Jak uvažují Češi o Benešových dekretech?

vítání sudety
21.12.2019 15:20
Agentura CVVM zpracovala, tak jako v předchozích letech, přehled, jak čeští občané uvažují o odsunu Němců a Benešových dekretech.

V české společnosti je přitom patrný vývoj názorů na tyto otázky, které zatěžovaly česko – německé vztahy v prvních desítkách let po II. světové válce. Od č hu se objevily v důsledku demografického vývoje téměř tři nové generace Čechů. Nelze se proto divit, že významná část respondentů neví, jak se na celou otázku vlastně dívat (kolem jedné pětiny českých občanů). 52% respondentů se domnívá, že by měly platit i nadále. Jen 13% si myslí, že by měly být zrušeny. Více než třetina dotázaných neví. V uvažování českých občanů ovšem dochází v posledních dvaceti letech k poměrně významné změně. Jestliže si v letech 2002 – 2005 prakticky dvě třetiny respondentů myslely, že by dekrety měly platit i nadále, dnes si to myslí zhruba polovina občanů. Dále, pokud si třeba v roce 2002 myslelo jen 5% občanů, že by měly být zrušeny, dnes si to myslí 13%. Podstatně se zvýšil podíl těch, kteří nevědí.

Přitom tzv. Benešovy dekrety jsou zapracované v právním řádu ČR a nelze si tedy vůbec představit, že by mohly být zrušeny. Výrazná většina občanů si ani nemyslí, že by Benešovy dekrety nějak zvlášť zatěžovaly vztahy s Rakouskem (15%), ale 34% respondentů si myslí, že nepříznivě ovlivňují vztahy s Německem. Přitom v Rakousku byla v minulosti vždy velmi aktivní obec odsunutých sudetských Němců. Je potěšitelné, pokud jde o vztahy mezi oběma zeměmi, že došlo k ohromnému posunu ve vnímání Čechů: v roce 2002 si myslelo 61% respondentů, že tzv. Benešovy dekrety nepříznivě ovlivňují vztahy s Německem. Za těch 17 let došlo k poklesu na 34%. Pokud jde o Rakousko, v roce 2002 považovalo 58% našich spoluobčanů tzv. Benešovy dekrety za faktor nepříznivě ovlivňující vztahy s Rakouskem. Dnes si to myslí jen 15% našich spoluobčanů.

Prostě pro mladé lidi tzv. Benešov dekrety nemají žádný faktický význam anebo nedokážou jejich význam zhodnotit. Jinak se na věci dívá starší generace. Celkově ovšem čeští občané kvitují zlepšení vztahů Česka s Německem, což některé problémy vzniklé v minulosti řadí v uvažování občanů na vedlejší kolej.

Jiří Paroubek

 

Ilustrační foto: Čeští Němci nadšeně vítají německou okupační armáda

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Supman

Dobrý den, vzhledem k dlouhodobému tlaku vyvíjenému ke změně postojů veřejnosti jak k "Benešovým dekretům", tak i revizi historických skutečností týkajících se válečného období je posun ve vnímání dle mého ještě malý. Overtonova okna jsou otevírána pátou kolonou s nebývalou urputností a mladší generace se o historická fakta až na výjimky nezajímá a pamětníci vymírají. Tlak na znovuzískání majetků však vytrvá věky. Bohužel.... 

antonin vaclav

Benešovy dekrety

Jak víme či známe tak průzkumy jsou spíše vyjádřením přáním agentur (nedělají průzkumy zadarmo) a věrohodnost je pro ně tabů. 

Autor zde uvádí data z průzkumů agentury vztahující se k otázkám Benešových dekretů. Poslední výsledky které říkají, že se zvýšil podíl lidí co nevědí, a o vlivu těchto dekretů na vzájemné vztahy s Rakouskem a Německem, přišel pokles záporných vyjádření, se dá říci, že můžou odpovídat skutečnosti. Autorovo posouzení generačních vztahů k těmto dekretům je správné. V závěru říká, že vztahy s Německem 

jsou lepší. Nějak se nevyjádřil které problémy vzniklé v minulosti posílají uvažování obyvatel tam. Naše "zlepšení vztahů" s Německem je ovlivněno nejen ekonomickou závislostí, ale i postojem našich politických stran nejen k EU ale k Rusku.

Jan Kopecký

Musím souhlasit s panem Šebkem - mluvit o "Benešových" dekretech znamená přijímat terminologii revanšistů a postavit se na stranu historického revisionismu.
--   Ale nejen to !

Čemu takové slovní spojení slouží, to si můžeme ukázat na pozapomenuté epizodě:

V roce 2010, když usiloval o své druhé zvolení, rakouský president Heinz Fischer odsoudil "Benešovy dekrety" (hlasy revanšisticky smýšlejících Rakušanů přitom vůbec k vítězství nepotřeboval). Ukázal tak jasně svůj -- mírně řečeno -- podivný charakter člověka, který celou svou politickou kariéru založil na stranickém funkcionářství.

srv.   https://www.diepresse.com/544290/aufregung-fischer-verurteilt-benes-dekrete

Jiný presidentský kandidát, Karel Schwarzenberg, o tři roky později prohlásil, že "by dnes prezident Beneš za podobný čin skončil u soudu v Haagu". Ačkoli bylo prakticky jisté, že volbu nevyhraje, spáchal tak politickou sebevraždu.
Mnohem děsivější ovšem je, že ho tehdy tolik lidí přesto volilo !

