Jalta svět nerozdělila

jalta
7.2.2015 14:34
Ve dnech 4. - 11. 2. 1945 se konala Jaltská konference, která byla jedním z vrcholných summitů ,,Velké trojky" (Roosevelt, Stalin, Churchill) v probíhajícím válečném konfliktu. Jednala hlavně o německé a polské otázce a její důležitou součástí byla tzv. Deklarace o svobodné Evropě, v níž se velmoci zavázaly v osvobozených zemích střední a jihovýchodní Evropy nechat proběhnout svobodné volby. Již léta se traduje, že jaltská konference ,,rozdělila" svět, stejně jako tzv. procentová dohoda Stalina s Churchillem na podzim 1944. Skutečnost je však jiná.

Svět de facto rozdělovaly probíhající ofenzivy spojeneckých armád, které postupně osvobozovaly (uzurpovaly) části jednotlivých okupovaných území v Evropě, kde (hlavně v případě SSSR) hodlaly natrvalo ovlivňovat politický vývoj v konkrétní zemi. Svět tudíž nerozdělila ani Jaltská, ani Postupimská či jiná konference.

Jaltská konference jednala o pevně stanovených bodech, nikoliv o ,,rozdělení" světa, což je dodnes tradovaný eufemismus. Stalin plánoval se mocensky usadit v jím osvobozených zemích, které bral jako svou válečnou kořist, jako ,,samozřejmou" daň za to, že SSSR po válce a lidsky a materiálně vykrvácel. Sovětský vůdce uvažoval výhradně mocenskopoliticky na rozdíl od Američanů, pro něž politické cíle měly toliko zanedbatelný význam. Jasně to vyjádřil ministr zahraničí USA George Marshall, když konstatoval, že Američané nebudou krvácet ve válce pro politické cíle, ale proto, aby byl svět zbaven nacistického jha.

Bylo též zřetelné, že osvobozením zemí střední a jihovýchodní Evropy Rudou armádou se tyto země dostaly do sovětské sféry vlivu, v níž svobodné volby, pro které ještě v Jaltě ,,naoko" plédoval Stalin, neměly žádný vliv na politický vývoj (viz např. Maďarsko a volby v listopadu 1945). Rozhodujícím mocenským činitelem se stala Spojenecká kontrolní komise se sovětským generálem a samozřejmě vojska Rudé armády, jež v těchto zemích po válce kromě Československa zůstala. O dalším osudu těchto zemí, resp. jejich zahraničně - politické orientaci tak bylo prakticky rozhodnuto hned po válce. S tím nemohl dělat americký prezident Truman, který se špatně orientoval v zahraniční oblasti a chyběl mu potřebný nadhled jeho předchůdce F. Roosevelta, vůbec nic. Stejně jako nekomunistické strany v regionu, jejichž přirozený spojenec - Západ - projevil v této oblasti mocenský dezinteres.

Truman naopak počítal s radikálním řešením mocenské otázky v Evropě a plánoval preventivní atomové útoky proti Sovětskému svazu, který vyzkoušel atomovou pumu až v roce 1949. Neoblíbeného prezidenta v tom podporovala hlavně militantní klika ze Sboru náčelníků štábů, která volala již na podzim 1945 po preventivním útoku proti SSSR (např. generál L. Groves, který šéfoval projektu Manhattan, projektu atomové bomby).

Z výše uvedeného tak vyplývá, že Jaltská konference jen omezeně zasáhla do dalšího politického vývoje, který závisel hlavně na úspěchu vojenských akcí spojeneckých vojsk. Jalta svět ani ,,rozdělit" nemohla, každopádně se stala důlěžitým předělem na pozadí probíhajích bojů na jednotlivých frontách války, které de facto rozhodly o dalším osudu Evropy. Ta se ,,rozdělila" nikoliv závěry jaltské konference, nýbrž právě dělením válečné kořisti, které je přirozenou součástí konce každého velkého konfliktu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

Nikoliv Jalta, ale Moskva v prosinci 1943 na jednání ministrů zahraničních věcí, kde byla v takové nenápadné podobě přijata zásada koho vojáka, kam noha vstoupí, toho království. V Jaltě se dolaďovaly detaily a Stalin ustupoval, protože si byl vědom, že si bere na sebe příliš velké sousto.