Zajímavé hodnocení účinnosti reakce státu na epidemii

První otázka se týkala hodnocení „opatření proti šíření koronaviru“: Jako přiměřená opatření vidí vládní rozhodnutí v boji proti šíření pandemie 61% občanů. Jako příliš rozsáhlá je vidí 19% občanů a příliš malá 13%. Je, bohužel, faktem, že se odpovědi s charakteristikou přiměřené snižují z jarních maxim kolem 70%, na dnešní číslo. Ale i tak toto hodnocení není zase tak špatné.

Druhá otázka byla zaměřena na „účinnost opatření proti koronaviru (v%)“: 47% respondentů si myslí, že tato opatření jsou spíše účinná a za rozhodně účinná je považuje 10% lidí. Těchto 57% občanů, kteří vidí účinnost vládních opatření v zásadě pozitivně či velmi pozitivně, není špatnou hodnotou. Ovšem v jarních měsících se toto hodnocení pohybovalo mezi 80 – 90%. Je tedy patrný pokles důvěry veřejnosti, ale tato čísla jsou stále ještě dost přijatelná. Za spíše neúčinná tato opatření považuje 29% občanů a rozhodně neúčinná 5%. Je potřeba zmínit, že oproti září naopak došlo ke zlepšení vnímání občanů v této oblasti.

Třetí otázka se týká: „podpory ekonomiky zasažené opatřeními kolem koronaviru“: Celkem 50% občanů si myslí, že podpory ekonomiky je buď příliš mnoho (7%) anebo přiměřeně (43%). Naopak 41% dotázaných se domnívá, že podpory je příliš málo. Společnost je tedy v této otázce rozdělena, což samozřejmě vyplývá z rozdílnosti sociální a profesní situace v jednotlivých skupinách českého obyvatelstva.

K otázce číslo čtyři: „účinnost opatření státu pro podporu ekonomiky“: Za rozhodně účinná považuje opatření pro podporu ekonomiky pouhá 3% občanů a za spíše účinná 32% občanů. Celkově tedy 35% občanů se domnívá, že opatření vlády jsou účinná. Naopak za neúčinná a rozhodně neúčinná považuje vládní opatření 52% respondentů. To je velký kontrast oproti např. červnu, kdy 48% občanů považovalo vládní opatření na podporu ekonomiky za účinná a naopak jen 38% za neúčinná. Je to velký zvrat ve vnímání veřejnosti, pokud jde o tuto otázku.

Pátá otázka se zabývala „hodnocením práce vybraných institucí a skupin v časovém srovnání“: A to mezi květnem a prosincem roku 2020: Nejlépe na tom v hodnocení veřejnosti byli zdravotníci, kteří získali v obou měsících přes 90% kladných hodnocení. Hned za nimi byli hasiči, kteří v květnu získali 91% podpory a v prosinci o něco méně, 85%. Za nimi se umístila Armáda ČR, která získala přes 80% kladných hodnocení v obou měsících. Zajímavý je pokles kladných hodnocení policie z 87% v květnu na 73% v prosinci. To je něco, čím by se šéfové policie a MV mělo zabývat. Místní samospráva na dalším místě získala podporu tří pětin občanů, jen o něco méně byly hodnoceny pozitivně hygienické stanice. Obyčejní občané byli v květnu hodnoceni kladně 85% a nyní jen 60% respondentů. To je vcelku logický výsledek kritického pohledu lidí na určitou neukázněnou část občanů v průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. 50% občanů v prosinci hodnotí pozitivně Ústřední krizový štáb. O něco méně pozitivně je hodnocena, ale už pod úrovní 50%, krajská samospráva. Vláda ČR je hodnocena pozitivně 40% a 55% respondentů negativně, když v květnu ji pozitivně hodnotilo 64% a negativně jen 33% respondentů. Smutný výsledek zaznamenávají média. Ta zaznamenala sešup z 52% pozitivního hodnocení v květnu na 39% v prosinci. No a zcela skepticky se čeští občané dívají na činnost WHO, kterou pozitivně hodnotí jen 37% respondentů a EU, která zaznamenává pozitivní hodnocení jen u 36% občanů. U EU je však vhodné poznamenat, že došlo k navýšení její podpory oproti květnu o 6%.

Šestá otázka se týká „srozumitelnosti důvodů, proč jsou jednotlivá opatření zaváděna či rušena“: Za naprosto srozumitelné či spíše srozumitelné považuje důvody 44% občanů (v září to bylo 42%). Naopak za nesrozumitelné důvody považuje 55% občanů, což je oproti září (46%)  výrazný vzestup.

Sedmá otázka se týká „srozumitelnosti toto, jaká opatření jsou právě v platnosti“: Za naprosto srozumitelné považuje tato patření 56% občanů, což je prakticky stejně číslo, jaké ¨bylo vykázáno v průzkumu za září. Za nesrozumitelné (spíše nebo naprosto) je považuje 43% respondentů. To je stejné číslo, jaké bylo vykázáno v září. Občané tedy ve své většině rozumí aktuálně přijímaným opatřením.

Nicméně tento průzkum CVVM přináší celou řadu informací, s nimiž by měli představitelé vlády a příslušných ministerstev pracovat tak, aby se spokojenost občanů zvyšovala.