Primárním cílem strategie Washingtonu s Moskvou musí být vždy mír

usa rusko
8.5.2021 14:29
Dnes oslavil současný český premiér Andrej Babiš den osvobození Československa, za které vděčíme z 90 procent předchůdci dnešního Ruska, Sovětskému svazu tím, že doslova prosil na Evropské radě, ať proboha i zbývající – a my víme, že rozhodující země EU – vyhostí alespoň jednoho ruského diplomata. A budoucí premiér Ivan Bartoš se těší, až z našeho území stávající ruští diplomaté odejdou.

Babiš přestal být mým premiérem a Bartoš se jím nikdy nestane. Bohudík jim netřeba věnovat už nijak zvláštní pozornost, tak jako mnohý z nás odmítal kdysi brát na vědomí Topolánka či Nečase.

Svět jde ovšem překvapivě zcela jiným směrem, a to ze zdroje, od kterého bych to ještě před půlrokem nečekal - z Washingtonu.

Američané kupodivu přemýšlejí, ale k nám se složitější články nedostávají. Ale hlavně ani takový profesor politologie Petr Fiala by je nepochopil. Bortilo by to jeho jednoduché představ, že Rusko je zdrojem veškerého zla a musí být zničeno a Západ má pravdu i tehdy, kdy tvrdí, že 1+1=3.

Joe Biden před nedávnem opakovaně řekl, že doufá a přeje si setkání s Vladimírem Putinem s cílem navázat strategický dialog. Řekl to dávno před Vrběticemi, ale nezdá se, že by to Babiš, Hamáček, Bartoš, Fiala atd. byli schopni vyhodnotit. To jistě vyhodnotila Merkelová či Macron, a proto nijak s odvoláváním nespěchají.

To, že naopak američtí politologové vztah s Ruskem považují za geopolitické soupeření, ale zároveň v mnohém geopolitické partnerství se zabývají dnes a denně a jejich závěry se zásadně liší od našich politických studenoválečníků, ukazuje následující jen velmi krácený článek na stránkách portálu pro strategickou politiku National Interest.

Právě dnes v den 76. výročí Dne osvobození, je uveřejnění tohoto rozhovoru mnohem více než se dívat na nějaké podivné postavy Vystrčila či jiných na Vítkově: Mimochodem, ten název „Primárním cílem strategie Washingtonu s Moskvou musí být vždy mír.“ jsem nevymyslel já, ale beze změny převzal z článku autora Bonnie Kristiana.

Fakt to stojí za to…

-x-x-x-x-

Washington a Moskva připravují podrobnosti summitu mezi prezidentem Joe Bidenem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který nedávno řekl vysoký představitel Kremlu, který se pravděpodobně bude konat ve třetí zemi v červnu, kdy Biden navštíví Evropu na setkání G7 a NATO.

Pozvání na summit z Washingtonu přišlo v napjatém a rozporuplném okamžiku ve vztazích mezi USA a Ruskem. Biden učinil nabídku krátce poté, co nazval Putina zabijákem, a krátce před uvalením nových sankcí na Rusko jako odvetu za údajný kybernetický útok spojený s Kremlem koncem loňského roku. Ale řekl, že chce mluvit s Putinem, aby normalizoval angažovanost a vyhnul se cyklu eskalace a konfliktu s Ruskem. Moskva uvedla, že pozvání přijala pozitivně, ale Kreml nedávno odvolal svého velvyslance ve Spojených státech a obvinil administrativy Bidena a Trumpa ze záměrného přijímání opatření k uvedení dvoustranné interakce do slepé uličky.

Stačí říci, že tón a výsledek tohoto summitu jsou nejisté. Za zhruba šest týdnů, které Biden před schůzkou má, však může začít přeorientovat vztah mezi USA a Ruskem se čtyřmi strategickými pilíří.

Zaprvé je nejvyšší úroveň diplomacie, jako je summit, symbolicky důležitá a příležitostně přinese zásadní průlomy. Ale Biden by neměl přeceňovat svůj summit s Putinem, což je chyba, kterou jeho předchůdce často dělal s nepřátelskými národy (zejména se Severní Koreou). Měl by upřednostnit rutinní, produktivní komunikaci mezi oběma vládami a rozhovory na pracovní úrovni o bodech tření.

Dále by Biden měl aktivně omezit příležitosti, aby se Spojené státy a Rusko dostaly do vojenského konfliktu. Součástí toho je i přivést zpět otevřené nebe, ale tím končí i probíhající americká vojenská intervence v Sýrii, kde také Rusko má své síly v zahraničí. Nasazení USA v Sýrii je nyní poměrně malé, čítá zhruba tisíc a má za úkol bojovat s přetrvávajícími zbytky islámského státu a bránit Rusku, Íránu a syrskému režimu v přístupu k ropným zdrojům (které všechny jsou rovněž proti islámskému státu). Ačkoli americké a ruské síly v Sýrii formálně nebojují, americké jednotky se střetly s ruskými žoldáky. Blízkost je navíc ze své podstaty riziková a představuje zbytečné riziko.

