Nicholas Winton - 105. narozeniny

winton
19.5.2014 08:55
Dnes se dožívá 105 let Nicholas Winton, který z území Protektorátu zachránil 669 židovských dětí.

Vlaky s dětmi odjížděly od května 1939. Ještě na 1. září byl připraven záchranný transport 250 dětí, ale tento vlak již nevyjel. N. Winton zajišťoval pro židovské děti nezištně doklady i rodiny, které je v Anglii přijaly. Díky tomu, na rozdíl od většiny svých příbuzných přežily německý holocaust.O jeho velkém činu se dlouhá léta v podstatě nevědělo, Nicholas Winton zůstával skromně v pozadí. Až v posledních letech se o tomto hrdinství hovoří. Často je srovnáván s kontroverzním Oskarem Schindlerem, rodákem z bývalého Československa. Sám to však oprávněně odmítá. Motivy obou mužů jsou totiž diametrálně odlišné. N. Winton byl navržen na Nobelovu cenu za mír, ale z dosti nepochopitelných důvodů ji neobdržel.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

libuse-zavoralova

Vážený pane Macuro, každý máme právo na svůj názor, i pan N. Winton, který mimochodem nijak Schindlerovy zásluhy nesnižuje. Říká, že byli pouze každý jinde, což je pravda. Bylo by ale dobré připomenout, že N.Winton, na rozdíl od O. Schindlera, v podstatě osobně neriskoval. A za války se našlo pár Němců, kteří skončili v plynu nebo na popravišti za pomoc Židům.  O. Schindler tak neskončil právě proto, že byl, kým byl a choval se tak, jak se choval. Ale upírat mu jakékoliv dobré úmysly a říkat, že vše dělal pouze z vypočítavosti je, podle mého názoru, dost ubohé.

A nakonec-  nebudeme to my, kdo jednou rozhodne, kterou branou vejdeme....

macura

Vážená paní Zavoralová, je to hezký příběh. Asi jsou situace, kdy bychom neměli pátrat po důvodech hrdinství jednotlivců. Nicméně, musím se vrátit k Oskaru Schindlerovi, kterého zmínil pan Kliment. Nebudu hodnotit jeho pohutky, v textu, na který jsem odkazoval, jsem jisté pochybnosti již uvedl. Líbila se mi ale teď jedna věc, a totiž, když se Nicholase Wintona ptali, co říká na to, že jej srovnávají s Oskarem Schindlerem, odpověděl v následujícím smyslu: byli jsme úplně jiní lidé, naše činy nemají nic moc společného, v té době bychom se spolu pravděpodobně ani nebavili. To je, myslím, dobré shrnutí celé věci. Navíc to zaznělo z úst člověka, který si určitě může dovolit - má morální právo - to takto shrnout.

libuse-zavoralova

Dobrý večer, pane Macuro, ráda zde čtu Váš názor. V podstatě máte pravdu. Rozšířím to o příběh, který už zná asi velmi málo lidí a který mi vyprávěli známí z vedlejší vesnice. V roce 1945 se vrátila jejich rodina z Podkarpatské Rusi jako reemigranti se Svobodovou armádou. Měli tam statek a během války ukrývali ve dvojitém stropu půdy stodoly dvě Židovky - matku s dcerou, jejichž  otec rodiny byl židovský zubař. Nejprve je ukrývali nějací Ukrajinci, kterým velmi dobře zaplatili, ale kteří je posléze bez ničeho vyhodili. S holýma rukama potom přišli k těmto lidem s prosbou, aby je ukryli. Udělali to a ty dvě ženy, které po válce odešly do Izraele, zachránili. Příběh, o kterém už skoro nikdo neví......

macura

Přátelé, chtěl bych v této diskusi upozornit na jeden ze svých dávných článků O pravých hrdinech a jejich skromnosti. Abych přidal názor na Schindlera. Ano, paní Zavoralová má pravdu, zachránil stovky životů, pravdu má ale samozřejmě také pan Kliment. Podle mého osobního názoru byl Schindler vypočítavý a věděl, že díky zachráněným se svým způsobem zachrání i on sám. Ale jak říká paní Zavoralová, nepřísluší nám soudit. Pokud bychom byli jedni ze zachráněných, asi bychom to viděli jinak.

