Vladimír Pelc: Jak pivovarští koně

obrazek
19.4.2016 06:34
Stále častěji se objevují zákonodárné aktivity, z nichž je zřejmé, že jejich autoři nejsou dostatečně kvalifikovaní.

Zákon č. 113/2016 Sb. (publikován 13. 4. 2016) novelizoval zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). V novém § 35bc přiznává slevu na dani ve výši 5 000 Kč podnikatelům (fyzickým osobám s příjmy ze samostatné činnosti) na evidenci tržeb z důvodů zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Je to logické – stát zákonem o evidenci tržeb ukládá podnikatelům evidenční povinnost, na její splnění musejí poplatníci vynaložit určité prostředky, proto jim stát k začátku plnění této povinnosti poskytuje daňovou úlevu. Všem takto povinným podnikatelům.

Ale pozor: uvedená daňová úleva (sleva na dani 5 000 Kč) je možná jen v případě, že poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání). Pokud má ve zdaňovacím období (kalendářním roce) i jiné příjmy, pak sleva na dani může činit „nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka“. Nebudu vás unavovat propočty; jejich výsledkem je, že aby si v případě existence více dílčích základů daně, z nichž jeden je tvořen příjmy z podnikání, mohl poplatník od daně odečíst celých 5 000 Kč, musel by v roce 2016 vytvořit základ daně ze samostatné činnosti ve výši 199 000 Kč; v případě takového dílčího základu daně do 165 600 Kč by žádnou slevu uplatnit nemohl, protože potřebný kladný rozdíl mezi 15 % dílčího základu ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka nevzniká.

Řeknete si – na a co? V důvodové zprávě k návrhu zákona předkladatel (ministerstvo financí) tvrdí, že uvedená sleva je dobrá především pro „skupinu drobných podnikatelů“ (vládní návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, PSP ČR, r. 2015, VII. volební období, tisk č. 514). Z propočtu je zřejmé, že právě drobní podnikatelé uvedenou slevu na dani využít nemohou. Pokud jde o poplatníka s milionovým příjmem ze zaměstnání, který ve volných chvílích podniká v nějakém řemesle, nebo poplatníka s milionovým příjmem z pronájmu několika činžáků, jenž večer pro svou zábavu provozuje restauraci, hudební klub atp., kteří na uvedenou slevu „nedosáhnou“, pak se nic neděje – taková částka (5 000 Kč) pro ně není podstatná.

Avšak uvažujte situaci, kdy poplatník v průběhu roku (třeba v dubnu) přijde o své zaměstnání a pokusí se podnikat. Má jako podnikatel povinnost elektronické evidence podle zákona o EET, ta ho stojí peníze (na HW a SW vybavení, na nájem IT připojení). Předpokládejme kupř. poplatníka s jedním dítětem, který začal provozovat živnost, protože o zaměstnání přišel (má tedy ve zdaňovacím období dva dílčí základy daně – z bývalého zaměstnání a poté ze živnosti), a daňové výdaje uplatňuje tzv. paušálem: Aby si mohl uplatnit slevu na evidenci tržeb ve výši 5 000 Kč, musel by mít příjmy z této živnosti vyšší než půl milionu korun. Avšak při začátku podnikání nelze tak vysoké příjmy předpokládat, takže takový poplatník na tuto slevu na dani nedosáhne. Proto se uvedená novela zákona o daních z příjmů jen velmi, velmi těžko dá označit za něco, co je dobré především pro „skupinu drobných podnikatelů“, jak v důvodové zprávě tvrdí ministerstvo financí.

Ministerstvo financí, vláda, parlament mi často připadají jak pivovarští koně: klapky na očích, nevidí vlevo vpravo; nerozumějí souvislostem.

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.