srv.    https://www.lidovky.cz/domov/aplausy-buceni-a-skandovani-duel-zeman-schwarzenberg-na-prime-pripomina-ring.A130118_212137_ln_domov_jkz

klokan

    Nelze asi mnoho pochybovat o skutečnosti, že průzkumy veřejného mínění občanstva mají svůj nezastupitelný význam při řízení společnosti, protože představují podstatnou část zpětné vazby těchto procesů. V současné době všude panujícího absurdistánského Kocourkova, však dochází k té špatnosti, že i tyto zpětnovazební postuláty jsou przněny, tím, že i průzkumníky v tomto oboru lze podplatit a tudíž nejsou nezávislí jak se o sobě prohlašují. Zde nutno pro tento případ odhlédnout o té skutečnosti, že ve společnosti, která založila své přežití na mafiánském  bytí lze podplatit lze skoro všechny subjekty.   Tímto samozřejmě neobviňuji, tento konkrétní průzkum veřejného mínění, který se zdá být celkem objektivní, když jasně zohledňuje výsledky působení pro německé propagandy na občany, a snad absulutní lhostejnost naší mladé generace k těmto závažným otázkám. ale zamyslet se snad lze nad tou zrůdnou skutečnost úplatkářství, jež jest naší nynější společnosti více než vlastní. Lhostejnost naší mladé generace k otázkám dějinného vývoje lidstva, nelze samozřejmě klást za vinu jí, ale nám, kteří jsme jich k této lhostejnosti jaksi vychovali.

   Takže ať tyto možně podplacené výzkumy vypovídají o čemkoliv, nutno k nim přistupovat nanejvýš kriticky, protože zdání může klamat. Jako obyčejný občan, který průměrnou měrou sleduje i politiku, dospívám k názoru, že nyní jde o dovršení, neblahého procesu, dalšího přerušení právní kontinuty přirozeného právního vývoje v kdysi naší vlasti, když naši novodobí zaprodanci usilují o zrušení dekretů prezidenta ČSR z roku 1945, vždyť tuto salámovou metodu postupu sledujeme po dobu třiceti let od posledního společenského převratu, tedy počínaje omluvou nyní zbožšťovaného prezidenta V.Havla Německu a tak dále až po stavění pomníků fašistickým zločincům a snažením se o úplné přepsání historie. Takže my, jimž tito tehdejší nadlidé vyvraždili statisíce jim nyní vlastně posluhujeme, včetně především  a zejména našich tak zvaných elit. Nebudu vůbec překvapen tím, ýe naše novodobé panstvo tyto dějině významné dekrety, dle pokynů jejich nynějších nadřízených zruší již příští rok, když dokonce se tím jejich mediální posluhovači již veřejně chlubí. 

antoninsebek

Nechci poučovat. 

Ale několikrát bylo zde použito sousloví "Benešovy dekrety"... 

Víte dobře, pane expremiére, že se tento dokument takhle nejmenuje. 

Bral bych ještě název "Dekrety prezidenta republiky". A to ještě s výhradou, nadto v otázce odsunu Němců.

Jak dobře víte, vznikly dokumenty o odsunu (jak jinak) za PŘÍMÉHO A ŠIROKÉHO MEZINÁRODNÍHO PŮSOBENÍ. Vysídlení Němců z ČSR mělo jasnou oporu v mezinárodním právu. Cituji:  "Článek XIII. Postupimské dohody stanovil, že německé obyvatelstvo nacházející se v Polsku, ČSR a také v Maďarsku, bude třeba přemístit do Německa." 

Konec citátu.

Dr. Edvardu Benešovi velmi fandím a ono řešení poválečné situace považuji za moudré, přiměřené a především nezbytné.  A jeho zásluhu na vzniku onoho důležitého dokumentu nechci snižovat ani omylem. 

Budu pokračovat dále o něčem, co následovalo:  Občas se tady probírá také otázka tzv. Února 1948 a podaných demisí. Opět včetně role pana Dr.Edvarda Beneše. Zda měl demise přijmout nebo odmítnout. Tento člověk byl velmi vzdělaný a pracovitý. Klíčovým způsobem pomohl Tomáši Masarykovi v době 1.světové války. Ano, také z tehdejšího hlediska neměl ten s prominutím "sexapeal", zdálo. se že se vyjadřuje "nudně". Rovněž tak se mu velmi a velmi škodí v otázce přijetí demisí oněch ministrů. On postupoval vždy v přesném souladu se zákony této republiky. Stačilo však, aby se Jan Masaryk zestatečnil a také podal demisi a dohlédl na to, aby demisi podal ještě jeden ministr (který ji doručil pozdě ...). Chtěl bych vědět, to, co neví nikdo: o čem si "povídali" pánové E.Beneš a J.Masaryk 9. března 1948 v Sezimově Ústí. Tedy den před smrtí Jana Masaryka....

Tady Dr. Benešovi křivdil v dopise z 30.dubna 1948 i tehdejší velvyslanec USA v naší republice, pan Laurence A. Steinhardt. S ním souhlasím v jeho stanovisku, že "bylo by lepší, aby demise nebyly podávány". Ale jinak si určitě nikdo z nás nemyslí, že by Dr.E.Beneš neuměl počítat do dvanácti pro získání nadpoloviční většiny. Považuji za velmi pravděpodobné (a je to názor řady historiků), že Jan Masaryk, trpící manio-depresivitou opravdu chtěl být prezidentem, jako tatínek (bylo známo, že Dr.E.Beneš byl vážně nemocen). Vlastním fotografii, na které Jan Masaryk, coby opětně jmenovaný ministr zahraničí sleduje na Staroměstském náměstí dne 25. února 1948 pochod "vítězných" Lidových milicí.