Pražská bezpečnostní konference

eko zf
12.11.2020 09:13
Řeč se točila kolem témat jako Biden, Čína, covid, klima nebo katastrofální erupce na Slunci. Je toho hodně, kde nám zbraně nepomůžou.

Shodou okolností bylo to právě v den výročí konce první světové války, kdy proběhla Pražská bezpečnostní konference, byť začala informací: Hlásíme se vám z Chomutova. Běžela po internetu, jako dneska všechno. Moderátory tam hostilo malé studio a hosté se hlásili ze vzdálených pracoven nebo z domova. Mohli jsme tak zahlédnout kus obrovské knihovny, před kterou seděl profesor Václav Bělohradský.

Covid tak nedokázal zabránit účasti řady zahraničních hostí. Vyslechli jsme si například německého sociálního demokrata a bývalého evropského komisaře Güntera Verheugena, který teď působí na Evropské univerzitě Viadrina ve Frankfutu nad Odrou, nebo čínského profesora Wang Yiwei, ředitele Institutu pro mezinárodní otázky Lidové univerzity, který se ohlásil z Pekingu.

Mimochodem, Číňané považují 11.listopad také za mimořádný den, jen z jiného důvodu. Váže se ke vzniku internetového obchodu Alibaba před dvaceti lety. Skupina studentů na koleji v Chang-čou vyhlásila čtyři jedničky v datu za den nezadaných (Singles Day), kdy se mají rozdávat dárky jako příležitost k seznámení. Dnes ten den proběhne největší obchodní smršť světa, daleko větší než americké Black Friday. Letos Alibaba znovu překonala světový rekord v tržbách za jediný den, když už kolem poledne zprostředkovala obchody za 52 miliard dolarů.

Hodně velké peníze se teď točily také kolem finanční odnože Alibaby, společnosti Ant Financials, která se chystala v New Yorku k největšímu úvodnímu prodeji akcií všech dob. Mělo to být za 35 miliard dolarů. Tři dny před IPO však Jack Ma couvl, protože v Číně se změnily regulatorní podmínky a musí na ně zareagovat. O Číně se na konferenci hodně mluvilo, tak tohle je k dokreslení představy, o co tu jde.

Osvědčená skupina kolem Miloše Balabána a Libora Stejskala, která Pražskou bezpečnostní konferenci organizuje od roku 2005 každým druhým rokem, to donedávna dělala v prostředí Karlovy univerzity. Odtud však byla protičínskými hysterkami vystrnaděna, takže teď už vystupovala privátně v obklopení stále většího počtu sponzorů. Až na trochu toho propagačního videa z našeho zbrojního průmyslu, které se na internetu udá snáz, to byla znovu velice seriózní debata.

Napřed byla věnována aktualitě – americkým volbám. Pokud se prezidentem stane Joe Biden, co to přinese? Ještě tam nejsme, připomněl Andrew A. Micht z Evropského centra bezpečnostních studií v německém Garmisch-Partenkirchenu. „Musíme počkat na potvrzení.“

Izraelská korespondentka Los Angeles Times Noga Tarnopolsky se však děsí snahou Trumpa destabilizovat po volbách společnost i svět. Vzniká třaskavá směs generace čtyřicetiletých, která touží po změně, a atmosféra, že „nic neplatí“.

Německý politický veterán Günter Verheugen nevěří, že zahraniční politika nové administrativy přinese zásadní změnu. Byli to Demokraté, kdo zahájili války, které dnes dobíhají. „Nejsem příliš optimistický,“ říká Verheugen a obává se, že příští rok bude obsahovat více konfrontací a konfliktů, než bylo letos. Také podle čínského profesora Wang Yiwei tam není moc rozdílů, snad jen v tom, že Biden je standardnější politik, Trump byl nepředvídatelný. Má za to, že Trumpova doktrína bude mít setrvačný vliv na Bidenovu domácí a zahraniční politiku, ale budou na něj tlačit také rozpočtová omezení z oslabeného Kongresu.

Biden bude mít menší zájem o Evropu, myslí si český europoslanec Jan Zahradil, první místopředseda výboru pro mezinárodní obchod. Taky vztah Evropy k USA už se začal měnit, když USA volily částečnou izolaci. Biden bude pod tlakem levého křídla Demokratické strany, které je proti volnému obchodu a má lepší vztah k obchodním bariérám.

Další velkým tématem byla Čína. Biden nemůže zadržet vzestup Číny, soudí americký profesor Michta. Čínský profesor Wang se však diví, proč to má být hrozba. „Varujete stále více před Čínou a chcete, aby se Čína chovala jako Amerika, ale to se nestane. Máme za sebou pět tisíc let, kdy jsme byli sami sebou.“ Prof. Wang připomněl, že Čína podporuje dolar, kupuje americké dluhopisy, a podporuje globalizaci ve stylu USA. „Špatně interpretujete čínské chování. Čína není Rusko, Rusko převzalo hodně západní kultury, my jsme svoji. Chceme inkluzívní svět. Náš způsob myšlení se během dějinných zvratů nezměnil.“

Jak řekl, Čína si uchovává svoji kulturu, ale nikomu ji nevnucuje. Neporozuměli by jí, je příliš unikátní. Čína by se také ráda vrátila k normálním vztahům a obnovila svou roli v globálním dodavatelském řetězci. V této souvislosti prof. Wang prohlásil, že internet věcí a blockchain naředí jakoukoliv hegemonistickou snahu. A že evropská suverenita není něco, co by záviselo na někom jiném. Uzavřel, že potřebujeme nový svět, nové technologie a nový způsob myšlení.

