Jaques Chirac na Nobelovu cenu míru

chirac
11.3.2017 11:42
Blízcí bývalého prezidenta republiky Chiraca, zvláště Jean Pierre Raffarin a Thierry Breton, podali v Oslu složku pro jeho kandidaturu na Nobelovu cenu míru. „Je naší povinností, aby byl vyslyšen hlas míru celého světa, který je víc a víc násilnický a nejistý.“

A proč právě Chirac? Nápad vznikl spontánně od skupiny jeho věrných, blízkých politiků anebo i jinak zaměřených, kteří s ním udržují přátelské vztahy od doby, kdy v roce 2007 opustil Elysejský palác a vrátil se k původnímu stylu života, než se stal prezidentem. Někdy se Chirac pohybuje mezi trápením a starostmi, včetně potíží se zdravím, což způsobilo, že to není ten člověk jako dříve, ale ani nikdo úplně jiný.

Nápad podat desky s jeho kandidaturou, aby bývalý prezident mohl dostat tuto prestižní poctu, vzklíčil na konci léta 2016. V dnešní době je důležitý epigraf k podpoře akcí pro mír od těch, kteří mají na bedrech zodpovědnost.

Bývalý předseda Národního shromáždění Francie Bernard Accoyer, Fréderic Salat-Baroux, zeť J. Chiraca a bývalý generální sekretář Elysejského paláce, Francois Pinault, přítel v dobrých i špatných časech. Ale také Jean-Pierre Raffarin a Thierry Breton, tito dva jsou Chiracovi přátelé přes třicet let. První z nich je předsedou komise zahraničních záležitostí obrany a ozbrojených sil v senátu a byl premiérem za prezidentství J. Chiraca.

Thierry Brenton je dnes generálním ředitelem a prezidentem firmy Atos, byl ministrem hospodářství, financí a průmyslu v době vlády J.P. Raffarina v letech 2005–2007. Tento muž je dlouholetým přítelem J. Chiraca. V době jeho prezidentství s ním podnikl mnoho služebních cest do Afriky, Japonska, do USA, kam se dostavil jako úplně první hlava státu ihned po 11. září 2001, a to spolu s Thierry Bretonem.

„Vzpomínám si na množství diskusí s ním, například o jeho vizi světa. Poznal jsem jeho nevyčerpatelné znalosti o historii, porozumění arabskému světu. Tedy intimní znalosti Arabů, a pochopil, jak upřímný má respekt k africkému kontinentu. Ve většině států Afriky zůstala jeho aura silná, jeho partneři neustále vnímali, jaký má respekt a odhad, který jim věnoval náš bývalý prezident,“ uvedl Breton.

Jean-Pierre Raffain potvrzuje prezidentovo porozumění pro Asii a Afriku. „Obrovského respektu se mu dostalo zejména v Číně,“ uvedl.

„Popravdě řečeno,“ dodává Breton, „pronesené přednášky o míru J. Chiraca jsou takové, které dnes svět, a zvláště Evropa velmi potřebují. I kdyby to mělo pouze připomenout, že v Evropě máme za úkol, aby lidé slyšeli hlas a naději v tomto násilném a nejistém světě.“

Aby se dal této iniciativě prostor, bývalý premiér a ministr podali oficiálně k Nobelově výboru desky s dopisem, aby podpořili kandidaturu bývalého prezidenta Francie na Nobelovu cenu míru. Ve svém dopise Raffarin a Breton vysvětlují, že vznikla asociace „Jaques Chirac: závazek ve službě dialogu a míru,“ vedená Thierry Bretonem. Mezi zakládajícími členy jsou například Fréderic Baroux, Jean Marc de La Sabliére, bývalý francouzský velvyslanec v Itálii a bývalý francouzský reprezentant v poradním sboru bezpečnosti v OSN, Gilles Grapinet, generální ředitel firmy Worldline, Jérome Bonnafont, bývalý francouzský velvyslanec ve Španělsku, významný advokát Claude Serra a Jean–Baptiste Voisin, ředitel strategie skupiny LVMH.

Tento projekt je podporován 280 členy francouzského parlamentu, ale také lidmi z francouzské socialistické strany a vícero zahraničními osobnostmi, jako je například Abdon Diouf, bývalý prezident Senegalu, a laureáti Nobelovy ceny míru povzbuzující tuto iniciativu.

Thierry Breton argumentuje: „Tato kandidatura by umožnila uvést v život motto J. Chiraca v zahraniční politice. Akce založená na respektu, multilateralismu, na rozumném řešení situací, všeobecný respekt, ochrana kultur čelem k možnosti ohrožení civilizačním šokem. Konečně je dávána ke službám rozvoje a ochrany planety.“

Raffarin a Breton přirozeně připomínají, že J. Chirac byl absolutně proti válce v Iráku, to zůstává v paměti obyvatel.

„Zabývám se politikou už 40 let,“ říká Raffarin, „a nikdy jsem neviděl svět tak nebezpečný. Samozřejmě, že nápad byl také motivován skutečností, že šéfové zemí nám vyčítají, že jsme permanentně ve válce, po atentátech které nás zasáhly,“ připomíná Breton. „A jak pak je nespojovat s událostmi invaze v Iráku v roce 2003. Jeden muž se zvedl a jednoznačně řekl hlasité ne, s tím, že by válka v Iráku otevřela nevídanou vlnu destabilizace. Tento muž byl J. Chirac,“ říká Breton, který připomíná, že Chirac byl ve své době prvním velkým lídrem, který totálně zatracoval válku v Iráku a měl odvahu říci, že se svět může řítit do ztracena. Proti všem nebo skoro proti všem, toto rozhodnutí J. Chiraca udělalo a stále ve světě dělá reference.

Z "republikánské kurtoazie“ byl samozřejmě informován o této iniciativě také prezident F. Hollande. Rozhodnutí Nobelova výboru může trvat možná více let. Tato cena se uděluje každý rok v říjnu a předávána je v prosinci.

(zp) (z deníku Le Figaro) 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Václav Semerád

Nebylo by lepší už konečně tu Nobelovu cenu války zrušit?

Po válečném prezidentu Obamovi už nemá s mírem nic společného!