Třetina občanů chce sociální demokracii

jistoty prosperita
25.10.2019 12:59
.... Anebo to, co si pod tímto pojmem představují. Agentura CVVM položila ve svém zářijovém šetření několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů. Výzkum zjišťoval, ke kterým ideovým proudům se čeští občané cítí být blízko.

Každý respondent měl dvě volby. V první volbě uvedl svou základní politickou orientaci, v druhé volbě uvedl „druhou nejbližší“ orientaci. Podobně jako při posledním šetření této základní ideové orientace občanů v roce 2015 se nejsilnějším proudem stala v české společnosti sociálně demokratická orientace se 34% respondentů. O 4% body méně je zastánců liberalismu. Dalším v pořadí je konzervativní směr s 22% a směr ekologický s 18%. Oproti předchozímu šetření posílil liberální směr, který se v první volbě téměř vyrovnal stoupencům sociálně demokratické orientace. Pokud jde o další stoupence levice, pak zastánci socialistického směru jsou na úrovni 8% a komunistického směru 6% respondentů. Křesťansko demokratický směr zastává 13% respondentů.

Zajímavá byla u každého respondenta druhá volba. Dosti často se objevoval souběh konzervativního a liberálního směru. Z toho je zřejmé, že respondenti příliš neodlišují mezi tím, co je konzervativní a co je liberální. Dosti často se objevovala také kombinace liberálního názoru s ekologickým. Sociálně demokratická orientace se ve zvýšené míře objevovala v kombinaci s liberálním, socialistickým, nebo ekologickým názorem. Socialistická orientace se objevovala v kombinaci s názorem sociálnědemokratickým a komunistickým. Komunistický názor byl uváděn společně se socialistickým. A křesťanskodemokratický s konzervativním a sociálně demokratickým.

V každém případě nejsilnější množinu v české společnosti  představují lidé se sociálně demokratickou orientací. Jistou slabinou tohoto názorového směru je, že má menší zastoupení ve věkové skupině 15-29 let. Pro zajímavost socialistický a komunistický směr má v této skupině opravdu jen miniaturní zastoupení. Naopak na druhém místě u nejmladších potenciálních voličů se objevuje hned za liberálním směrem (24%) směr ekologický (13%) a teprve za ním je to směr sociálně demokratický (12%).

Jak je vidět z tohoto průzkumu, atraktivita sociálně demokratických myšlenek české společnosti je stále vysoká a je jen otázka proč se jí nedaří sociálně demokratické straně politicky využít...

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

  Až ČSSD uskuteční vizi svého současného šéfa, ohledně zavedení povinných občanských průkazů i pro robátka od šesti let, zřejmě klesne poplarita této strany  i ve virtuálních anketách k absultnímu bod mrazu, tedy 273,15 stupňů C. Kdo vlastně takové vedení platí za likvidaci rodné strany ?

Roland Olbert

Těch občanů, kteří chtějí  sociální demokracii, je jistě více, než pouhá třetina.

Svou touhu ovšem nespojují se současnou  ČSSD  a to je ta potíž... 

antoninsebek

Je mi jasné, že nemalá část českých občanů by chtěla "sociální demokracii"

"Můj" někdejší ředitel školy by použil svou oblíbenou otázku (cituji): "Jak jest tomu rozuměti?"

Takže ve velké stručnosti: chápu že tito lidé chtějí demokracii projevující se v rovnostářství.

A také, aby se ze svého platu mohli najíst, napít, bydlet v pěkném bytě, vycestovat za hranice apodl.

A k tomu, aby měli co nejlepší přístup ke zdravoetnictví. A aby u práce nemuseli moc přemýšlet a nenadřeli se.

------------------

Takže prosím to neplést s pojmem, že by chtěli například socdemáka Poche-ho a podobné melody boys.

Tedy že by chtěli tuto neutěšenou partaj. 

Pavel Franta

Ten průzkum zjevně dává nesmyslné výsledky. Pracuje s pojmy, které nijak přesně nedefinuje. Takže to, že když se dva hlásí k jedné orientaci, jaště neznamená, že tím chápou to stejné. Pokud se někdo hlásí k sociální demokracii, tak se hlásí k původní sociální demokracii a marxismu před Godesberským programem, nebo k liberálnímu socialismu po Godesbergu? Ovšem položit takovou doplňující otázku, tak se vsadím, že 99% respondentů nebude tušit která bije. Nebo nakonec, u nás se takoví prakticky nevyskytují, ale v cizích zemích existují, ačkoliv to nikdo nedokázal Bohuslavu Sobotkovi vysvětlit, mohou stotožňovat sociální demokracii s novou levicí. Nebo jinak, hlásí se k tomu, co představuje sociální demokracie u nás, či v Německu, Švédsku?

Sociálně demokratická orientace (tedy marxistický socialismus a později liberální socialismus) je jedním z mnoho socialistických směrů (ačkoliv ty ostatní byly celkem zanedbatelné, až na takové výjimky, jako byl český národní socialismus). Tudíž respondentů, kteří se hlásí k socialismu pak musí být logicky více, než těch kteří si hlásí k sociální demokracii. Z toho plyne, že respondenti nerozumí pojmům, na které odpovídají. Mne to tedy nepřekvapuje, ale proč s tím nepočítá autor průzkumu?

Komunismus byl před vydáním Manifestu komunistické strany chápán jako synonymum socialismu, až na takové specifické použítí, jak v MKS poukazují Marx a Engels, že k socialismu se hlásí také sociálně liberální a sociálně konzervativní směry, kdežto ke komunismu výlučně křesťanští socialisté (jde o stav v první polovině 19. století). Proto tedy Marx a Engels vydali Manifest komunistické strany, a nikoliv Manifest socialistické strany. To se ovšem nakonec neujalo. Snad až na jednoho amerického politologa, který někdy 80. či 90. letech 19. století ve své práci poznamenává, že v souvislosti s politikou SPD by bylo přesnější mluvit o komunismu, a nikoliv socialismu, jak to tehdy bylo běžné. Dle něj tedy synonym sociální demokraci je komunismus. Takřka zapomenuté slovo komunismus vrátili k běžnému použití, až ruští sociální demokraté z bolševické frakce V. I. Lenina (byli tu ještě přinejmenším jedna bolševická frakce, kterou vedl Bloganov, ovšem většina lidí asi zná mnohem známějšího stoupence této frakce, Maxima Gorkého). Ovšem co si má pod slovem komunismus představit respondent, to co to znamenalo před rokem 1848, po roce 1848, či po roce 1918, či ten program, který aktuálně nabízí KSČM?

Podobný zmatek mají lidé v hlavách i na pravici, v USA by to asi nikdy nepochopili, jak se někdo může současně hlásit ke konzervativismu i liberalismu zároveň. Oni s tím nemají problémy jen obyčejní lidé, vzpomínám, že s tímto měli problém i zakladatelé ODA, tuším že i kvůli tomu se tehdy rozpadli (ODA vstoupila do LI, ovšem část straníků se hlásila ke konzervativismu, tak se trhli, a založili Stranu konzervativní smlouvy).

Mnohem lepší výsledky by dali vhodně položené otázky. Jako je to třeba v případě The Political Compass.