Smrt vlastizrádce Vasila Biľaka

obrazek
7.2.2014 09:41
Vasil Biľak, nechvalně známý představitel konzervativního křídla KSČ, zemřel. Tento politický kariérista je znám, že byl jedním z těch, kdo podepsali tzv. zvací dopis, který využili sovětští komunisté jako odůvodnění svého vojenského vpádu v srpnu 1968. S Biľakem umírá i jeden z posledních normalizátorů a zastánců tvrdé politické linie KSČ.

Vyučený krejčí bez širšího rozhledu šel vždy se Sověty, jejichž názory považoval za svatý a nedotknutelný. Těsně před vpádem vojsk Varšavské smlouvy probíhalo jednání Předsednictva ÚV KSČ, které mělo projednat materiály ke sjezdu KSČ, který se měl konat 9. září 1968. Na tomto sjezdu měli utrpět konzervativci drtivou porážku a Biľak byl jedním z největších zastánců vojenského řešení politické situace v Československu, když argumentoval existencí Brežněvovy doktriny omezené suverenity.

Biľakova skupina měla v těsné kooperaci převzít režii zasedání PÚV a politicky legitimizovat vojenskou okupaci a následně připravit půdu pro jmenování kolaborantské vlády v čele s A. Indrou, již měl jmenovat prezident Svoboda. Nezákonně ustavená kolaborantská vláda pak měla vyšachovat progresivní síly v KSČ a odstavit je z rozhodování. Tento plán však selhal v zárodku. Řádně zvolené vedení KSČ totiž odvysílalo 21. 8. 1968 kolem půl druhé ráno prohlášení, jež veřejně zkompromitovalo představitele konzervativní kliky uvnitř komunistické strany, a rovněž desavuovalo důvody invaze československých ,,spojenců". Podobné prohlášení vydaly i další nekomunistické strany - Československá strana socialistická a Československá strana lidová. Biľak se ocitl politicky na hraně. V kritický moment okupace tak byl Biľak pro Moskvu nepoužitelný z důvodu naprosté politické diskreditace.

Události spojené s podepsáním tzv. moskevského protokolu a zradou G. Husáka, který z reformních pozic přešel na konzervativní, Biľaka zachránily, a ten setrval ve vysokých stranických funkcích až do roku 1988, resp. 1989, kdy byl vyloučen z KSČ. Biľak vytrvale popíral, že by svůj podpis připojil na tzv. zvací dopis. Opak je však pravdou. V roce 1992 se ve Státním archivu v Moskvě našly důkazy, které usvědčují Biľaka ze lži. Prezident Jelcin pak přivezl originál zvacího dopisu do Prahy, když se setkal se svým protějškem V. Havlem. Z dalších analýz pak vyplynulo, že Biľakův podpis je pravý a nikoliv falzum.

Biľak byl jedním z nejkonzervativnějších představitelů KSČ. Jeho životním posláním bylo udržet se co nejdéle ve funkcích a popřít přitom elementární lidské hodnoty, jako svoboda, humanita a důstojnost. Byl to bezskrupulózní komunista a vlastizrádce, který si ohnul páteř velmi hluboko.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

josefmikov

ale jednou rekl neco duleziteho, prece jen neco pochytil.....pivo neni alkohol, ale nas chleba.

mel by to mit vytesano na hrobe. vic po nem dobreho nezbyla.

nepochopitelne(nebo naopak velice pochopitelne?) je ze nebyl odsouzen. provedl se stary trik.