USA: Je klasická hudba „privilegiem“ pro bílé a Asiaty?
V konfrontaci s tímto poklesem, který v USA probíhá už léta, je dnes klasická hudba navíc obviňována i z toho, že neladí se stále rostoucí různorodostí americké populace. A to až do takové míry, že se v dlouhodobém horizontu její další přežití stává otázkou ano či ne. Sociologicky pak jedna z hlavních kulturních činností elity země už od času jejího vzniku stojí dnes před doslova existenciálním problémem: Buď se změní, nebo zanikne.
Studie Nadace pro umění oznamuje, že počet dospělých, kteří navštěvovali hudební koncerty, klesl z 13 procent v roce 1982 na 8,6 procenta v roce 2017. Mezi roky 1982 a 2002 pak počet posluchačů koncertů klasické hudby v kategorii lidí pod 30 let poklesl z 27 procent na 9 procent. Což je doprovázeno poklesem počtu amerických hudebních amatérů. V roce 1992 hlásilo 4,2 procent Američanů, že hraje na nějaký hudební nástroj, ale v roce 2008 takovýchto amatérsky muzicírujících Američanů byla už jen 2 procenta.
Zatímco se země stále pyšní světově proslulými orchestry jako jsou ty z Chicaga či z Los Angeles, zůstává otázkou, jak dlouho si svoji výkonnost za popsaných poměrů udrží. Důvodů dělat si těžkou hlavu je dle hudebních publicistů hned několik: Jde o ekonomický model založený téměř výhradně jen na podpoře z privátních zdrojů, pokles úrovně hudební výchovy na školách a konkurence jiných hudebních forem oblíbených mladší generací.
V konfrontaci s touto situací se klasické hudbě dostává rady, že se k novému vzestupu musí vzepjat sama a vlastní silou. Což je ovšem problém, z nichž největší je ten, že klasická hudba je dnes v USA všeobecně považována za „příliš bílou“. Podle zprávy vydané Ligou amerických orchestrů v r. 2016 představují černoši jen 1,8 procenta a Latinoameričané jen 2,5 procenta amerických orchestrálních umělců. Navíc pak velká většina hudebních děl orchestry hranými jsou díly evropských skladatelů, což se považuje za nedostatečně „inkluzivní“. Deník San Francisco Chronicle si např. nedávno posteskl, že městský symfonický orchestr bude v příští sezóně hrát téměř výhradně jen díla bělochů.
Příliš bílá a příliš stará a nedržící krok s dobou, to jsou obvinění, jež jsou házená na hlavu klasické hudby v USA a budou sílit v souvislosti s demografickým vývojem v zemi. Úřady odhadují, že etnické minority v USA se stanou v populaci většinou zhruba v polovině tohoto století a 45 procent této nové většiny budou převážně mladí lidé.
Už dnes však časopis New Music USA píše: Klasická hudba je neodmyslitelně rasistická.
P.C. Roberts
Vybral a přeložil Lubomír Man
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1785x přečteno
Komentáře
Kdo se pamatuje na "Kulturní revoluci" za Mao-ce-tunga? To zase byla hudba z Evropy málo rudá! Nějak mi to připomíná...
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Príčiny toho, čo sa v posledných rokoch deje na Severnej pologuli, sú zreteľné a ľahko identifikovateľné. Podľa môjho názoru :
1/ Počet ľudí rastie rýchlejšie, než je to únosné pre Latinskú Ameriku a Afriku - z rôznych dôvodov. No výsledok všetkých dôvodov je pohyb ľudí na sever. Kedysi nedobrovoľný - privážaní ako otroci. Dnes za lepším životom a prácou.
2/ Na Severnej pologuli pôvodné obyvateľstvo starne a v raste populácie stagnuje, niekde až klesá. Preto s otvorenou náručou prijíma migrantov. Hospodárstvo Severnej pologuli potrebuje lacnú pracovnú a mladú silu.
