V únoru 1948 selhaly nekomunistické strany

obrazek
27.2.2014 10:12
Před 66 lety provedli českoslovenští komunisté státní převrat a na 41 let se chopili absolutní moci. Únorový státní převrat byl ,,formálním" stvrzením jejich mocenské převahy nad nekomunistickými stranami, které v únoru 1948 svůj boj o demokracii prohrály. Československá strana národně socialistická byla jednou ze stran, která podala 20. 2. demisi, jež uspíšila komunistický pochod k moci. Tato snaha se ukázala brzy kontraproduktivní. Nekomunistické strany si neuvědomily, že odstoupení z vlády znamená zároveň i jejich likvidaci jako mocenskopolitického činitele v zemi.

Národní socialisté a další demokratické síly v zemi podcenily sílu KSČ a jejich odhodlání dobýt moc všemi dostupnými prostředky, včetně nezákonných praktik. H. Ripka, ministr zahraničního obchodu, byl iniciátorem podání demise 12 ministrů, která měla vyvolat předčasné volby, v nichž měli být podle propočtů ČSNS komunisté poraženi či výrazně oslabeni. Tento cíl však vzal brzy zasvé už v okamžiku rezignace nekomunistické dvanáctky na svá vládní křesla. Komunisté využili odstoupení nekomunistů z vlády a za pět dní převzali veškerou moc, kterou již před Únorem formálně měli. V únoru 1948 se KSČ akorát potřebovala zbavit svých nekomunistických oponentů, kteří neměli mocenské nástroje, jak proti komunistům účinně bojovat.

Národní socialisté od předčasných voleb v květnu 1948 očekávali své vítězství a izolaci komunistů v Národní frontě. Iniciátoři demise se domnívali, že by tyto volby proběhly demokraticky v souladu se zákonnými předpisy. To je však krajně nepravděpodobné, protože těžko by sovětský vůdce Stalin ,,dovolil" v rodícím se východním bloku konat dvoje poválečné volby se svobodnou agitací a účastí více politických stran.

Národní socialisté považovali mylně vládní krizi jako běžnou krizi, kterou znali z dob první republiky. To znamená, že se o příští vládě rozhodně v tzv. trojúhelníku: prezident - vedení politických stran - premiér. Jenže premiérem byl předseda KSČ K. Gottwald a ten vedení politických stran obešel, když jednal pouze s prezidentem a tzv. styčkami, prokomunistickými kolaboranty z řad nekomunistů, které si sám bez konzultace s vedením těchto stran do své vlády vybral. E. Šlechta a A. Neuman pak v ČSNS provedli 24. 2. vpodstatě vnitrostranický puč a vyřadili řádné vedení (P. Zenkla a další) z rozhodování.

Komunisté současně spustili administrativně - mocenské zásahy proti svým protivníkům, nejvíce proti ČSNS, aby tak nekomunistické strany zlikvidovaly jako mocenskopolitickou sílu. Přišla první rozsáhlá vlna zatýkání nižších národně socialistických funkcionářů včetně některých poslanců - V. Krajina, generální tajemník ČSNS byl také poslancem, jakož i O. Hora, který později uprchl do zahraničí. Komunisté zapečeťovali a obsazovali sekretariáty nekomunistických stran, dělníci z řad komunistů odmítli sázet Svobodné slovo, akční výbory odmítaly vpouštět ministry v demisi do svých úřadů, ač jejich demise prezident Beneš ještě nepřijal. Proti těmto opatřením neměli národní socialisté účinnou protiváhu. Plánovali sice větší demonstrace na svou podporu mezi 24. - 26. 2., ale to už bylo na jakoukoliv protireakci příliš pozdě. Rodila se nová, ,,obrozená" Národní fronta s mocenským monopolem KSČ.

Po přijetí demisí prezidentem Benešem 25. 2. se stále část historiků i historizujících publicistů snaží svalit vinu za únor 1948 právě na prezidenta. Ten však reálně nemohl zmoci nic. Považoval se za ústavního prezidenta a jako svou povinnost si kladl dát zemi novou vládu. Jedinou jeho chybou bylo to, že na protest proti komunistickému převratu neodstoupil, čehož se komunisté obávali, protože taková rezignace by byla jasně motivována politicky. Přesto prezident Beneš své odstoupení zvažoval, avšak nakonec v úřadu setrval další 3 měsíce.

