Přehlídka jaderných nápadníků

temelín
11.2.2017 06:30
Výsledky končící série schůzek české delegace vedené jaderným zmocněncem Jánem Štullerem s potenciálními dodavateli nových jaderných bloků neznáme. Při pohledu na vizitky zájemců lze ovšem soudit, že nadšení české strany nevyvolali, píše Karel Polanecký, energetický expert Hnutí Duha.

O kontrakt na dostavbu jaderných bloků v ČR se ucházejí západní firmy, které se dostaly na pokraj bankrotu, dále konsorcium s nevyzkoušeným projektem a nakonec neprůhlední zástupci východních mocností, poznamenává Polanecký a pohrává si s představou námluv „české jaderné nevěsty“:

Viděla dva zkušené nápadníky, kteří mají spoustu starostí se svými financemi. Dále jednoho nezkušeného se zajícem v pytli, jednoho podezřelého z falešné hry a jednoho exotického s odlišnými zvyky. Poslední je starý známý, ale z říše, se kterou nemá země dobré zkušenosti.

Tohle je podrobnější pohled na jednotlivé uchazeče:

Toshiba – Westinghouse: účast jedné z nejvýznamnějších firem historie jaderného průmyslu byla již patrně pouze formální. Problémy s předraženými projekty výstavby reaktorů v USA a Číně vedly k rozhodnutí managementu nadále se věnovat jen údržbě a likvidaci vysloužilých jaderných elektráren. [1]

EDF: největší evropská energetická firma převzala na konci roku 2016 reaktorovou divizi jaderného koncernu Areva, který se po miliardových ztrátách v minulých letech ocitl na pokraji bankrotu. Vlastní tak know-how k reaktoru EPR, který proslul trojnásobným zdražením ve Finsku a ve Francii a dosud nebyl ani v jednom případě dokončen. Objednávka reaktoru EPR ze strany britské vlády počítá s výrazně vyššími výdaji než český plán rozvoje jaderné energetiky. [2]

Rosatom: od léta 2016 provozuje jako referenční projekt reaktor v JE Novovoroněž a vzhledem k rozestavěnému bloku v Bělorusku a řadě připravovaných projektů (Maďarsko, Turecko, Finsko) se společnosti patrně daří lépe než jejím západním rivalům. V zahraničí ovšem firma nabízí reaktor za vskutku světovou cenu – v případě maďarské jaderné elektrárny Paks jde o dva reaktory za 12,5 miliardy eur. Podle studie Candole Partners není výstavba elektrárny Paks ekonomicky smysluplná pro žádný z pravděpodobných scénářů vývoje cen elektřiny a souvisejících komodit [3]. Ve většině zemí Evropské unie panují obavy ze spolupráce s Ruskem, zejména v důsledku vojenské intervence na Ukrajině.

Mitsubishi – Areva: konsorcium nabízí koncept reaktoru Atmea, který se dosud nikde nestaví, projekt v tureckém Sinopu je v přípravné fázi. [4]

KHNP: na západních trzích zatím nemá žádnou zkušenost. V Koreji neblaze proslula skandálem kvůli falšování protokolů o kontrolách, v jehož důsledku musely být tři reaktory na několik měsíců odstaveny. [5]

China General Nuclear Power: společnost je menšinovým vlastníkem projektu Hinkley Point ve Velké Británii, s vlastní technologií dosud na evropský trh nevstoupila. Evropští partneři vyjadřují odborné výhrady ke kvalitě součástí využívaných čínskými dodavateli, ale také obavy o důslednost tamního jaderného dozoru. [6]

Musí ta naše nevěsta být jaderná?, ptá se logicky Polanecký závěrem.

