Nebouchlo to u nás?

15.3.2011 16:45
Začínáme chápat, proč se tak spěchá se zvyšováním DPH. Její výběr klesl za první dva měsíce letošního roku meziročně o 9 procent (jako kdybychom byli po zemětřesení, tsunami a výbuchu Temelína).

Už jsme se zabývali zlověstným vývojem pokladního plnění státního rozpočtu, kterému na konci února chybělo 23 miliard korun, což je výsledek o 10 miliard korun horší než ve stejném období loňského roku, když jsme se vynořovali z krize. Nyní jsou k dispozici také čerstvé analýzy loňského vývoje ekonomiky z dílny Českého statistického úřadu. Upozorňují na chmurný trend ze závěru roku, ke kterému patřil meziroční pokles jak výdajů domácností na konečnou spotřebu, tak vládní spotřeby, zaznamenaný již druhé čtvrtletí po sobě. Investice za celý rok poklesly o 4,6 procenta (a to jsme měli solární boom).

„Všechny tyto složky tak růst ekonomiky ve 4. čtvrtletí snižovaly, zvyšoval ho naopak vývoj zásob a zahraničního obchodu,“ upozorňuje analýza Drahomíry Dubské. Jenže v zahraničním obchodu se zhoršovaly směnné relace o 2,2 procentního bodu, uvádí jiná analýza, která provází čtvrtletní zprávu o vývoji národních účtů. Vyplývá z ní, že exportéři museli zlevňovat. Ukazuje to také deflátor, který se používá při přepočtu běžných cen na stálé ceny. Má záporné znamínko (-1,1 %) a potvrzuje tak, že jsme v deflaci. Tomu lze možná přičíst i další poznámku uvedené analýzy, že zásoby rostly i v průběhu 4. čtvrtletí, kdy podniky obvykle naopak vyprazdňují sklady. HDP v běžných cenách je pod úrovní roku 2008, průmyslová výroba z letošního ledna se přiblížila úrovni ledna 2007.

Rozpočtová odpovědnost tedy bude čím dál náročnější. Jinými slovy - větší břídilové tu asi nikdy nebyli.

V minulých dnech se analytici pouštěli také do odhadu dopadů dalšího kola loterie kolem zvyšování DPH, kdy „vláda tentokrát vylosovala čísla 14 a 17,5“ (jak zaznělo při prezentaci týmu IDEA, vedeného Janem Švejnarem). Už minulý týden byla zpracována také analýza ČMKOS pod vedením Martina Fassmanna (http://www.cmkos.cz/studie-ekonomicke-analyzy-prognozy/2926-3/propocet-sjednoceni-dph-na-urovni-175). Analýzu Libora Duška a Petra Janského z IDEA najdete na adrese http://idea.cerge-ei.cz/documents/iphp_201102.pdf .

Na tomto místě se spokojme s krátkým shrnutím. IDEA předpokládá, že dlouhodobě (až se systém usadí a proběhnou valorizace) nejvíce klesnou příjmy nejchudší desetině domácností (o 1,38 %) a nejméně nejbohatší desetině (o 0,41 %). Jde o výpočty pro domácnosti bez důchodců, a tedy bez valorizací. Připomeňme, že statistická domácnost je konstrukt, ve kterém má podle metodiky OECD pouze přednosta hodnotu 1,0, zatímco další dospělý člen má hodnotu 0,7 a dítě 0,5. Příjem na člena domácnosti je tak uměle nafouknut o teoretickou úsporu toho, co hradí společně.

Pozoruhodná poznámka IDEA tvrdí, že první krok změn DPH, který je plánován na příští rok (zvýšení dolní sazby na 14 procent a ponechání horní na 20 procentech), znamená větší zátěž (jen zdražení, žádné snížení) než pozdější sjednocení sazeb na 17,5 procentu. Nemá však zřejmě na mysli nejchudší domácnosti, které po tom všem rabování kapes mají jen na potraviny a nejnutnější léky (vše s dolní sazbou), takže snížení horní sazby je míjí jak dlouhá střela útočníka z pralesní ligy.

Státní rozpočet podle IDEA by měl ze sjednocené DPH dostat nakonec právě těch 20 miliard korun, které potřebuje na penzijní reformu. Nějakých 5 miliard by na tom vydělaly i obce a kraje, ale ministerstvo financí už má připraven návrh zákona, který jim to včas sebere, aby se dala zalepit díra, která vznikne ve zdravotnictví.

Analýza ČMKOS však připomíná, že zdravotnictví už teď pracuje se systémovým deficitem. Odhaduje jej na 7 milliard korun a k tomu je třeba přičíst minimálně 8 miliard korun, které podle tohoto zdroje způsobí sjednocení DPH. Je velmi pravděpodobné, že již v dohledné době nejpozději v roce 2013 si budou pacienti „legálně připlácet“ v rozsahu dalších 15 miliard korun, varuje Fassmann. Podobně to dopadne s dalšími veřejnými službami. Zvýšení DPH přitom celkově dále srazí spotřebu, takže se vybere podstatně méně, než by ukázaly nějaké „poměrně jednoduché počty“, o kterých mluví ministr Drábek. Na pokrytí penzijní reformy (vyvedení 3 % mezd mladších zaměstnanců ze státního pilíře) to může stačit, ale na ostatní vyvolané náklady ne. Počítejme také se zvýšením inflace nad 3 procenta v příštím roce.

A Fassmann shrnuje, co je za hranicí pouhého přímého dopadu sjednocení DPH:

Dopady zvýšení DPH do veřejných služeb vyvolají další tlak na výdaje občanů. A opakovaná  vyjádření ministra Kalouska by nikoho neměla nechat na pochybách, že  právě toto je jedním z dalších cílů této celkové reformní operace. Na kompenzaci dopadů sjednocení DPH do oblasti veřejných služeb se již jaksi „nenajdou zdroje“ a tyto oblasti pak budou muset fakt, že jim centrální rozpočet prostřednictvím sjednocení sazeb odčerpal peníze, řešit vlastními silami – snížením nákladů, omezením rozsahu poskytované služby, privatizací, a v závěrečné fázi zvýšením „spoluúčasti“ občanů. Bohužel nejde o žádnou fantazii, naprostou realitu.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

alex
Také to tak vidím. Je to součást něčeho, z čeho se mi dělá doslova šoufl. Myslím si totiž už, že ten chemik něco vezme, dovede to ad absurdum a je z toho takřka ve všem takový hokus pokus experiment. Jsem opravdu zvědav na konečný účet téhle vlády. Následníci to jednoduché mít tedy nebudou.