Slouží za supu

polevka
10.11.2016 10:51
Skupina vedoucích pracovníků kulturních institucí před několika dny uveřejnila tzv. otevřený dopis ministrovi kultury Danielu Hermanovi. Velebí ho v něm jako osobu pevných morálních postojů. Dopis je zaměřen proti ústavním činitelům, proti prezidentovi Miloši Zemanovi především.

Více než dvě desítky signatářů, ředitelů státních kulturních institucí vyjadřují podporu morálně pevným postojům, které prý D. Herman projevil zejm. přijetím tibetského dalajlámy v sídle ministerstva kultury. Označují takové jednání jako samozřejmý projev svobodného a nezávislého postoje a výraz vzdělanosti a kultury, tj. oněch etických hodnot, které zastáváme, uchováváme a za které je zapotřebí pozvednout hlas, neboť již podle Tomáše Garrigue Masaryka „demokracie pravá spočívá v mravnosti“.

Texty T. G. Masaryka jsem pročetl pečlivě; nikde jsem v nich, na rozdíl od signatářů otevřeného dopisu t. č. ministru kultury D. Hermanovi nenašel, že by mravností byla zalita feudální otrokářská společnost, v Tibetu trvající ještě zkraje minulého století, kterou dalajláma reprezentuje, nebo že by mravnost, svobodný a nezávislý postoj spočíval ve spolupráci dalajlámy s CIA (dalajláma je jí desítky let placen). Pochybuju, že mravnost a etické hodnoty spočívají v tom, že D. Herman tvoří pátou kolonu sudetoněmeckého landsmanšaftu v ČR a zejména ve vládě ČR, a systematicky o našich dějinách lže (viz http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/herman-opet-lze). Nedomnívám se, že za morálně pevný postoj lze označit destruktivní politické aktivity D. Hermana – destruktivní vůči aktuální zahraniční politice ČR, destruktivní vůči výsledkům druhé světové války; morálně pevným postojem není Hermanův nepotismus při opakovaném prosazování svého strýce Bradyho na státní vyznamenání ČR a jeho lži, které toto úsilí provázely.

Ptám se, proč lživé řiťolezectví signatáři dopisu předvedli. Třeba u Jiřího Fajta, generálního ředitele Národní galerie v Praze, je to jasné – prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat VŠ profesorem (uvedený „otevřený dopis“ je zaměřen proti ústavním činitelům státu, proti prezidentovi především), protože osoby porušující zákony prezident profesory nejmenuje (viz http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/neni-nestandardni-je-pokus-o-obchazeni-zakona).

A co ostatní? Šéfují přece organizacím financovaným z rozpočtu ministerstva kultury – a ministrem kultury je D. Herman. Jsou tak jejich podpisy pod lživým textem projevem supáctví; za Rakousko-Uherska se tak označovali poddůstojníci, vojáci z povolání, kteří byli vojenskou správou placeni, říkalo se, že slouží za polévku (die Suppe), „za supu“ – a ti prosluli mimořádně poníženým chováním k nadřízeným důstojníkům (vždyť na nich byli existenčně závislí).

Kulturními supáky (na základě uvedeného „otevřeného dopisu“) jsou (abecedně): Bregant, Michal (generální ředitel Národního filmového archívu); Burian, Jan (ředitel Národního divadla); Fajt, Jiří (generální ředitel Národní galerie v Praze); Freisleben, Zděněk (ředitel Památníku národního písemnictví); Goryczková, Naděžda (generální ředitelka Národního památkového ústavu); Horáková, Jana (ředitelka Slezského zemského muzea); Horváthová, Jana (ředitelka Muzea romské kultury); Chalupová, Simona (ředitelka Muzea loutkářských kultur v Chrudimi); Koenigsmarková, Helena (ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze); Ksandr, Karel (generální ředitel Národního technického muzea); Kubíček, Tomáš (ředitel Moravské zemské knihovny); Lázňovská, Lenka (ředitelka Národního informačního a poradenského centra pro kulturu); Mareček, David (generální ředitel České filharmonie); Mitáček, Jiří (generální ředitel Moravského zemského muzea); Ondruš, Jindřich (ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm); Petrová, Pavla (ředitelka Institutu umění – Divadelního ústavu); Press, Jan (ředitel Moravské galerie v Brně); Sedláková, Eva (ředitelka Pražského filharmonického sboru); Smrčka, Jakub (ředitel Husitského muzea v Táboře); Soukup, Michal (ředitel Muzea umění Olomouc); Šimša, Martin (ředitel Národního ústavu lidové kultury); Valečková, Milada (ředitelka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou); Vaškových, Miroslav (ředitel Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě); Vykydal, Vlastimil (ředitel Technického muzea v Brně).

Jaroslav Hašek ve své knize Osudy dobrého vojáka Švejka … na příkladu supáka Schreitera tento sociální zjev charakterizoval: „Von sloužil za supu … lepil se nám jako hovno na košili…“ Stejně jako nám, občanům, výše uvedení dnešní kulturní supáci.

Hrdiny jsou ti, kteří řiťosupliku nepodepsali.

Viz též http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/sudetsti-nemci-jsou-v-evrope-rizikem

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.