Bylo na nekomunistických stranách, aby již po parlamentních volbách 1946 postupovaly jednotně. Avšak v tom jim bránila stranická řevnivost, nedořešené vztahy a osobní půtky mezi čelnými funkcionáři těchto stran. Nekomunistický blok se navíc začal sjednocovat pozdě, až na podzim roku 1947, kdy komunisté zahájili tzv. srpnovou ofenzivu, to znamená tažení za mocí bez ohledu na použité prostředky.

Někteří komentátoři také upozorňují na to, co by se stalo, kdyby Beneš demise nepřijal. Komunisté by zopakovali svůj postup, který použili na Slovensku. Předseda Sboru pověřenců (čili slovenské vlády) G. Husák po demisi zástupců Demokratické strany sám demisionoval dopisem z 21. 2. 1948 představitelé této strany na Slovensku - pověřence, kteří demisi nepodali a měli tedy dál vykonávat své úřady. Ač to byl akt protiústavní, což Husák později i sám přiznal (,,ústavu jsem nemohl použít, volil jsem hledisko politické"), je pravděpodobné, že by obdobný postup by zopakoval i Gottwald s tím rozdílem, že si to přeje ,,lid", který sám reakcionáře demisionoval.

Komunisté měli v záloze ještě jeden plán, co dělat v případě, že by 25.2. nebyly demise podepsány. V takovém případě se měl zhruba 200tisícový dav na Václavském náměstí přesunout z jeho velké části na Hrad a požadovat odstoupení prezidenta Beneše. Současně komunisté měli spustit veřejnou kampaň a schůze za prezidentovo odstoupení. Pokud by se paralyzované nekomunistické strany chystaly k odporu, mělo dojít k masovému zatýkání bez ohledu na poslaneckou imunitu a uvěznění ministrů v demisi. Takový postup by bylo možné již nazvat pučem, který by však na druhé straně zcela popřel postup KSČ během února 1948 a zdánlivou legitimitu jejích kroků. KSČ totiž únorové události vykládala jako protistátní puč reakce, a proto byli ,,nuceni" přikročit k nezákonným zásahům vůči svým soupeřům. Komunisté si tak použití puče nepřáli, ač se na něj připravovali.

Národní socialisté i další strany tak musely svůj boj prohrát, protože reálně nemohly zvítězit. Ale nemusely prohrát tak špatně, jak konstatuje historik K. Kaplan. Komunistické tažení za mocí během února 1948 se dalo alespoň ztížit. Nekomunisté však neudělali kromě zorganizování dvou pochodů převážně národně socialistických studentů na Hrad vlastně nic. Jen se spoléhali na nemocného Beneše, který neměl nástroje, jak komunisty zastavit. Jakmile se komunisté rozhodli, že převedou vládní krizi z parlamentu na ,,ulici", bylo prakticky o mocenské otázce v Československu rozhodnuto. Na ulici totiž byli komunisté neporazitelní.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pane Řezníku, nejsem historik, ale pokud chceme hovořit o "rovinách", tak si dovolím hovořit o JEDINÉ, té ZÁKLADNÍ A VŠE TAKÉ LIMITUJÍCÍ! A tím byly dohody spojenců o POVÁLEČNÉM ROZDĚLENÍ EVROPY. Nic více, nic méně.

Vše ostatní je už jen "ztráta času", jak kdo s kým o NIČEM A NIKOM..... ROZHODNUTO BYLO DÍKY VÝSLEDKŮM strašidelné krvavé řeže II. světové války VYVOLANÉ FAŠOUNSKONACISTICKÝMI "SKOPČÁKY" za pomoci Francie, Anglie a jednoznačně i USA. A Stalin v prvopočátku všemu sekundoval......

Amíci a spol. Stalinovi nic "nepřenechali". On si to vzal a to na základě toho, že dal Američanům časový prostor na vylodění v Normandii, aby STIHLI OBSAZENÍ NĚMECKA, které by jinak připadlo Stalinovi......  Američané to Stalinovi velice rádi ODSOUHLASILI.... Věděli, že naprosto vykrvenému a vyčerpanému SSSR to následně přinese obrovské potíže a problémy, zatímco téměř nedotčené USA budou kasírovat obrovské prostředky za vojenské dodávky (mimo jiné nejen od SSSR, ale i Anglie a.....zatímco my jsme platili Anglánům i za "fusekle" našich pilotů, kteří položili životy za Anglii.....). Což se také stalo a pokračuje to i dnešní Ukrajinou.....