Poznámky:

[1] Toshiba-Westinghouse: The End of New-build for the Largest Historic Nuclear Builder, https://www.worldnuclearreport.org/Toshiba-Westinghouse-The-End-of-New-build-for-the-Largest-Historic-Nuclear.html

[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ceska-sazka-na-atom-je-sazkou-na-ztratu-nejistotu

[3] http://www.greenpeace.org/hungary/Global/hungary/kampanyok/atomenergia/paks2/NPP%20Paks%20II%20Candole.pdf

[4] M. Schneider, A. Froggatt: World Nuclear Industry Status Report 2016, Paříž, červenec 2016, strana 47, http://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/20160713MSC-WNISR2016V2-HR.pdf

[5] M. Schneider, A. Froggatt: World Nuclear Industry Status Report 2016, Paříž, červenec 2016, strana 163 až 165, http://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/20160713MSC-WNISR2016V2-HR.pdf

[6] S. Thomas: China's nuclear exports may struggle to find a market, https://www.chinadialogue.net/article/show/single/en/8911-Why-China-s-nuclear-exports-may-struggle-to-find-a-market


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Václav Semerád

Prosím vás, najděte si už fakta, ano?

Američané z furiantství zlikvidovali atomovou elektrárnu Shippingport úplně tj. včetně reaktoru. Bylo to zbytečně drahé, ale především tím dokázali, že to jde. Náklady přitom nepřesáhly třetinu pořizovací ceny elektrárny a elektrárna si na ně za dobu provozu bohatě vydělala. Tolik k hoaxu "bude to stát neúnosně mnoho".

Britové srovnali se zemí svou první elektrárnu v Calder Hall. Fakticky za pakatel. Ponechali ovšem zazděnou budovu reaktorovny (zazděnou hlavně proto, aby se tam nenatahali bezdomovci) s tím, že tam nejvíc práce za ně vykoná čas. Po 100-150 letech ji budou moci likvidovat řádově levněji, neboť se většina radiace vyzáří. Což je rozumný postup, ne "neschopnost". (Další hoax).

Hoaxy s mrtvými zónami kolem Černobylu jsou jen hoaxy. V Černobylu je dnes ráj divokých zvířat, po odsunu lidí (až na zanedbatelné jednotlivce, co odsun odmítli) se tam zvířata přemnožila. Aby ne, když je nikdo neloví. Jsou tam ještě oblasti s vyšší úrovní radiace (proto se tam lidé nevracejí), ale je třeba si uvědomit, že tam došlo opravdu k nejhoršímu - k rozházení obsahu (vnitřku) reaktoru po celém okolí, navíc ve chvíli, kdy byl reaktor plný plutonia (sloužil kromě výroby elektřiny i k výrobě plutonia do bomb). Rusy vyhnalo až americium, vzniklé z plutonia.

Samostatnou kapitolou jsou úložiště odpadu. První problém je, že se dnešní odpad může ještě použít jako palivo, pokud dojde k rozvoji reaktorů, které nepotřebují obohacený uran, ale vystačí si s přírodním. Několik jich už běží. Použitý uran se i dnes běžně recykluje (držel jsem v ruce kazetu s recyklovaným uranem už v 60.letech), zejména protože větší překážkou reakce je otrava štěpnými produkty než vyčerpání U235. I ten odpad se zbytečně démonizuje. Měl jsem v ruce skleněnou šišku odpadu z dob počátků jaderné technologie v Rusku. V době, kdy ji vytvářeli, by zabíjela na deset metrů. Po pouhých 12 letech se už dala vzít do ruky a dnes ji pravděpodobně od přírodní radiace nerozeznáte. Jistěže to svítí dál, bude to svítit i za milion let, ale exponenciální pokles je krásná matematická funkce. Po 30 letech přestává být odpad nebezpečný. Tisíciletá úložiště jsou z toho pohledu hodně drahé, ale v podstatě zbytečné monumenty.

Znám ale jedno zneužití odpadu z reaktorů. Jmenuje se "střely s ochuzeným uranem" (zkratka "DU"). Novinářům a veřejnosti je ukazován "čistý DU", který vzniká jako odpad obohacovacího procesu. Ten je téměř neškodný, až na to, že i ochuzený uran, rozprášený při dopadu střely na pancíř, nebezpečný je. Kdyby nic jiného, je to jedovatý těžký kov. Pak ale existuje "špinavý DU" (na internetu hledejte "dirty DU") a to je uran, který pracoval v reaktoru a obsahuje cca 160 různých izotopů. Ten je opravdu nebezpečný a Američané přiznávají několik desítek mrtvých skladníků z muničních skladů, zejména na lodích, kteří skončili na rakovinu a leukemii. Uznávám, tohle je skutečné svinstvo. Které ovšem Zelení podporují. Přinejmenším český ministr zahraničí za Zelené (Karel Sch.) hlasoval r.2007 v OSN PROTI zákazu jeho používání.

