Jiří Paroubek: Věda pro lidi

věda 2
19.7.2022 07:22
Následně publikovaný text napsal J. Paroubek pro Lidové noviny, kde byl ve čtvrtek minulého týdne publikován v tištěném vydání. S odstupem ho zveřejňujeme pro naše čtenáře.

Neobvyklé setkání třetího druhu představovala v minulém týdnu společná konference vědců z Akademie věd ČR a dalších výzkumných organizací s politickými funkcionáři, kteří to mají na starost. Na první pohled jsou jedni jako druzí, i když jde o tvory ze zcela jiného světa. Přistály tam také ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Těžko říci, co si odnesly z výkladu o výzkumu pro řešení klimatické změny. Závěrečná zpráva, která byla v jejich režii, je ovšem plná prázdných frází. Ale kdo se zaposlouchal do vystoupení vědců, zejména těch na konci, kam byly odsunuty praktické příklady, odnesl si jiný dojem. Tady kdyby stát trochu pomohl, nemusí být energetická a potravinová soběstačnost tak prázdným heslem.

Co bylo nejvíc zajímavé, je potenciálně obrovský efekt z relativně malých opatření, pokud se dějí odborně a systematicky a sahají po výstupech z laboratoří. Výzkumníci se s tím jistě hodně namoří, ale pro uživatele to není raketová věda. Ukažme si to na příkladu, který prezentoval Lukáš Janota z oddělení fytogenetického výzkumu Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví (VÚKOZ). Jak na sebe prozradil, je zároveň postgraduálním studentem elektrotechniky a výzkumným pracovníkem na ČVUT FEL. Na konferenci popsal projekt s divokým názvem Holistické SMART řešení pro navýšení celkové resilience venkovských oblastí ČR.

Zkusme to rozklíčovat. Resilience je odolnost, kam řadíme i soběstačnost. Výraz SMART je běžný v hnutí Chytrých regionů a označuje využití moderních technologií pro rozvoj obce a život obyvatel. A proč tým výzkumníků z VÚKOZ a ČVUT FEL svoje řešení označuje za holistické? Je to jiný výraz po celostní rozvoj, nejde jen o dílčí využití jednoho nástroje. Tomu odpovídala i prezentace, která si všímala širších podmínek v České republice.

Jednou ze zvláštností naší republiky je vysoký podíl malých obcí s méně než 3000 obyvatel, takových máme asi 6 tisíc. Další zvláštností je vysoký podíl českých domácností, které jsou odkázány na centrální zásobování teplem, jsou 4 z 10. Na venkově si lidé častěji zajišťují teplo sami, ale pak musíme vzít do úvahy fakt, že 300 tisíc domácností k tomu využívá ekologicky nevyhovující lokální topeniště, jaká se budou muset brzo likvidovat. Mimořádně naléhavým problémem se stává energetická chudoba. V roce 2020, kdy pandemie srazila ceny energetických surovin rekordně nízko, jí bylo ohroženo 11 procent českých domácností. Kolik jich bude teď, kdy jsou ceny energetických surovin na burzách i pětkrát výše? Je toho k řešení opravdu dost, ale to není všechno.

Klimatické změny tíží a Evropská unie jim chce čelit stále ambicióznějšími klimatickými cíli. Klimatické neutrality, kdy emise skleníkových plynů v atmosféře zcela přestanou přibývat, máme dosáhnout do roku 2050. V tom případě ale musíme už roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti roku 1990. Vedle klimatických změn je tu ještě další naléhavý problém. Většina naší půdy je ohrožená erozí.

Když to všechno dáme dohromady, je cíl Zelené dohody pro Evropu a navazujících směrnic, zákonů a nařízení v Česku realizovatelný? Výzkum říká, že ano, a hledá cesty, jak dosáhnout toho, že budoucí růst bude založen na udržitelném a environmentálně šetrném hospodaření. Obvyklá obava, že tak vědci požadují po zemědělcích něco, co je připraví o konkurenceschopnost, je však mylná. Třeba zmíněný výzkumný projekt s oním SMART a ještě holistickým řešením ukazuje, že je možné dodržet požadavky vůči životnímu prostředí, a ještě na tom rozumně vydělat.