Američané postavili svoji obrovskou moc na finančních zdrojích, které na ně DESETILETÍ chrlili MILIARDY SPLÁTEK a ÚROKŮ za "válečnou pomoc"...... Ale to je další, návazné téma.

Sebevětší masa lidí, dav a 100% podpora národů Československa jakémukoliv systému, ideologii - NIKDY NEMOHLA po II. světové válce VYVOLAT u amerických "mírotvorců" ala Teller a spol. sebemenší náznak strachu, pokud by Československo NEBYLO VE SFÉŘE DOHODNUTÉHO VLIVU A ROZDĚLENÍ EVROPY    b e z   o m e z e n í    v   rukách SSSR a to až do éry M. Gorbačova...... Nebyli jsme, nejsme a nikdy nebudeme "pupkem" světa. Budeme dále "bojovat" o právo na národní existenci, na právo vládnout a žít v prostoru, který nám byl Američany a spol. "přidělen" díky Masarykovi, Štefánikovi a spol. po I. světové válce. EU nemá zájem o nějaká "pidietnika", zvláště, když nás díky Havlovi, Klausovi, vymlácené slovenské palici, Kňažkovi, Čarnogurskému atd. rozdělili na ještě menší "kašpárkoidní" poskoky.....,vlastizrádné kejvaly, hujery, gaunery a zločince v intencích  německých, francouzských a možná anglických ROZHODNUTÍ pod dohledem strýčka Sama.....

Docela mě to "chytlo", ale je čas končit: AMERIČANÉ se ŽÁDNÉHO "DAVU" v Československu zcela jistě nebáli, problémem byl STALIN a dohody s ním.

A Váš bod 3): Pane Řezníku, to je, bohužel, již naprosto iluzorní, to je spíše pohádka pro malé děti, nebo ty, kteří se pro určitá duševní či jiná omezení nedostali k těm nejprimitivnějším informacím a historickým faktům O VZNIKU VÁLEK, AGRESI, IMPERIALISMU.....atd. Předpokládám, že mě omluvíte a nemusím vyjmenovávat těch "pár" válečných konfliktů vč. I. a II. světové válečné hrůzy, abych Vám poskytl dostatečné důkazy...... O řadové lidi, "obyčejné" občany v těchto "šťouchancích" světových KRVELAČNÝCH A NENAŽRANÝCH MESIÁŠŮ přece vůbec nejde. "Křoví", kterého je dost..... Nechci zabíhat do dalších "dogmatických a demagogických" tvrzení, názorů, příměrů, ale ona je to REALITA. Vlastně i byla - již TISÍCILETÍ - od doby kdy se z člověka stal agresivní, krvelačný a hrabivý, nenažraný DEMENT.....

Díky za pozornost, čas. Přeji Vám pohodovou neděli a zase někdy.... Zdravím Vás.

rezjir10

Ptáte-li  se, proč Amíci v r. 1948 nezáhli, i když Gottwald uskuteňoval v Únoru odstavení probritských politiků od vlády, tak to má samozřejmě více rovin.

1) vskutku východní Evropu přenechali Amici Rusům jako jejich bezpečnostní pásmo, do toho pak spadá i ta NDR, Maďarsko atd. Rovněž zachování rozděleného Německá bylo jak v britském, tak americkém zájmu. 

2) Ze soudobých komentářů západního tisku evidentně vyplývá, že rozhodujíí dojem udělala na Západ ta masová 

 veřejná podpora komunistů v Únoru 1948. Oni z těch mas měli docela hrůzu 

3) Když chcete někde vojensky intervenovat navzdory vládě, tak musíte mít v té zemi nějakou podporu. 