3/ Keďže od zdomácnelých otrokov a migrantov nechcú nič iné, len aby pracovali za malý peniaz - no nech sa o všetko ostatné postarajú samy, tak ako sa " patrí " v neoliberalizme = Ži ako chceš, len nič nepýtaj , nevyhnutne si pôvodné obyvateľstvo Severnej pologuli " zarobilo " na súčasné problémy.
4/ Segregácia je videteľná na každom kroku. Filmy, kde hlavnú úlohu hraje jeden černoch a jeden beloch - je falošná hra, ktorá realite nezodpovedá. Pritom práve Hollywood chcel svet presvedčiť, že v USA je všetko kóšer.
5/ Domáce obyvateľstvo sa seba navzájom presviedča : migranti sa nechcú učiť, nechcú pracovať, chcú len brať dávky.......tak rastie nevraživosť voči prichádzajúcim. Na druhej strane, vlády nedokázali dodnes nájsť vhodný program ako prichádzajúcich integrovať. Dôkazom sú no - go zóny.
6/ Najbohatšie percento ľudí len ryžuje. Ktorý z nich postavil univerzitu, gymnázium, odbornú školu, či základnú v Afrike ? Pritom už mohlo byť 55 univerzít postavených v každom africkom štáte grátis, bez nároku čo i len na 1 cent. Napríklad Soros postaví v Budapešti univerzitu, nie v Afrike. Ani jeden miliardár by neschudobnel postavením aspoň jednej školy.
7/ Severná pologuľa ekonomicky zneužíva Afriku. Napríklad - nemecké kamióny vozia lacné zmrazené kuracie trupy do Afriky, čím sa Afričanom neoplatí doma chovať kurence. Rovnako Taliansko vozí do Afriky svoj prebytok paradajok, ktoré sú lacnejšie, ako paradajky pestované domácimi. Atď. atď.
8/ Rybolov je pre Afričanov zásadná a hlavná potravina. Ale - nemajú šancu uloviť niekedy ryby preto, lebo veľké Holandské.... rybárske lode loviace sieťami , vyprázdnia pobrežné vody.
9/ Napriek dlhoročnému " boju " proti drogovým kartelom, drogovo závislý je stratená existencia, ktorá od štátu nič nepotrebuje, stačia mu drogy. Kdesi v kúte rýchlo umiera. To niekomu veľmi vyhovuje : ako argument, ako krytie vlastného nezáujmu o zlepšenie života všetkých občanov. Mávnu nad ním rukou, a o jeden " hladný " krk má štát menej. V tomto smere vládne celospoločenská pretvárka - najmä v USA.
10/ Ktorý miliardár postavil grátis bytovku pre bezdomovcov ? V Anglicku, Kalifornii, Los Angelis.... sa povaľujú po uliciach. Schudobnel by nejaký bohatý nabob ?
11/ Miliardári zakladajú nadácie už x - rokov. Kde vidíte výsledok ? Taký Bill G. založil nadáciu na výrobu vakcíny - ktorá mu desať násobne vložené peniaze vráti. Takto vyzerá dobročinnosť našich najbohatších ? Pritom denne počujeme ako bohatí herci, speváci, podnikatelia venujú peniaze - ako je možné, že sú dnes v USA 40 miliónov ľudí odkázaní na stravné lístky od štátu, že slumy rastú okolo hlavných miest ako huby po daždi, že rastie počet ľudí trpiacich hladomorom..... ??
Kaša sa varila tak dlho, až vykypela.
Paradoxom liberalizmu a demokracie je to, že ľudia chcú byť slobodní a nezávislí na jednej strane - ale aby sa štát o všetko k ich blahobytu postaral. Korunou všetkého je to, že tí bohatí a najbohatší okrádajú štát kde sa len dá - najlepšie cestou do daňových rajoch.
Chudoba a bohatstvo sú dve strany jednej mince.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.