Jak vidí Češi nebezpečí pro náš stát?

strach
2.6.2018 13:01
Agentura pro výzkum veřejného mínění, Stem.cz, zpracovala v závěru dubna průzkum veřejného mínění na 1046 respondentech, který se zabýval tím, co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi. Ve svých vyjádřeních měli občané možnost se vyjadřovat na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí" a devítka "velmi velké nebezpečí“. Výsledky průzkumu bylo možné porovnat s výsledky průzkumů v letech 2011 a 2015.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Celkem 81% respondentů mu přisoudilo největší hodnoty. A dokonce více než polovina občanů mu dala na devítibodové škále tu nejvyšší hodnotu, devět. Oproti hodnocení před třemi lety dochází jen k mírnému snížení z 85% na 81%. Na druhém místě vidí lidé jako nebezpečí pro republiku mezinárodní organizovaný zločin se 77%. U tohoto jevu dochází od roku 2011 k pozvolnému nárůstu těch, kdo se organizovaného zločinu obávají. Na třetí místo se probojoval se 76% terorismus. Až na čtvrtém místě je, ale s „úctyhodnými“ 71% příliv uprchlíků. U tohoto jevu došlo k poklesu těch, kdo se obávají přílivu uprchlíků oproti roku 2015 o 5%. Dlužno poznamenat, že v roce 2015 byl ale příliv uprchlíků na druhém místě škály nebezpečí. Situace na Blízkém východě je nebezpečím pro nadpoloviční většinu občanů (53%). U tohoto jevu došlo, oproti minulému hodnocení před třemi lety, k poklesu o 12%. Chudobu v rozvojových zemích vnímá jako riziko 44% občanů. Což je o 5% méně, než před třemi lety. Politika Ruska je nebezpečím pro 37% občanů a zhruba pro stejný počet občanů (35%) znamená nebezpečí politika USA. Pro 32% lidí představují nebezpečí, byť poněkud virtuální, národnostní menšiny v naší zemi. Je to ovšem poměrně významné snížení oproti 41%, které byly vykázány v průzkumu v roce 2015. Pro 32% občanů je nebezpečím politika Číny. Zbývá ještě dodat, že změny klimatu představují nebezpečí pro 45% občanů republiky.

Zajímavé mohou být také určité generační rozdíly v hodnocení nebezpečí. Tak například, poněkud citlivěji vnímají např. islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro stát občané starší 60 let. A naopak ohrožena politikou Ruska se cítí více než jiní střední generace od 30 do 59 let. Při pohledu na to, jak Češi vnímají některá bezpečnostní rizika, se nelze ubránit dojmu, že

Zajímá vůbec Čechy dění na Ukrajině? To je základní otázka a je zřejmé, že ve srovnání s rokem 2014, kdy se o dění na Ukrajině zajímaly ve vrcholu dění kolem Majdanu, dvě třetiny občanů (přesně 64%), dnes je tento zájem ani ne poloviční (29%). Alespoň tak to vychází agentuře CVVM, která provedla příslušný průzkum názorů české veřejnosti na současnou situaci na Ukrajině v polovině letošního dubna. Prostě Čechy dění na Ukrajině nijak zvlášť nezajímá. Mnohem více je zajímají uprchlíci (47%), ale také Sýrie (35%). Pokud jde o to, jak lidé hodnotí situaci na Ukrajině, coby bezpečnostní hrozby, v porovnání s jinými hrozbami (se situací v Sýrii a s uprchlíky).

Jako hrozbu pro ČR ji vidí 40% občanů, ale Sýrii 50% a uprchlíky 68%.

Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost ji vidí 49% občanů, ale situaci v Sýrii 68% a uprchlíky 82%.

Ukrajinu, jako hrozbu pro mír ve světě vidí 44%. Sýrii však vidí jako hrozbu 74% občanů a uprchlíky 71%.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Už několikrát jsem se tady vychloubal, že jsem na Ukrajině byl mockrát a že tam mám dost dobrých přátel. Takových přátel, kteří jsou dostatečně sebekritičtí k tomu, co se tam děje. Připomínám, že se tam pohybuji ještě od období, kdy Ukrajina nebyla "samostatná".

Bylo by to jednoduché, stačilo by neskákat na názory podnikatele v cukrovinkách - tj. současného prezidenta Ukrajiny. Jenomže byla velmi pečlivě připravena varianta proti Rusku. A to v období, kdy Rusko pořádalo ZOH - tj. zimní olympijské hry. Velmi stručně řečeno: První "varianta": dopustit, aby základny na ostrově Krym muselo opustit Rusko ve prospěch nové ponorkové základny USA. No, to by si musel Putin okamžitě "hodit mašli". A nebo (druhá varianta) postupovat dosavadním způsobem.

Naše "nestranná" media zapomněla na to, za jakých HISTORICKÝCH okolností byla RUSKEM získána moc nad Krymem. V dobách ještě před Kateřinou Velikou nikdo nemohl tušit co to budou ty "ponorky". A také ne, kdo to bude jakýsi Nikita Sergejevič Chruščov, který coby politický šéf SSSR v záchvatu opilosti se rozhodl "věnovat" toto území jedné ze socialistických republik - tedy rodné Ukrajině. Media rovněž kašlou na fakt, že statut Krymu spočívá v AUTONOMII, OPAKUJI - V AUTONOMII,. Takže se mýlí i můj spolužák a blízký krajan Milloš Zeman. NEŠLO O ANEXI, ale o řádné hlasování v AUTONOMNÍ OBLASTI.

Pokud máte o tom pochyby, tak se ptám: proč mezinárodní uskupení (kterých je stovky) nevyslaly na tamnější volby svoje zástupce? Nebyla to náhoda. Takže je pořád co pomlouvat.  Pan Miloš Zeman je zkušený prognostik, o tom žádná. Takže ví, proč říká, že se Rusko prostě Krymu nevzdá. TEČKA. A že je zapotřebí s tím počítat. Použiji i zde citát z Cimrmana: můžete s tím nesouhlasit, může se vám to nelíbit, ale to je to jediné, co s tím můžete dělat.

novotny

Myslím, že takové výzkumy u občanů jsou dosti jalové, žádnou užitečnou infoemaci to nepřináší, jen na tom vydělávají agentury, které takové výzkumy dělají.
Nikde se ale nedozvíme jako občané státu, jak vyhodnocují rizika ohrožení státu desítky generálů (a už i generálka), kterými nyní naše ozbrojené síly oplývají. Ti by měli v podstatě nepřetržitě takové anylýzy provádět a připravovat podle toho vojska na nebezpečí. Podle toho, jak často vysíláme vojáky do Pobaltí se ukazuje zjevné nebezpečí z Ruska. Nikde to ale není zdůvodněno logickou analýzou, tu nevyžaduje ani prezident, ani vláda ani poslanci, kteří o vyslání za občany rozhodují. Na co tedy generály máme a za co je platíme?