména politikové podávají trestní oznámení jak na běžícím pásu při mnohem vágnějších podezřeních.

 

    Naše občanstvo se již po dobu několika let nachází ve všestranném marasmu, kdy mu evidentně uchází základní souvislosti. Máme zde vládu a krajně pravicovou část poslanecké sněmovny,které  úmyslně porušují platnou ústavu, což konstatuje dokonce i ústavní soud. Z těchto porušovatelů ústavy se ani nikdo nechytne za vypasený čenich, natož, aby uvažoval vyvození si alespoň politické zodpovědnosti za porušování základních lidských práv. Naše občanstvo v čase adventním se bude modlit za blahý průběh církevních restitucí a očekávat příchod spasitele ?



bohumil

Když se zeptáte člověka, který pracuje, zda by se stěhoval za prací odpoví NE, pokud však o práci přijde a ve svém městě o ni nezavadí, tak se stěhovat bude o tom není pochyb, pokud je mladý a nemá příliš závazků. Kam se však má stěhovat člověk s rodinou, který již má hypotéku a děti nebo dítě na krku, a kde je v naši republice město, které oplývá prací? myslím, že nikde. Pouze Praha,ale ta dělnické profese zlikvidovala a tak je pochopitelně plná zaměstnanců v úřadech, které jak se zdá jsou zcela k ničemu a kde se neustále vymýšlejí lumpárny rúůzného druhu a nic dobrého nepřinášející činnosti. Praha je ukázkou toho, že se lidé za prací stěhují. Jinam to v podstatě nemá cenu, a řeči na téma STĚHOVÁNÍ jsou v naši zemi zcela liché, nejsme USA.

Navíc, pak takové stěhování stojí nepředstavitelné peníze a pro toho kdo nemá práci, nemá pochopitelně ani ty peníze.

Možná se stěhovat za prací do Číny, tam se stěhují veškerá pracovní místa z celého světa.