Obdobně zásadní je i to, když se vyhýbáme ruským rozmístěním, zejména na Ukrajině, kde Rusko v současnosti omezuje svoji přítomnost vojsk ve východní Evropě. I když bude toto čerpání obráceno, zůstane to tak, že bezpečnostní zájmy USA zde nestačí k ospravedlnění šance na otevřenou válku s Ruskem. Životní zájmy ovlivňují bezpečnost, svrchovanost, územní celistvost a mocenské postavení Spojených států, jak vysvětlil Barry Posen z MIT. Pokud by v nejhorším případě měla celá Ukrajina „spadnout“ do Ruska, pak by to mělo malý dopad na bezpečnost Spojených států. (Pozn.: To je přátelé přímo bomba Něco takového u nás v mainstreamovém časopise si nepřečtete.)

Třetí pilíř se opírá o dobrou obranu a morální vedení dobrého příkladu, spíše než o pokus o nátlak - zejména prostřednictvím nadužívání sankcí, které mají velmi špatné výsledky ve skutečnosti měnící chování cílových států. Nejnovější Bidenovy sankce vůči Moskvě jsou uloženy na stovkách dalších. Ty byly většinou ignorovány a další sankce budou také, kdykoli se Putin domnívá, že jsou v sázce klíčové ruské zájmy. Například americké sankce, jejichž cílem je zastavit pronásledování kremelského kritika Alexeje Navalného a jeho hnutí, jsou téměř jisté, že selžou, což prohloubí spory mezi Washingtonem a Moskvou, aniž by demokratickým aktivistům v Rusku pomohlo. (Pozn.: Další bomba)

Konečný pilíř je ten, k němuž již Biden ukázal ve svých výzvách k normálnosti a deeskalaci: Primárním cílem strategie Washingtonu s Moskvou musí být vždy mír. Studená válka skončila, ale naše dvě země si zdaleka zachovávají největší jaderný arzenál planety. V nejhorším případě by porušení míru mohlo znamenat konec světa, jak jej známe. Tato realita by měla informovat a varovat Bidenovy kroky s Ruskem na summitu i mimo něj.(Pozn.: Tak tohle už mi jde až k srdci, jo, jsem senilní mám i vláhu v očích)

 -x-x-x-

Nuže přátelé, kdo je oním autorem? To není nějaký blouznivec ze Svazu komunistické mládeže.

 Bonnie Kristian je členem Defence Priorities, redaktorem týdeníku a publicistou Christianity Today (to by mělo inspirovat naše katolické členy ze SPOLU) . Jeho tvorba se mimo jiné objevila také v CNN, NBC, USA Today, Los Angeles Times a Defense One. Takže žádné pitomoučké ořezávátko jako naši Bartošové, Fialové či Babišové

Svět má kupodivu naději. Ať už je Biden jakýkoliv, strategicky pochopil, že nemůže bojovat na dvou frontách proti narůstající ekonomické supervelmoci Číně i – a nesmějte proti geopolitické supervelmoci Rusku, které od Sýrie, vyhrává jeden geopolitický střet se Západem za druhým.

 

 

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Pane Vyvadile, vôbec vám nechcem stlmiť váš optimizmus, vieru a nádej. Naopak, fandím vám.

Ibaže , realita a pragmatizmus ma núti pochybovať o úprimnosti J. Bideta a USA. 

Plány USA majú dve vrstvy : jedna , navonok a pre svetovú verejnosť určená - Spojené štáty hovoria o " konštruktívnych " vzťahoch s RF. 

Druhá, v každodennej praxi a realite uskutočňovaná, je príprava na nový typ vojny s RF. Len naivka nevidí obkľúčenie RF, každodenné provokovanie, vysielanie dronov a špionážnych lietadiel, vyzbrojovanie štátov hraničiacich s RF....

Už aj vrabce na streche čvirikajú tú druhú časť ponuky J. Bideta ku konštruktívnej spolupráci, ktorá môže byť s RF len za podmienok, ktoré určia Spojené štáty. Klasickým príkladom je rokovanie o spolupráci D. Trumpa s Kim čong unom. Kim odmietol podmienky, rokovanie skončilo. 

Na druhej strane, Spojené štáty mnoho dekád ohlupujú svetovú verejnosť tou istou vetou - propagandou : My chceme spolupracovať, ale ZSSR/RF odmieta sa podriadiť našim hodnotám, resp. prijať ich....... 

Aj keby sa na niečom prezidenti dohodli, Spojené štáty si vždy našli tisíc dôvodov prečo zrušiť zmluvy a dohody. Lebo oni samy nikdy dohody neuviedli do praxe, nerealizovali - len striehli na chyby súpera.

Vzťahy medzi USA a RF sú už v tak pokročilom štádiu rozkladu , a za všetkými červenými čiarami, že môžu sa dohodnúť len na udržaní momentálneho status quo na krátku dobu.

Jadrom problému sú rusofóbne a vojnychtivé štáty, bývalé satelity ZSSR, ktoré sú podporované VB................. Tieto štáty dodávajú " palebnú" silu plánom NATO/USA.

Sorry, ale pozerám sa do hĺbky. Vrchné pozlátko a propaganda ma už dávno nedokážu oklamať.