Veřejné Lurdy – slepí vidí

2.3.2011 12:46
Zoufalá snaha o rychlé zvýšení DPH je tak očividným dokladem hroucení státního rozpočtu trojkoalice, že si toho všimly i Věci veřejné. Odhodily růžové brýle mámení, které by jim překážely v úprku před rozhněvanými voliči, a spatřily podstatu věci – rozpočet spadne až za rok, ale lidé by přišli o peníze už na podzim. A co když vláda padne ještě dřív? Nastalo lurdské prozření, které umožnilo najít řešení: Ať si Kalousek své prachy vybere, ale musí to lidem plně kompenzovat.

Jak už jsme zaznamenali ve zpravodajství, poslanecký klub veverek rozhodl, že musí trvat na plném dorovnání dopadů zvýšení DPH rodinám s dětmi a důchodcům. Podrobnosti zatím neznáme, proto vyjděme z jednoznačného požadavku, aby to bylo plně kompenzováno někomu, někdy a někde. Do důchodové reformy klub VV rovnou hodil milosrdné vidle v podobě požadavku, aby byla přijata jako ústavní zákon.

Dobojováno samozřejmě není. Koaliční partneři by mohli zneužít toho, že v parlamentu nemají dostatek potřebných hlasů pro ústavní většinu a sáhnout ke krajnímu řešení, vyhlásit stav ústavní nouze (historicky vyzkoušený zatím jenom v Bohnicích). Ale my vidíme, že veverky se nevzdávají, neboť rozhodný boj za práva všech i těch ostatních je plně v souladu s jejich politickým programem. Ten je možná na veřejnosti prezentován jinak, ale jeho základem (z nějaké tlustší knihy by dokonce vypadlo slovo paradigma) je přístup, aby se vlk nažral a koza ztloustla.

První část programu je naplňována bohatě a téměř nezná mezí. Někteří lidé, naposledy Vondra, se ocitli tak hluboko v kritické krmící zóně, že se dokonce museli nechat policejně vyšetřit. Krádežím veřejného majetku se ještě nikdy nedařilo jako teď, když byly umocněny bojem proti korupci. Tolik ke kotci s vlky. Koza však nevypadá dobře a netloustne ani po koňských dávkách novinového papíru.

Řekněme rovnou, že ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se zesměšňuje, když říká, že výjimky a kompenzační hrátky, které VV předkládají, jsou takový nesmysl, že je ochoten přistoupit pouze na ten menší, pokud VV opustí ten větší. Ale jsou jiní, kteří varují – opustíš-li mne, zahyneš. Jak stranický kolega a ministr zdravotnictví Leoš Heger upozornil v nočních Událostech na ČT 24, zvýšení DPH zatíží zdravotnictví v rozsahu pěti až deseti miliard korun. Řekl to v den, kdy se původně mělo zhroutit zdravotnictví kvůli sporu se vzbouřenými lékaři, kde šlo jen o dvě miliardy a zrušení jen několika drobných tunelů. Deset miliard může rozzuřit i velké vlky. Tady bude Kalousek kompenzovat taky, a rád.

Ale ani Kalousek neví předem, kolik bude kompenzovat, a nejen proto – což je krajně nepravděpodobné – že by se ve svém odhadu spletl. Vládní statistiky prostě neumožňují přímo zjistit podíl nákupů zboží a služeb v sektoru vlády podle jednotlivých sazeb DPH. Upozorňuje na to v metodických poznámkách studie think tanku IDEA (tvoří jej především akademičtí ekonomové z pražského CERGE kolem profesora Jana Švejnara), která se pokoušela spočítat reálný dopad zvyšování DPH na jednotlivé složky společnosti. Když pak akademici vyrazili oklikou přes národní účty ČSÚ, dopracovali se k tomu, že sjednocení DPH na 20 procent může náklady za zboží a služby pro veřejný sektor zatížit o dalších 9,8 miliardy korun.

To je však jen prosté prodloužení předchozího vývoje. Nepočítá s rozzlobenými pracovníky postižených sektorů, kteří by dostali facku z další strany, když byli ještě před zvýšením DPH Kalouskem proškrtáni na kost. Tady by mohl předseda VV Radek John podrobně informovat, jak to kvasí mezi policisty a hasiči. Není divu, že ho tak zaujala myšlenka kompenzací.