Navázala debata našich mezi svými, která také pěkně jiskřila. Konflikt patří k demokratické společnosti, připomněl profesor Bělohradský politologickému kolegovi Petru Drulákovi. Řekl to nad Drulákovým doporučením dělat před každou zásadní společenskou změnou sociální audity. Drulák je bývalý velvyslanec ve Francii a zažil tam protesty žlutých vest. „Napřed se musí udělat sociální audit, a ne že se napřed něco řeší, a pak se řeší katastrofální sociální důsledky,“ shrnul.

Bylo to v souvislosti s přechodem k bezuhlíkaté ekonomice, který ohrozí spoustu pracovních míst. Podle Bělohradského však audit v takové situaci nepomůže. „Když se udělal audit textilního stroje, udělalo to povstání,“ připomněl s trochou nadsázky historický příklad luditů.

„Musíme přijmout konfliktnost, konflikt patří k demokratické společnosti,“ zdůraznil Bělohradský. Ostatně v podobném duchu píše Benjamin Barber v díle o „silné demokracii“ (Strong Democracy, 1982), že politika bez konfliktů nedává smysl. Když všichni se vším souhlasí, žádnou politiku nepotřebujeme.

Mezi profesory zazářil také Václav Hořejší, letitý ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR (do roku 2017) a mimořádně úspěšný blogger na Aktuálně.cz. Tedy jedna z nejvýznamnějších osobností české vědy, která se dokáže dívat na svět i očima obyčejných lidí. Překvapilo ho, že debaty o bezpečnosti stále vyvolávají dojem, že největší nebezpečí je vojenské a musíme proto vydávat 2 procenta HDP, nejlépe na americké zbraně. Jako kdyby na nás opravdu někdo útočil.

Přitom jsou tu daleko větší rizika. To, co teď prožíváme, jako pandemie nebo přírodní katastrofy, jsou pouhé ochutnávky toho, co může přinést budoucnost. Třeba velká sluneční erupce, která by zasáhla Zemi, způsobí elektromagnetickou bouři, která zničí většinu elektrických zařízení. Riziko, že erupce zamíří právě k nám, je podle astronomů dvě procenta za deset let. Už se to v relativně nedávné minulosti stalo, před 150 lety, ale tenkrát bylo těch elektrických zařízení poskrovnu. Od té doby nějaký čas uplynul a riziko stoupá. Kdyby se tedy část nesmyslných zbrojních výdajů přesunula na opatření proti skutečným nebezpečím, udělali bychom pro bezpečnost víc.

Podle Libora Stejskala, analytika Pražské bezpečnostní konference, třeba zrovna pandemie Covid-19 má parametry války. Bude trvat nejméně dva roky, a pak naváže dlouhé a nákladné období rekonvalescence. Avšak to není jediná krize, kterou prožíváme. Klimatická krize má taky parametry světové války, avšak už i s těmi ničivými efekty, byť postupují pomaleji. Zbaví obživy stamiliony lidí, a ti se uvedou do pohybu. To je mimořádně nebezpečná výzva, na kterou musíme reagovat: „Je to, jako když se řítí k zemi kosmické těleso, které jsme schopni při velké mobilizaci zdrojů odvrátit. Pak se neptáme, jestli si to můžeme dovolit.“

Docentka Ilona Švihlíková, prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze, označila pandemii za zesilovač a urychlovač krizí, které tu byly už předtím. Globální trhy znamenají velkou zranitelnost a závislost, společnosti na to budou reagovat. Nemůžeme se vrátit před pandemii, je přesvědčena ekonomka. Navrhuje uvažovat o řízené strukturální změně, ale na to potřebujeme silný stát, který má dostatečné zdroje a má strategické myšlení, zásadní vizi. Covid nemilosrdně roztřídí země světa na ty, které byly schopny provést efektivní opatření a které ne. To přinese změny v poměru sil.

Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu, tvrdí, že ČR respektuje klimatické cíle EU, ale jsme průmyslová země, snížení spotřeby uhlíku je pro nás těžší. Mohly by nám to usnadnit nové evropské fondy obnovy a přechodu.  Když je podniky dokážou správně využít, pomohou jim překonat změnu. Neměly by přehlížet ani požadavky zákazníků, aby výrobky byly s minimálním využitím uhlíku.

Premiérův poradce Jaroslav Ungermann, kterého jinak mám za znalého muže, se zasnil nad historickým příkladem, když se v Grónsku před tisíci lety pěstovalo obilí. To by nebylo tak špatné, a vy proti tomu chcete bojovat... Vždyť to ani nejde – a zopakoval obvyklé argumenty popíračů o kolísavém výkonu Slunce.

Česko je v jiném vesmíru. Kdo by si dělal cizí starosti s kometou mířící na naši planetu?

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.