Od těch dob nevěřím Zeleným ani pozdrav!

A hnutí Duha? To jsou vlastně Zelení, jen pod jinou, duhovou vlajkou. (I když - ta vlastně patří jinému hnutí, že?)

jan-vysocina

Ano, kdo nebude mít elektrárnu za deset či více let, ten bude vystaven na milost a nemilost producentům v Německu. Jistě existují i jiné metody než z jádra, ale nějak se u nás dosud nejeví rentabilní. Jinak by již byly ve velkém použity. A nemám na mysli fotovoltaické panely. Za ně již dnes mám o 10% dražší elektřinu. A je to tak málo, protože tu jsou i jaderné elektrárny.

Co se týká Japonska, tak v podmínkách ČR by tady nikdo nepovolil jejich výstavbu na území, které je téměř trvale ohroženo zemětřesením. Jejich elektrárny jsou postavené na vibrátoru a to tam ještě jsou v oblasti rizika tsunami. Vždyť to bylo hlavní příčinou katastrofy ve Fukušimě.

To, že nyní může ČEZ vyvážet elektřinu do Německa, je způsobeno tím, že v montovnách zase tak vysoká spotřeba není. V kolonii se přece nic významného nevyrábí. Nevíme však, co bude za 10 -15 let. A starost s nadprodukcí bych ponechal na investorovi elektráren. To my nevyřešíme. 

duchodce

Pane Vysočino, samozřejmě jsem měl na mysli úplnou ekologickou likvidaci o kterou se specialisté z Německa snaží, proto to trvá a ještě trvat bude. To, že  znamená, že na místě, kde stála jaderná elektrárna se bude moci postavit např. dětské dopravní hřiště a nikde se nebudou "dočasně   válet" radioaktivní sutiny, protože si momentálně neumíme s likvidací poradit. No a připomínat Jaslovské Bohunice, kde proběhly dvě vážné havárie, z nihž jedna mohla být "Československým  Černobylem"  není moc přesvědčivé. Katastrofu odvrátilo tehdy  jen absolutní  hrdinství tehdejší obsluhy. Vy to stavíte do pozice, že kdo neprovozuje JE, nemá elektřinu. Tak to ale není. Spousta zemí neprovozuje JE a taky svítí a dokonce mají elektřinu levnější , než my. Navíc jsme dlouhodobě vývozci elektřiny.  V podstatě celý výkon Dukovan jde na export. A co z toho máme my? Obtížně, res. neřešitelnou ekologickou zátěž a drahý proud. To není moc přesvědčivý profit. Jinak se podívejte na lidovky.cz. tam je zrovna článek o Fukušimě. V jednom z havarovaných bloků naměřili 530 Sv, což je 53tis. R. Ve zbylých dvou havarovaných blocích se očekávají podobné hodnoty. Co myslíte, kdy se budou moci Japonci pustit do demotnáže? Za 100tis. let, nebo dříve?

jan-vysocina

leopold paleček sděluje: Proto nebyla dodnes ekologicky zlikvidována ani jedna JE na světě. 

Já například vím o jedné elektrárně na Slovensku, kde již s likvidací značně pokročili. Jedná se o dva bloky jaderné elektrárny V1, která byla odstavena pro technologickou zastaralost. Technologie sekundární i primární části již byly zdemontovány. A radioaktvní části byly rozebrány, menší část je uskladněna do vyřešení likvidace a větší část byla vrácena do oběhu jako druhotné suroviny. Nevím, zda v Německu neumí likvidovat odstavené jaderné bloky, ale na Slovensku za pomocí české firmy se to daří.