Vladimír Štingl

Pane Řezníku, dobrý večer. Díky za doplnění a Váš názor a pohled na dané téma. Zda se Gottwald "bál nebo nebál" je pro celý vývoj v té době zcela jistě nepodstatné. Vy skutečně VĚŘÍTE, že ČESKOSLOVENSKO mělo "za zády americkou armádu"... připravenou vybojovat proti Sovětům "svobodu a nezávislost" Československa na Stalinově libovůli??? Asi jako při nepokojích v NDR, krveprolití v Maďarsku atd. v následných létech??? Pane Řezníku, vážím si Vašich názorů, vědomostí a velmi poučných pohledů na různé historické události, ale proč nezasáhli Američané, když se Stalinův "komplic" Gottwald s KSČ dostal k moci? Trošičku Vašemu upozornění "nerozumím".... Gottwald, v únoru ani po únoru nepotřeboval žádné "výmluvy" a "viníky" tak, jak to nastiňujete... Nakonec i Vy snad víte, že se se svými "nepřáteli a konkurenty" vypořádal RYCHLE A KRVAVĚ.....

Příčiny února můžete hledat kde chcete, ale únor 48 byl a je výsledkem II. světové války. Měli jsme historickou "smůlu" a i kdyby někdo tvrdil, že má Zenkl, Neuman, Drtina, Fierlinger a spol. jako "oponenti" komunistů "vodíkovou pumu", tak by jim to nebylo naprosto a zhola nic platné. A "opora" v Američanech? 3 roky po válce, kterou pro naprostou většinu Moravanů, Slováků, Čechů vybojovali Rusové, resp. SSSR, Vaše "upozornění" je trošičku mimo realitu.....

Všechny politické hrátky před únorem, v době demise a krátce po, to byly skutečně jen "PŘEDSMRTNÉ KŘEČE" starého systému. Gottwald se nemusel bát, protože Stalin a jeho následníci  měli VŠE "předjednané" a západním ani zaoceánským "demokratům" jsme v té době neleželi "ani v patě"...... A neležíme ani dnes, jsme pouhá kořist.....

Protože jak vysvětlíte události v NDR, Maďarsku, Polsku, 68. rok u nás atd.........? Kde byli Amíci a spol., a to již řádila "studená válka" na plné obrátky??? Přitom to už byla doba hodně vzdálená dohodám (sice platným a respektovaným, ALE....) o POVÁLEČNÉM USPOŘÁDÁNÍ EVROPY..... Nebo se domníváte, že by se Stalin ze "strachu" z Američanů z ničeho nic přejmenoval na Gorbačova, Jelcina....a Československo by šlo cestou západních "demokracií" zatímco NDR, Polsko atd. by se "věnovaly" budování socialismu a "komunismu"?

Gottwald (v dějinách musí být vždy někdo viníkem....) byl stejný pimpiš jako o 41 let později jeho podaření následnící..... Stejný lidský šunt.

Příjemný večer. Zdravím Vás.

rezjir10

Jenom bych chtěl upozornit, že v únoru 1948 se neměl Gotwald žádný důvod bát se Stalina. Kdyby k něčemu došlo, tak by Československo s americkou armádou za zády představovalo velmi tvrdý oříšek k nerozlousknutí pro Sověty. 

Navíc kdyby se Gottwald vskutku toho Stalina bál, tak by si určitě jako štít ponechal milerád všechny ty nekomunisté politiky ve vládě a v NF, protože by se na ně mohl velmi, velmi vymlouvat při každé příležitosti, že nemůže to či ono. 

Takže příčiny Února 1948 bychom měli hledat někde jinde. Co takhle rozluštit záhadu, proč právě v Únoru, proč ne dříve či později. Proč právě tehdy byla Otu Horovi předložena zjevná dezinofmace, že Nosek odvolal nekomunistické velitele bezpečnosti a jmenoval jiné, ve skutečnosti pouze pověřil výkonem funkce.  Jestliže to první porušovala dohodu mezi Zenklem a Gottwaldem, to druhé nikoliv. 

Vladimír Štingl

Pokud se jednalo o "převrat", tak bych si zde velice rád přečetl výklad toho, co je převrat v duchu února 48? Jsem poněkud na rozpacích, když se zde píše a diskutuje o tom jak došlo k "převratu" a vůbec nepadla ta zásadní zmínka o tom, jaká byla geopolitická situace té doby v Evropě. Nebo se přítomní domnívají, že je to NEPODSTATNÉ? Že by se komunisté prostřednictvím Gottwalda jen o "své vůli rozhodli", že v Československu "uchvátí moc", ať se to někomu líbí nebo nelíbí, počínaje Stalinem a konče Trumanem....... a tak to i proběhlo.....?

