Nizozemská zelená cesta

vetrne mlyny
30.9.2017 08:07
Nizozemsko plánuje do roku 2050 využívat obnovitelné zdroje jako téměř jediný zdroj výroby energie.

O Nizozemsku se v České republice v posledních letech dočítáme zejména jako o daňovém ráji, v němž sídlí i některé velké firmy českých vlastníků, v souvislosti s legálním užíváním konopí a také v souvislosti s nizozemským politikem Greetem Wildersem, jehož u nás proslavily zejména jeho odmítavé postoje k Evropské unie a k přistěhovalectví.

Méně už se u nás hovoří o jiných aspektech Nizozemska, které však také stojí za pozornost. Jednou z pozoruhodných oblastí, která by mohla a měla české občany a české politiky zajímat, je například nizozemská energetika. Nizozemsko - je notoricky známé jako země větrných mlýnů – se v oblasti energetiky na nějaký čas stalo spíše zemí fosilních paliv, a zejména plynovou velmocí, ale postupně se plánuje k obnovitelným zdrojům jako k hlavnímu producentovi energie vrátit a v roce 2050 by země měla využívat prakticky pouze obnovitelné zdroje.

V roce 2010 pocházelo z obnovitelných zdrojů 5 % energie celkem, a 10 % elektrické energie. Hlavním zdrojem byly energie z fosilních paliv, tedy z uhlí a zemního plynu. V roce 2016 schválila nizozemská vláda novou energetickou koncepci země a rozhodla o masivním navyšování „zelené“ energetiky (nizozemská vláda tedy zaujala zcela opačný postoj než vláda České republiky), a v letošním červenci se obnovitelné zdroje na výrobě elektrické energie podílely 6,4 %, což sice není nijak oslnivé číslo, ale již v roce 2020 to má být 14 %, v roce 2023 má podíl obnovitelných zdrojů energie činit 16 % a do roku 2050 mají být obnovitelné zdroje v energetickém mixu Nizozemska drtivě dominantní.

Hlavním zdrojem výroby zelené energie je v Nizozemsku biomasa, která mezi ostatními obnovitelnými zdroji zaujímá v Nizozemsku 63% podíl na výrobě energie.

Nástrojem nizozemské vlády, který má pomoci k postupnému razantnímu zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energií, je například podpora velkých projektů zabývajících se využíváním geotermální energie a také podpora solárních parků. (Tedy v tomto ohledu například opačná cesta, než kterou jde Rakousko). Dotace budou dostávat projekty, které „kombinují výrobu a ukládání elektrické energie a které přispívají k budování chytrých elektrických sítí,“ píše Jan Stuchlík na ve článku „Více větru i biomasy“ stránkách přílohy deníku E 15 ze dne 26. 9. 2017. Dále půjde Nizozemsko také cestou daňových úlev, které se budou vztahovat na investice do energetických úspor.

Nizozemsko se zkrátka v energetice vydalo na cestu nejrozvinutějších zemí světa a přidává se v tomto ohledu například také k našim nejbližším sousedům Německu a Rakousku. Dokonce i Francie, země, kde v současné době pochází z českou vládou dlouhodobě protěžovaného jádra 75 % energie (v ČR je to 30 %), hodlá do roku 2025 uzavřít 17(!!) ze svých 58 jaderných reaktorů a snížit podíl jádra v energetickém mixu do tohoto roku na 50 %. Česká republika chce naopak dle své Státní energetické koncepce navýšit ve svém energetickém mixu podíl jádra až na 58 %...

Možná by bylo na místě ještě zvážit, zda cesta, na kterou se vydávají vyspělé evropské státy, nebude přeci jen do budoucna levnější a pro občany výhodnější než ta, kterou naplánovala současná vláda v roce 2015 přijetím nové Státní energetické koncepce


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.