Fňukání nad dosud proběhlými haváriemi je kontraproduktivní. Ve všech případech se jednalo o selhání lidského prvku a z něj se lze poučit. Výroba elektřiny za dodržení bezpečnostních pravidel je v jaderných elektrárnách nejekologičtější z dosud průmyslově užívaných technologií. 

Co nabízí leopold paleček za alternativu výroby elektřiny? 

duchodce

Kdyby se do koncové ceny energie z jádra počítalo všechno od začátku až do konce,  jako u každého jiného komerčního projektu, tak se musí zjistit, že i "dovoz" energie raketami ze slunce  bude lacinější. K výstavbě a provozu je tak  nutné započítat i likvidaci vyhořelého paliva a ekologickou likvidaci elektrárny po ukončení provozu (nebo to necháme příštím generacím, jako pomstu?). Finanční  i časová náročnost obou záležitostí je enormní. Proto nebyla dodnes ekologicky zlikvidována ani jedna JE na světě. O těch havarovaných ani nemluvě. V Německu se rozhodli ekologicky zlikvidovat jednu nevyhovující JE. Proces likvidace trvá již 27 let a konec v nedohlednu.  Dekontaminovat a u více kontaminovaných částí bezpečně uložit je třeba 25% objemu tělesa elektrárny. Práce se odhadují na dalších cca 40-50let. Ani s úložišti to není lepší. Jeden příklad, náhodou opět z Německa.  Tam kolabuje hlubinné úložiště, které mělo, jak jinak být naprosto bezpečné. Tuny radioaktivního odpadu v zabetonovaných slojích starého solného dolu začala ohrožovat spodní voda. Hrozí radioaktivní zamoření spodních vod v okolí. Nezbývá, než se pokusit důl otevřít, odpad se pokusit vyzvednout a uložit na nové bezpečnější místo (tentokrát starý uranový důl). Celá operace bude nesmírně nákladná a úspěch není vůbec zaručen. K zamoření podzeních vod může dojít před vyzvednutím radioaktivního odpadu pokud se to vůbec podaří. U JE nelze rovněž opomenout i riziko provozu. Nebezpečnější průmyslový provoz neexistuje. Riziko havárie JE je komerčně nepojistitelné a provozovatel ručí pouze symbolicky. Veškeré případné škody jdou na bedra státu. Že nejde v případě havárie o zanedbatelné částky se můžeme dozvědět např. z Černobylu. První dva roky stály záchranné práce  18mld. USD v  tehdejších cenách. I na stát velikosti CCCP značná suma. V samotném Bělorusku s 10 mil. obyvately se škoda do dnešní doby odhaduje na 230mld. USD!!  K tomu 500 vysídlených obcí, 70 pohřbených pod zemí, 23% kontaminovaného území státu a asi milion obyvatel stále žije v neúnosně zamořeném území. Nemajetkové a zdravotní škody na občanech nelze vůbec vyčíslit. I toto je možná  varianta využívání jederné energie. Stojí to riziko za to? V řadě vyspělých zemí se domnívají, že ne!!

jan-vysocina

Obecně je známo, že takový typ elektrárny se i s projektem staví minimálně 10 let. Současné tepelné elektrárny dosluhují a ta dukovanská také není nejmladší. Jak jsem uváděl, tak Rusové to ekonomické riziko chtějí podstoupit. Tak proč máte obavy o jejich peníze?

jan-vysocina

Musí ta naše nevěsta být jaderná?, ptá se logicky Polanecký závěrem.

Já se ptám. Jaká může být nová elektrárna, která nahradí ty současné? Je to snad větrník nebo fotovoltaický panel? Ať se dívám nalevo i napravo, tak nevidím jinou variantu než jádro. 

Pokud má p. Polanecký obavy o ekonomiku projektu, tak Rusové nabízí, že jsou schopni vystavěnou elektrárnu provozovat jako svojí investici. A jejich nabízená elektrárna je již v provozu.Takové podmínky ostatní zájemci nenabízí.

Nebo také můžeme čekat na nějaký nový typ elektrárny, kterou ještě nikdo neobjevil. Do té doby můžeme elektřinu nakupovat, když budeme mít za co.