Před 70 lety byl přijat Košický vládní program

beneš košice
6.4.2015 12:58
Před 70 lety byl schválen všemi stranami Národní fronty Košický vládní program, který kodifikoval v obnoveném Československu ,,lidově-demokratický" režim. Jeho hlavní politické kontury vypracovali v moskevském exilu komunisté, pro něž byl uzavřený systém demokracie předstupněm nového režimu - totalitního s mocenským monopolem KSČ.

Košický program schválila 5. 4. 1945 na svém zasedání vláda, která sídlila již v osvobozených Košicích. Program sestával z 16 bodů, jež se týkaly prakticky všech sfér politického a hospodářského života. Z nejvýznamnějších bodů (prozatím deklaratorních) můžeme jmenovat především potrestání všech zrádců a pomahačů okupačního režimu, provedení pozemkové reformy, uvalení národních správ, zahraničně - politickou orientaci na Sovětský svaz (,,Vláda bude od počátku uplatňovat praktickou součinnost se Sovětským svazem") či otázku státoprávního uspořádání Čechů a Slováků, které však bylo od začátku asymetrické. O znárodnění se program přímo v textu nezmiňoval, ale všechny strany počítaly s tím, že bude v blíže neurčeném časovém rámci realizováno.

Z hlediska Československé strany národně socialistické (ČSNS), jež se stala jednou ze stran Národní fronty, bylo přijetí programu nevýhodné, a to vlastně ve všech ohledech. Národní a demokratická revoluce, jak nazývali komunisté přechod od nacistické totality k obnovenému státu, tlačila národní socialisty výrazně doleva, a ti museli podle toho přizpůsobovat svou politiku. S tím souvisí i slabší mocenské zastoupení národních socialistů v první poválečné vládě.

Tu řídil exponent KSČ Z. Fierlinger, který v sociálně demokratické straně fungoval jako ,,styčka" - vedl sociální demokracii do náruče komunistické strany, a to doslova. Protože bylo na moskevských jednáních (22. 3. - 29. 3. 1945) o programu současně diskutováno i o sestavení nové vlády, politické strany se dohodly, že každá z nich bude disponovat ve vládě třemi křesly. To však zvýhodňovalo KSČ, neboť i Komunistická strana Slovenska (KSS) byla brána jako plnohodnotná strana (ve skutečnosti územní organizace KSČ, v září 1948 se s ní sloučila), a tak měli komunisté vlastně křesel šest. Navíc všechna důležitá mocenská ministerstva připadla komunistům (vnitro, zemědělství, informací, obrany - to vedl ,,formální" nestraník a tajný člen KSČ gen. L. Svoboda). Národní socialistům připadly resorty zahraničního obchodu, spravedlnosti a post náměstka předsedy vlády.

Sami národní socialisté brali stav, jenž byl dán moskevskými jednáními a přijetím Košického vládního programu jako dočasný. Prokop Drtina, ministr spravedlnosti ve druhé Fierlingrově vládě, situaci popsal jako stav, který způsobila revoluční levicová vlna, jež bude postupně opadávat. ČSNS počítala s tím, že se rozložení sil změní v prvních volbách v její prospěch a že komunisté oslabí, protože jim taková mocenská převaha nad ostatními zkrátka nepřísluší.

Košický program a jeho postuláty v podstatě nejlépe vyhovovaly komunistické straně v rozvinutí své politiky, kterou vydávala za celonárodní. Například pozemková reforma zmíněná v programu a provedená před volbami a s ní spojené ,,rozdávání" dekretů na půdu po Němcích získala KSČ velké množství voličů. Národní socialisté, jakož i ostatní nekomunisté, nemohli tak dobře použít svá ministerstva jako mocenské páky k tomu, aby nové voliče získali. Programem ČSNS tak kromě zastřeného antikomunismu byla představa nemarxistického, demokratického a národního socialismu, provedeného s demokratickým souhlasem většiny národa.

Na druhé straně ,,velké" téma kromě provedení očisty národního života, jež mělo v gesci mimo jiné i ministerstvo spravedlnosti vedené národním socialistou, ČSNS chybělo a nemohla s ním tudíž předstoupit před veřejnost. V otázce pozemkové reformy, resp. znárodnění byli nekomunisté vůči KSČ v defenzivě a požadovali provedení znárodnění po etapách, což komunistům nevyhovovalo. Ti chtěli pochopitelně využít radikálně levicových nálad prostupujících společností a provést znárodnění rychle, aby je mohli vydávat výhradně za svůj úspěch.

Realitu danou Košickým vládním programem pak nezměnily ani volby v květnu 1946. Ty naopak oficiálně potvrdily mocenský vzestup KSČ, a stěžejní teze Košického programu, na nichž komunisté měli eminentní zájem, vplynuly do Budovatelského programu, jehož tvůrci se stali z drtivé části opět komunisté. Využili pasivity svých oponentů a iniciativu si podrželi až do února 1948.

Košický vládní program se stal důležitým nástrojem k uskutečňování komunistické politiky, která byla ,,maskována" celonárodním zájmem. Komunisté do něj inkorporovali prakticky vše, co potřebovali. Ve vnitřní politice využili radikálních levicových nálad a podle toho uzpůsobovali svou každodenní politiku. V zahraniční politice bylo Československo jednoznačně orientováno na Sovětský svaz, i když formálně udržovalo přátelské styky s ,,trpěným" Západem. Nekomunisté se tak ocitli v kleštích. Do opozice jít nechtěli, neboť by tím ztratili své mocenské pozice. V opačném případě byli nuceni trvale fungovat v Národní frontě, která pro ně znamenala smrtící objetí, protože hlavní směr politiky určovala KSČ. A k tomu jí pomohl právě Košický vládní program, který byl výchozím bodem na cestě ke komunistické totalitě.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.