Teď se to zkoumá v modelových podmínkách malé Březnice na Příbramsku s 3 535 obyvateli. Navýšení celkové resilience není až tak složité. Zabýváme se zemědělstvím a vidíme i jeho energetický potenciál. Novinkou je nasazení agrovoltaiky, tedy svislých fotovoltaických panelů na mezích, v travních pásech, mezi stromořadím. Dáme je tam, kde nezabírají ornou půdu a ještě pomohou stínem před palčivým sluncem nebo jako závětří proti vysušujícímu větru.

Další možností je pěstování energetických plodin, které mohou být průběžně využity jako topná biomasa v malé místní kombinované výrobě elektřiny a tepla. Celoročně pomohou k vyrovnávání kolísavého výkonu solárních zdrojů a v zimě pak dodávkou tepla.

Jde o to, jak udržitelně využít potenciál zemědělské půdy v daném místě, který byl zjištěn v počáteční analýze. Posuzují se typy a plochy půd, výnosy, a k tomu také příležitosti jak pro energetické plodiny, tak pro agrovoltaiku s potřebnou mírou oslunění. Jaký je udržitelný potenciál biomasy, aniž by se ohrozila výroba potravin? Neméně detailní analýza musí proběhnout i na straně energetické spotřeby. Jak se prolínají křivky výroby a spotřeby energie během roku, když propojíme agrovoltaiku s kombinovaným zdrojem elektřiny a tepla v lokálním systému?

Prezentace výzkumníků nabízí spoustu zajímavých detailů. Podstatné je zjištění, jaká půda je pro energetické plodiny nejvhodnější, ale taky, jak to přispěje ke zlepšení funkcí krajiny. Travní pásy a stromořadí chrání půdu před vodní i větrnou erozí, zlepší ochranu půdy před suchem, vytvoří biokoridory pro zvěř a zadržují v půdě uhlík, který by jinak unikal do atmosféry. Agrovoltaika tak představuje nejdostupnější energetický zdroj a biomasa fakticky levnou sezónní konzervu energie. A taky zdroj příjmů v mimoprodukčním období zemědělského podniku, kdy může být bída.

Když se podíváme na konkrétní čísla z případové studie Březnice 1, v úvodu se zjistilo, že asi 10 procent z tisícovky hektarů zemědělsky využívané půdy je středně silně až silně erodováno. Potenciál pro agrovoltaiku je v Německu omezen normou, když ji dodržíme i zde, můžeme na této půdě nainstalovat 1,5 MW špičkového výkonu. Energetické plodiny poskytnou 20 TJ paliva, které zpracujeme v kombinovaném zdroji elektřiny a tepla také s výkonem 1,5 MW. Výsledkem by byla úspora více než 2 tisíc tun emisních plynů za rok.

Simulace použitého modelu ukázala, že 78 procent vyrobené elektřiny by šlo využít v samospotřebě obce za cenu, která není závislá na spekulacích na lipské energetické burze. Energetická plodina by obsadila 9 procent užívané zemědělské půdy. Obec by ušetřila 2 000 MWh elektřiny ze sítě (42 procent). Vlastní teplo by nahradilo konvenční paliva v rozsahu 4 000 MWh (skoro pětinový pokles). Za současných tržních podmínek je takové řešení dostupné i bez investiční a provozní podpory.

To stojí za zamyšlení.

Z hlediska ochrany půdy je podstatné, že když si takhle zemědělský podnik pomůže, může trochu přibrzdit. Už nejde o život, kdy se musí uchylovat k drancování půdy pro maximalizaci výnosů bez ohledu na důsledky. Začnou pro něj být zajímavé travní pásy, kam by se daly ty agrovoltaické panely postavit a které zároveň rozčlení české nekonečné lány a vnesou do krajiny více života a biodiverzity. Mohou se vrátit k praxi stromořadí a pomoci tak mikroklimatu i opylovačům. Krajina může být znovu přátelská pro zvířata i pro lidi a lákat k dalším vylepšením.

Pozornost výzkumného týmu krajinářů a elektrotechniků se tak zaměřuje na řešení, které kombinuje navýšení celkové odolnosti zemědělství a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny. Pokud česká hesla o energetické a potravinové soběstačnosti nejsou jen prázdná slova, v budoucnu se bez takových inovativních a alternativních metod neobejdeme.

 

Článek byl publikován ve čtvrtek 14. července v tištěném vydání Lidových novin.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.