Nezapomínáte, pánové, na to, že celý vývoj v sovětské zóně, ať díky Jaltě, Teheránu či dalším dohodám vítězných mocností BYL DANÝ a BYLO JEDNOZNAČNĚ ROZHODNUTO, že zde převezme moc systém určený Stalinem a spol.?? Nechápu, jak vytržené z reality mohou být názory na "převrat" v Československu a přitom, co se odehrálo v Polsku, východní sovětské zóně Německa, Maďarsku (fašistickém....), Bulharsku, Rumunsku, v Pobaltí..... je naprosto abstrahováno, jako by tam od konce války do dnešních dnů "řádil demokraticky a svobodně" námi poznávaný kapitalismus po 89.?

I kdyby Gottwald odmítl provést "převrat", tak by ho provedl jiný politik, jiná strana než KSČ. A opět by to byl hospodářskopolitický systém daný Stalinovým rozhodnutím. Jsem si naprosto jistý, že to bylo dané bezpodmínečně, jednoznačně, takže ten z kontextu vytržený "separatistický převrat" (tak jak se mi to z výše i níže uvedených řádků, názorů a pohledu jeví.....) měl v celém "přiděleném" evropském prostoru "v majetku" tehdejšího SSSR "NOTY komunistické ideologie" v provedení té doby..... Pokud toto není součástí KAŽDÉ sebemenší ZMÍNKY, DISKUZE o "únorovém převratu" v roce 48, TAK JE TO VĚDOMÉ ZAMLČOVÁNÍ, ZKRESLOVÁNÍ A TENDENČNÍ OBLBOVÁNÍ čtenářů opět v duchu nesmyslných ideologicky účelových lží.... Historicky je "viníkem" Gottwald, KSČ a přitom to bylo z hlediska moci a vůle Stalina a spol. "pouhé" křoví - i když s tím tzv. "převratem" prokazatelně SOUHLASILY MILIÓNY LIDÍ poválečného Československa. Naprosto primitivně a zjednodušeně - měli jsme historicky "smůlu"...., což v mnoha směrech lze po zkušenostech s tou šílenou partou mocichtivých gaunerů a bezkrupulózních mutantů, kteří se po "převratu" v listopadu 89. roku instalovali v této zemi - označit jako "kliku" (dle pohledu, názoru a posouzení toho, co se za 40 let vlády KSČ a socialistického zřízení zde odehrálo nejen v oblasti "demokracie a svobody", ale i v hospodářství, vědě, školství, zdravotnictví, bytové politice, sociálním zajištění - je to věc osobních zkušeností, volby a výběru "cesty životem".... nadhledu A TVRDÉHO POUČENÍ pro "obyčejné občany této prostorově zmrzačené "republiky" a úmyslně rozvráceného systému - naprostý výsměch demokracii, svobodě, právu, spravedlnosti, LIDSKÉ SOLIDARITĚ a ROVNOSTI....). A opět, jsem si jistý, že naše "blbost a naivita" změněná poznáním posledních 24 let a přenesená do listopadu 89 by VŮBEC NIC NEZMĚNILA NA TOM, CO JSME SI SKUTEČNĚ "JEN ZDÁNLIVĚ" vyzvonili...... Místo Havla a Klause  to mohl vést třeba Franta Flinta, ale výsledek k dnešnímu dni - BYL DANÝ. Jen to nemuselo být tak sprosté, primitivní a pro mnoho lidí tohoto národa doslova kruté a sadistické......

