Začíná u Václava Klause schizofrenie?

28.2.2011 19:25
Dnešní článek Václava Klause na obhajobu mnohým z nás známému Ladislavu Bátorovi svou vášnivosti, sveřepostí a zčásti až z hlediska duševna až podezřelé slovní gigantománie v této zemi ještě nebyl. Tak jako vždy i dnes se rozdělily reakce na „pravdoláskaře“ a ty ostatní.

Václav Klaus není mým prezidentem. Při poslední volbě jsem byl členem širšího týmu pro zvolení Jana Švejnara. Sám Václava Klause pokládám za velmi vzdělaného a zároveň trvale se ostře vymezujícímu proti jakémukoliv hlavnímu proudu. S narůstajícím stářím a s faktem, že už ví, že už nemůže být znovu zvolen, se uchyluje stále více k expresismu a stále větší kontraverznosti. Nyní jde o to, zda je to ještě normální. Nevím. Psychiatrem nejsem. Zatím jsem vždy vysledoval, že jeho vyostřená argumentace zastiňuje, že vlastně může mít pravdu. S globálním oteplováním to není tak hrůzné, mnohé důkazy svědčí tomu, že šlo do značné míry o vymyšlenosti. Evropská unie skutečně trpí neuvěřitelnou byrokratizací a Euro asi také možná ztroskotá. I jeho extrapolovaná kritika politické korektnosti je rovněž na místě. V Evropě se věci nesmí pojmenovat. A proto je zavalena nárůstem islámského fundamentalismu ve Francii, Německu či Velké Británii, prohlubující se krizí začlenění rómské menšiny například v Česku, na Slovensku, o Rumunsku a Maďarsku ani nemluvě.

Klaus rád útočí. Útok na Halíka, kterého srovnával s páterem Koniášem se mi však jevil i zčásti vtipný. I Halík dovede být tak trochu farizejský a účelový podle momentálního zájmu. Při volbě Švajcara byl pomalu jedna duše s ČSSD, následně ji opět dramaticky kritizoval. A – způsob kadence vět, útočná až agresivní – skutečně spíše připomíná Koniáše či Savanarolu, než Mistra Jana Husa.

Václav Klaus se dnes vyřádil na podpoře Ladislava Bátory. Pro tohoto muže to bude nejskvělejší den v jeho životě. I on mi vždy připomínal fanatika. Vzpomínám jak před 22 lety někdy v lednu 1990 vstoupil do mé kanceláře v ústředí tehdejší Čs.strany socialistické ( to jsem byl obyčejným – ovšem schopným – tajemníkem Klubu poslanců ČSS) a prohlásil: „Máš krásnou kancelář Jiří. Připrav se, že se za měsíc budeš stěhovat“ (po sjezdu strany). Předpokládal, že se stane ústředním tajemníkem této strany. Nestal. Naopak já se stal předsedou a stěhoval se on. Kupodivu možná právě proto mu přeji dnešní hvězdný den. Naprosto nic se mu v politice nepodařilo, ačkoliv se celý život snažil. A to musí být z hlediska životního smyslu chmurné.

Ale vraťme se k VK. Jeho dnešní článek už začíná překračovat hranici přijatelnosti i pro někoho tak tolerantního, jako jsem já. To že tvrdí, že Evropská unie je nesmyslnou konstrukcí, už zavání nádechem schizofrenie. Proč tedy tento muž podával jako předseda vlády ČR přihlášku do tohoto uskupení, kdy věděl, že je to nesmyslná konstrukce. (Lisabonská smlouva upřímně řečeno nic zásadního na EU nezměnila). A pokud si už nepamatuje, že přihlášku podával, pak je skutečně třeba hledat ústavní proceduru pro jeho zbavení funkce.

Václav Klaus v dnešním článku pak cituje záběry ze životopisu Bátory, se kterými se plně ztotožňuje. Z mého úhlu pohledu jsou tyto myšlenky už na hranici normality.

Cituji: „Konzervatismus není ideologií, nýbrž životním postojem, jak vehementně potvrdí každý správný konzervativec. A tak aspoň pár příkladů za sebe sama:

Raději Konfucia než Rousseaua, raději Františka Josefa I. než Josefa II., raději národní pospolitost než občanskou společnost, raději Jarmilu Šulákovou než Juru Pavlicu, raději lokální než globální, raději uleželý segedín u Rozvařilů než emulgátorovou mňamku od McDonalda, raději povinnou vojenskou službu než profesionální armádu, raději Boženu Vikovou-Kunětickou než Jiřinu Šiklovou, raději základy latiny a řečtiny než prolegomena k navlékání kondomu, raději s Lorenovou než s Loren(ou?), raději jihočeskou selku než pražskou intelektuálku, raději skromnou korunu než načančané euro, raději Agnethu Fältskogovou než Joan Baezovou, raději tradici než pokrok, raději mateřskou dovolenou než povinné eurojesle, raději Stanislava Suchardu než Olbrama Zoubka, raději Nixona než Bushe, raději Prodanou nevěstu než Odcházení, raději čecháčky než světáčky, raději věřit než dlužit, raději Koniáše než Halíka, raději zájezdní hostinec U tří lip než grandhotel Bilderberg… A už vůbec ne evropeismus, humanrightismus, genderismus, multikulturalismus, feminismus, antidiskriminacionismus, politickou korektnost, oikofobii, ekumenismus, positivní diskriminaci, homosexualismus, Pravdu a Lásku ordinovanou z Havlova nevětraného mravního a duševního pelechu, environmentalismus, Mezinárodní trestní soud, Kaplického a Ježkův blobismus…

A vůbec celou tuhle oblbující novosocialistickou dogmatiku vrchnostensky distribuovaného Blaha namísto Svobody; dogmatiku, kterou nás cílevědomě a zlovolně ubíjejí a jednou zaručeně ubijí! Tak ať je to aspoň co nejpozději…“

Klaus a Bátora to vidí stejně. Jsou vůbec normální? Může se s tímto ztotožňovat prezident republiky a profesor?

Svého času se mně zdálo nevkusné, že někteří lékaři chtěli zkoumat psychický stav Václava Klause. Nyní si myslím, že by Senát měl takovou expertní skupinu jmenovat. Než Václav Klaus udělá další pitominy.

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zdobinsky
Klaus touží po době, kdy byl svět přehledný a srozumitelnější.
Jako stárnoucí člověk na to má právo a já ho chápu.

Jen mi není jasná jeho představa svobody, která je pro něj největší a nedotknutelnou modlou. Není snad vše to, co kritizuje, důsledkem ničím a nikým nekorigované svobody? A u koho podle Klause svoboda začíná, a u koho končí? Zajímala by mne jeho odpověď.