Spíš se v souvislosti s touto diskusí ptám: Co by byl Oskar Schindler bez Spielbergova Schindlerova seznamu? Myslím, že by jeho příběh moc lidí neznalo. Stejně tak, jako příběhy lidí z mého článku, na který odkazuji v úvodu svého komentáře.

libuse-zavoralova

Pane Klimente,  je úplně jedno, zda pro vás Oskar Schindler je a nebo není hrdinou. Důležitých je těch cca tisíc lidí, kteří jeho zásluhou mohli přežít.

stanislav-kliment

Ne, ne a ne. Schindler pro mě nikdy nebude hrdinou z řady  Spravedlivých mezi národy. Zejména proto, jak paní Zaoralová sama píšete, že  fakta, která jsem  uvedl, jsou všeobecně známá.  Záslužná práce paní Jitky Gruntové nebyla nikdy zpochybněna faktograficky. To je pro mě podstatné. Prosím, podívejte se do Krakova, do Schindlerem arizované Deutsche Emailewaren-Fabrik. Zajděte na místo německého nacistického tábora v Plaszowě, kde si Schindler v dohodě s bestiálním vrahem Amonem Göthem vybíral „své“ Židy.  Třeba Vás  to  povede k pochopení skutečnosti.  Obávám se, že mnoho lidí podlehlo filmu Schindlerův seznam. Ale to je jen film. Nikoli realita. Nevyčítám, jen konstatuji.  Ostatně Spiebergův film má k pravdě podobně daleko, jako film Pianista Romana Polanského.  Jaká byla vlastně válečná minulost samotného  Wladyslawa Szpilmana? Nakolik je pravdivá jeho autobiografická kniha? Svědci nejsou. Pravda, může to znamenat to i ono. Pozdější Szpilmanowo jednání však mnozí jako příliš čestné nehodnotí.  A kým vlastně byl „důstojník Wehrmahtu“ Wilm Hosenfeld? Skutečně se zabýval sportovním vyžitím okupačních vojáků? Nebyl náhodou spíše příslušníkem  tajné služby, který se podílel na výsleších zajatců?  Ani Schindlerův seznam a ani Pianista nejsou dokumenty. Ukazují   uměleckou formou zlo, které zasáhlo Evropu.  Čisté dobro v nich nevidím. Jen zlo.  Neospravedlní ale zločin.  Pro mě je hrdinkou  desetileté polské dítě, které z tramvaje projíždějící ghettem v Krakově se vším rizikem házelo   židovským dětem chleba. Schindler ne. Pravdu řečeno, slovo kontroverzní, které se Vám nelíbí, se mně zdá velmi málo.

libuse-zavoralova

Pane Klimente, údaje o Osakru Schindlerovi, které jste uvedl, jsou všeobecně známé. Komunistické historičce Jitce Gruntové moc nevěřím. N. Winton expedoval transporty židovských dětí do Anglie přesně do vypuknutí války 1.9.1939, což bylo jistě o něco snažší, než prosadit vrácení Schindlerových Židů už z koncentračního tábora v Osvětimi během války. To se nepodařilo nikomu a jistě to něco stálo a jistě na to ten člověk musel mít. Schindlerovi se to podařilo ve chvíli, kdy tito lidé už v podstatě stáli před branami krematoria. Aby takovou věc zrealizoval, musel být vším tím, co o něm píšete!! Anglickému diplomatickému úředníkovi by se to opravdu nepovedlo, čímž nechci nijak snižovat jeho zásluhy. Ale život, pane Klimente, je složitější. A znovu opakuji - kdo zachrání jeden život - jako by zachránil svět. A někdo, kdo to neudělal, nemá, podle mého názoru, právo kritizovat.

stanislav-kliment

Schindler byl, paní Zaoralová, naprosto kontroverzní postavou. Dovoluji si tady připomenout text, který jsme zveřejnili loni, v souvislosti se 105. výročím jeho narození. Stavět ho na roveň N. Wintonovi je nemožné.