"Převrat" nebyl převratem hrstky zblblých komunistických ideologů, byl nám povinně "naočkován" jako všude ve "východním" bloku.... Za to tvrdě platíme již 24. rok a ještě zaplatíme, resp. naše děti a vnuci rozkradenou republikou, rozpadem morálky, státního systému a to už asi nebyl ani Gottwald, Široký, Novotný, Husák, Štrougal, Jakeš, Bilak a spol., kdo ten "převrat" 89 a dnešní marasmus tak "skvěle organizovali".....? Pro vládu "dělníků a rolníků" nejen ve 48. hlasovali naši předci, pár ještě žijících, ale určitě jich nebyla "hrstka" a zcela jistě to nezařídily žádné "akční" ani jiné výbory NF. To byl pouhý nástroj...., který byl evidentně "při ruce" a schůdný, aby k nám nepřijela "bratrská" vojska" 20 let před 68. rokem...... Naši otcové a dědové zažili hrůzu německého fašismu, nacismu, který není dodnes mrtvý, prožili ZRADU Anglie, Francie a tak se nedivím, že nevěřili Germámům, Románům, Sasíkům, ale Slovanům..... (zjednodušeně....). A i kdyby to bylo jinak, tak 48. rok min. století by měl jednoduše "jiného" viníka, "zrádce", než o kterém, kterých se vede diskuze, BOHUŽEL naprosto "UTRŽENÁ" od reality oné historicky dané doby....

Krátká replika, retrospektiva - co udělali "západní demokraté" v srpnu a po v 68. roce? Nehnuli brvou, bylo jasné, že nás "spřátelená vojska" smáznou (už ne Stalin, ale Brežněv.... v rámci rozdělení stále "žijící" sféry vlivu....i za přitakávání strýčka Sama....dnes dokonalým příkladem: Ukrajina), pokud bychom se "moc cukali"..... Co listopad 89.? OF, stávkové výbory, pane Paroubku, nebylo to "trochu" podobné jako Vámi zmíněné "akční" výbory???? BYLO TO ROZHODNUTÉ, DANÉ a i kdybychom popř. všichni "obyčejní" chtěli socialismus (Havel veřejně prohlásil, že "nejde" o "demontáž" socialismu - ten "dobrák" věděl, že jde o jeho likvidaci, hlavně v části social.....), tak jsme to MĚLI, jako etnická skupina ve středu Evropy,  "n a l a j n o v a n é". Jak mohla parta komunistických prominentů "jednohlasně" (téměř....) zvolit Havla.....??? "Někdo" jim "pomohl", aby chápali a pochopili..... Ale to už jsem "nepatrně" odbočil a nerad bych pokračoval "na nádraží", kde se přehazovaly "veksle" na "jinou výhybku" - od ideologie k "majetečkům"........ Dnes máme "ideology" ala Schwarzenberg, Kalousek, Benda, Klaus, Zaorálek, Sobotkové oba.....(jeden "analfabet" z hlediska praktického života, jinak věřím, že "slušný", druhý přežívající zombie z dob "komunismu"- neexistujícího...), Babiš, Stropnický, Jourová, Bělobrádek .....jak končíme s přáteli debaty a diskuze v tomto směru: "Trubte na poplach, lepší už to nebude......."

"Houpačku" snáším v rozpětí 180°, ale nechci být úplný blb, abych se nechal houpat 360°...

Příjemný večer všem. Zdravím Vás

petr-duchoslav

Akční výbory NF byly skutečně tím hlavním nástrojem, skrze něž se realizoval samotný převrat. V případě odstoupení většiny ministrů by sice formálně vláda padla, ale rozhodně by volby v roce 1948 neproběhly ústavně a demokraticky, to by Stalin těžko dovolil. K vládní krizi by došlo tak jako tak, třeba v březnu 1948 a postup komunistů by byl stejný.

jiri-paroubek

Pánové, zapomněli jste na jednu důležitou věc, která dělá jejich postup v únoru 1948 jasně protiústavním. Proč? Formálně postupoval K. Gottwald nesporně podle ústavy. A prezident to věděl. Jinak by prezident postupoval, pokud by odstoupila většina ministrů vlády. To se nestalo. Komunisté vytvářením tzv. akčních výborů NF zcela eliminovali své odpůrce na všech úrovních správy země. Od vlády a ministerstev až po nejmenší obce. To byl teroristický akt, to byl převrat. To byl protiústavní postup. Během pár dní vyloučili z veřejného života země statisíce lidí.

petr-duchoslav

Pane Šebku, totalita by byla nastolena tak či onak, protože čs. komunisté měli nařízeno z Moskvy, že musejí převzít veškerou moc v ČSR všemi prostředky, nekomunistická opozice musela být zlikvidována, aby  se komunisté mohli chopit mocenského monopolu a mohl se dotvořit sovětský blok přímo řízený z Moskvy. E. Beneš by nemohl na tom nic změnit.

antoninsebek

Ano, já souhlasím s tím, co píšete v článku, tj. že to nebyl klasický puč a že  komunisté by zneužili "hlasu lidu". Ale přesto, že se říká "kdyby jsou chyby", tvrdím, že člověk tak zásadový až pedantní jako (byť již těžce nemocný)  E. Beneš by jednal jinak. Netvrdím, že by se změnilo mnoho, ale nikoliv všechno. Manévrovací prostor by měla opozice malý a velmi těžký, plný provokací. Ale tak absolutní totalita by nastolena nebyla.