Kalouskova radost z toho, že zvýšená DPH přinese do kasy ministerstva financí přidaných 65,8 miliardy korun (podle výpočtů IDEA), by stejně vydržela jen krátce. Ze stejné myšlenkové dílny TOP 09 pochází návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, aby se hroucení průběžného důchodového systému urychlilo snížením pojistného placeného zaměstnavateli o 1,8 procenta mezd. Vzhledem k tomu, že každičké takové procento stojí deset miliard, bude rázem po 19,8 miliardy korun veta. Ale něco se ušetří i na pojistném veřejných zaměstnanců (nezaplatí, neubude), takže veřejná díra bude o 4 miliardy menší než ta penzijní. Nezávisle na tom musí Ministerstvo financí oželet také zákonem zabavených 30 procent výnosu DPH, která jdou automaticky do rozpočtů krajů a obcí. Z dálky přitom volá další nepominutelná pohledávka, protože valorizace důchodů za rok si řeknou o 9 miliard.

Peníze se nám pěkně rozeběhly mezi prsty, a to nevíme, kdo další přiběhne s nějakou kompenzací. Zatím nám zbývá na důchodovou reformu 17,3 miliardy korun. IDEA si myslí, že bude potřeba spíše méně, protože zájem lidí o vstup do penzijních fondů (a o vyvedení 3 procent mzdy z průběžného důchodového pilíře) bude menší. Jak uvádí, zkušenosti v Maďarsku, kde k fondům přišlo 60 procent těch, kdo si mohli vybrat, nebo na Slovensku, kde to bylo 50 procent, jsou jen částečným vodítkem. „V Česku lze očekávat, že k fondům přejde menší část populace, z několika důvodů: Slovensko a Maďarsko uskutečnily reformu v době, kdy postoj k výnosům na finančních trzích fondů byl optimističtější než dnes. Dle průzkumů veřejného mínění z roku 2010 je důvěra českého obyvatelstva k penzijním fondům nízká – 62 procent respondentů soukromým penzijním fondům nedůvěřuje nebo spíše nedůvěřuje, a 75 procent respondentů by se o osud svých peněz ve fondech rozhodně bálo nebo spíše bálo. (Průzkumy bohužel nekladly otázku, zda by respondenti v případě opt-outu své peníze fondům skutečně svěřili.) Politická rizika fondových systémů, která byla v době před 5 či 10 lety brána jako nulová, jsou nyní zřejmá a budou české obyvatelstvo od fondů více odrazovat. Návrh současné reformy rovněž obsahuje povinnost při vyvedení 3 procent mezd do fondů též spořit dodatečná 2 procenta ze svého. Pro lidi, kteří chtějí spořit více, to znamená dodatečnou nevýhodu fondového systému,“ píší akademici suše.

Když nakonec pomineme příliš komplikovanou úvahu, že smyslem penzijní reformy je přinutit lidi, aby dali stranou peníze, ze kterých se pak bude hradit prudce rostoucí státní zadlužení, situace se zjednodušuje až k lurdské prostotě. Na penzijní reformě může státní kasa vydělat, jen když nebude, zatímco zvýšená DPH pod záminkou reformy bude. Proto je snaha rozhodnout o zvýšení DPH dřív.

Avšak i tak by byl letošní přidaný příspěvek do státního rozpočtu od října do prosince jen pár miliard, kterých by si vláda ani nestačila všimnout, protože by běhala před rozzuřenými občany po lesích. Kvůli takové blbosti se nechat učinit nevolitelnými? Lze pochopit prozření VV. Nad takovými čísly prostě nelze zůstat slepý a dělat křoví, než si TOP a ODS urvou hlavní kořist – církevní restituce a ekologickou superzakázku.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach
Velmi pěkně napsaný článek pane Fiala. Pokud by vás zajímalo , jak je to skutečně s ekonomickou reformou občanského sdružení Reforma společnosti, přijďte se podívat 19.3.2011 od 10 hodina na celodenní seminář v Praze, Novotného lávka ...
1rytir
Dobře a výstižně popsáno. Ale co s tím, lidi, uděláme?