 

Před 105ti lety – 28. května 1908 – se ve Svitavách narodil Oskar Schindler, kterého ve světovou známost uvedl režisér Steven Spielberg, když podle knihy Thomase Keneallyho natočil film Schindlerův seznam. V období druhé světové války Schindler arizoval v polském Krakově továrnu na smaltované výrobky a pojmenoval ji Deutsche Emailewaren-Fabrik. V továrně pracovala asi tisícovka dělníků, převážně Židů z krakovského ghetta. Po jeho likvidaci Schindler získal po dohodě s nechvalně proslulým velitelem koncentračního tábora Płaszow Amonem Göthem z tábora asi 700 pracovníků, kteří byli ubytováni přímo v továrně. Mezi nimi byli i tzv. „investoři“, majetnější Židé, kteří mu na chod továrny půjčovali peníze. V Schindlerově továrně nakonec pracovalo asi 1300 Židů, v tomto počtu jsou ovšem i děti z rodin zejména „investorů“. Na podzim 1944 se podařilo továrnu přenést do Brněnce v Sudetech a tam bylo transporty převezeno asi tisíc Židů, 700 mužů a 300 žen. Továrna v Brněnci fungovala jako pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Právě s jejím provozem se pojí argumentace, která zpochybňuje lidumilství Schindlera. Podle historičky Jitky Gruntové zde totiž byla největší úmrtnost ze všech pobočných táborů Gross-Rosen. V Brněnci také Schindler soustředil svůj majetek a.také majetek nakradený Amonem Göthem v Płaszowě, Ten ovšem zabavilo gestapo poté, co byl Göth zatčen pro rozkrádání majetku Říše. Před koncem války Schindler s několika Židy, kteří mu měli dosvědčit jeho pomoc, odcestoval do amerického okupačního pásma v Německu. Později žil v Argentině a neúspěšně se pokoušel o podnikání. Do Německa se Schindler vrátil v roce 1958 a ani zde se mu nepodařilo navázat na „podnikatelské úspěchy“ z období války, ačkoli mu několikrát „jeho“ Židé pomáhali začít znova. . Zemřel –mimo jiné i v důsledku letitého nadměrného požívání alkoholu - v roce 9. září 1974 ve věku 66 let. Oskar Schindler byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy a v Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě zasadil svůj strom. Je pohřben na římsko-katolickém hřbitově na hoře Sión v Jeruzalémě. Zajímavé jsou informace, že Schindler poskytl Izraeli informace k dopadení Adolfa Eichmana. Následně měl být Thomas Keneally inspirován k napsání díla Schindlerova archa, což je původní název knihy později vydávané pod titulem Schindlerův seznam. Měla to být forma odměny Schindlerovi. Uvedení Spielbergova filmu, které ze Schindlera učinilo celosvětově známého člověka, provázela řada pochybností o uvedených faktech i motivech jeho činů. Zvláštní je vynesení Schindlera na piedestal i pro Čechy. Oskar Schindler, předválečný občan Československa, totiž byl členem Sudetoněmecké strany a placeným agentem Abwehru, který se podílel na rozbíjení republiky. V roce 1938 byl zatčen, ale po Mnichovské zradě byl jako „politický vězeň“ propuštěn. V krakovské Schindlerově továrně je dnes expozice o tragickém životě Židů v okupovaném Krakově. Samotnému Oskaru Schindlerovi je věnována jen okrajová pozornost.

libuse-zavoralova

Oskar Schindler zachránil také mnoho lidských životů a proto určitě není vhodné o něm říkat, že to byla kontroverzní osoba. To by si snad mohl dovolit říci člověk, který udělal něco podobného. Prostě každý z nás je nějaký, ale "Kdo zachrání jeden život - jako by zachránil svět". Právě tento verš z Talmudu nechali Schindlerovi Židé vyrýt na zlatý prsten vyrobený pro něj 8.5.1945 ze zlatého zubního můstku, který daroval jeden z vězňů.