 

petr-duchoslav

Dva postřehy k Vašemu komentáři. Sloučení bylo ve skutečnosti pohlcením sociální demokracie komunisty, KSČ po červnu 48 ani nezměnila název, jako např. V Polsku či NDR. Za druhé, i kdyby podal byť 1 další ministr demisi, na výsledku by to nic nezměnilo, komunisté by postupovali úplně stejně, ty věci už byly v běhu, nebylo cesty zpět, byť by Gottwaldova vláda formálně padla.

antoninsebek

Je pravda, že národním socialistům není co vyčítat. A že sociální demokrati sami "vlezli komunistům do chomoutu". Už jsem tady deklaroval, že vlastním útlý dobový spisek pana Dr.Radima N. Foustky (šéf redakční rady při České straně sociálně demokratické),  z dubna 1946 (ano: 1946, a je to již druhé vydání). Dovolte jenom krátkou citaci z prvních vět této brožurky s názvem "Sociální demokracie a KSČ":

"Sloučí se sociální demokaté s komunisty? ........ Tuto otázku kladou dnes lidé, kteří sympatisují s československou sociální demokracií a jimž záludní štváči, kteří v sociální demokracii správně vidí hlavní oporu revolučního pokroku v Československu, našeptávají, že, vstoupíce do strany, jež se odhodlala k sebevraždě, že, odevzdávajíce hlas sociální demokracii, hlasují vlastně pro stranu komunistickou. .... Nestačí-li politisujícím klepavým babám jasná prohlášení mužů tak čestných a osvědčivších svou odpovědnost, jako jsou Fierlinger ..." (dobový pravopis).

Uplynuly dva roky a čtvrt. A konal se slučovací sjezd obou stran. Ke spokojenosti a hlavně ve prospěch čestného a osvědčivšího se přítele a později soudruha Zdeňka Fierlingera. Přitom stačil jeden jediný odstoupivší ministr navíc.  

petr-duchoslav

Dobrý den pane Waltře,

 

děkuji za názor. Stále více historiků se přiklání k tomu, že to byl státní převrat s prvky puče. Domnívám se to i já, že únor 48 byl tedy státním převratem s některými prvky puče - např. zatýkání funkcionářů na okresních či krajských úrovních. Protože nebylo přikročeno k masovému zatýkání čelných funkcionářů nekomunistických stran, tak nebyla podle mého názoru překročena hranice ,,pouhého" převratu. Jinak samotná vládní krize byla řešena v rámci ústavních pravidel - prezident přijal demise 12 ministrů, doplnil vládu podle Gottwaldova návrhu, nicméně ostatní opatření,(druhá rovina vládní krize - převzetí moci) které činili komunisté, byly v ústavou v přímém rozporu - akční výbory, Lidové milice, rozbíjení schůzí nekomunistických stran apod. Komunisté po únoru 1948 dokonce přijali zákon, který retroaktivně legalizoval řádění akčních výborů, které bylo flagrantně protiústavní a nezákonné. Pučem tak můžeme nazvat násilné svržení vlády pomocí vojenské síly, což se v případě ČSR nerealizovalo, protože gen. Svoboda, formální nestraník, armádu neutralizoval.

heriot

No, já tedy nevím pane Duchoslave, myslím, že dějinné události by se měly vykládat přesně. Převrat je přece násilné svržení legálně zvolené vlády. Klasický převrat nyní třeba vidíme na Ukrajině....

V únoru roku 1948 se nejednalo o žádný převrat, ale o řešení politické krize v rámci ústavních pravidel. Prezident přijal demisi ministrů a jmenovala jiné. Toť vše.

Nekomentuji dějinné události v následujíích letech.