Zajímavé tendence v průzkumech agentury SANEP

sanep logo
28.1.2019 16:58
Agentura pro výzkum veřejného mínění SANEP právě zveřejnila průzkum uskutečněný mezi 17. – 23. lednem, tak jako obvykle na velkém vzorku respondentů. V průzkumech, jak je SANEP provádí, se v podstatě vymezují podle velikosti volebních preferencí tři skupiny politických stran.

Jedna velká politická strana, nestrana – hnutí ANO, zasahující v současnosti svým vlivem především levostředové a levicové voliče. Hnutí ANO se tak stalo přirozeným gravitačním polem pro zmíněné voliče nalevo od středu.

Druhý okruh stran tvoří Piráti a ODS s velmi podobným výsledkem ve volebních preferencích.

A třetí skupinu tvoří, de facto, všechny ostatní parlamentní politické strany, které se svými preferencemi pohybují mezi 4 – 7% a jsou více či méně dnes ohroženy propadem pod hranici volitelnosti 5%.

Hnutí ANO by získalo ve volbách do sněmovny, pokud by se konaly v lednu, téměř třetinu voličů (32,9%). Piráti na druhém místě by získali 16,3% voličů. A ODS těsně za nimi by získala 15,5%. Voliči Pirátů se rekrutují z obou částí politického spektra, zleva i zprava. Významnou skupinu mezi nimi tvoří liberálně zaměření městští voliči. Zejména ti, kteří nechtějí podporovat ani hnutí ANO, ani tradiční strany české pravice či ČSSD. K Pirátům přicházejí hlasy občanů do jakési „sběrny nespokojených voličů“, kteří hledají nový politický domov a očekávají zázraky .

ODS se v posledních měsících propracovala až na úroveň preferencí mezi 15 – 17%. Je to nikoliv důsledek mistrovské politiky jejího vedení, ale proto, že se stává dlouhodobě přirozeným gravitačním polem pro pravicové a pravostředové voliče, kteří zvolna opouštějí menší pravostředové subjekty. Ať už jsou to lidovci, TOP 09 či STAN. Proces posilování ODS se v současné době zastavil a ODS, pokud chce dále růst, musí přicházet s novými impulzy ve své práci a zejména ve svém působení na veřejnosti. Když vidím veřejná vystoupení většiny představitelů ODS, pak musím říci, že z nich většinou čiší rigidita, zemanožroutství a zejména babišožroutství. Pro výsledky vládní činnosti nemá ODS shovívavého slova, a to ani tehdy, když vláda dělá úspěšné kroky. A vlastní reálné recepty ODS v podstate ani nemá.

Zatím se ve skupině těch menších a malých politických stran přeci jen trochu odděluje SPD. Ta dlouhodobě ovšem zažívá velký pokles volebních preferencí, který se nyní stabilizuje někde mezi 6 – 7%. A pokud by snad došlo k vytvoření nové politické strany s podobným programem jako má právě T. Okamura, což by mohla být volební strana List J. Soukupa, můžeme říci, že by došlo k přímo existenčnímu ohrožení Okamurovy strany. Proto se logickým východiskem zdá – jak jsem již ve svém článku z minulého týdne uvedl – spojení těchto dvou populistů. Tím prvním zkušebním balónkem může být společná kandidatura TV Barrandov a Okamury do Evropského parlamentu (EP). Se společnou kandidátkou by mohli mít oba dva političtí podnikatelé volební úspěch. Okamura by nemusel řešit čelo kandidátky, neboť Soukup by byl (zcela ne-)vhodnou figurou na tuto pozici. A samozřejmě, že při eventuálním posílením Okamury ve volbách nad dnešní úroveň, kterou obvykle vykazuje v průzkumech veřejného mínění agentur, by na to mohly doplatit strany tradiční levice, tedy komunisté a sociální demokraté. Hlasy pro komunisty ostatně, a podobně je tomu i u sociálně demokratických voličů, dlouhodobě, tedy již od voleb do poslanecké sněmovny v roce 2017, klesají. Zdá se, že vstup Soukupa na politickou scénu, pokud ten podpoří ve volbách hnutí T. Okamury, anebo za ně bude dokonce kandidovat, může dále devastovat volební podporu tradiční levice, zejména komunistů. U sociální demokracie bych čekal, před jejím sjezdem a po něm, vzestup volebních preferencí. Komunisté obsadili svou kandidátku pro pro volby známou a vcelku veřejností pozitivně vnímanou europoslankyní Konečnou, přičemž jejich kandidátka se tváří jako kandidátní listina jednotné levice. Jedno i druhé jim může pomoci uniknout hrobníkovi z lopaty a překonat hranici 5% i třeba poměrně výrazně.

Sociální demokracie má před svým sjezdem možnost se předvést a zvýšit volební preference nad současnou úroveň 5,7% a zajistit po tomto navýšení také stabilizaci preferencí na vyšší úrovni. Problém voličů sociální demokracie je ten, tak jak to bylo ve dvou předchozích volbách, že je eurovolby příliš nezajímají. Pokud jsou však v čele kandidátky zajímavé figury, může dojít k pozitivnímu vývoji. Poslanec Poc i poslankyně Sehnalová jsou lidé, kteří pracovali v Bruselu velmi dobře problematiku EU znají a znají také výtečně agendu EP i evropské reálie. Jejich problémem je, soudě podle nedávno zveřejněného průzkumu, kterým bylo zjišťováno, jak je oceňována práce jednotlivých europoslanců, že je znají jen skuteční znalci. Kandidáti ČSSD za sebou nemají mocný mediální koncern A. Babiše jako ho bude mít lídryně hnutí ANO Charamzová, kterou také znají jen fajnšmekři. Kromě toho Charamzová je velice fotogenická, zajímavá a kvalifikovaná dáma, se kterou se dá marketingově velmi dobře pracovat. Prostě ČSSD bude mít velký problém, aby se v evropských volbách dostala s volebním výsledkem přes 5%. A samozřejmě, pokud se tak stane, a získá méně, bude to velký šok pro veřejnost, ale i pro stranu, která to stále ještě neočekává. Spadnout pod 5% by nebylo příjemné byť by se jednalo o volby ne snad druhého, ale až třetího řádu z hlediska jejich významnosti. Byl by to především velmi negativní signál do budoucna.

Všechny tři pravostředové strany mají vážné existenční problémy. Volební preference STAN, TOP 09 a lidovců se pohybují mezi 4,1 – 5,1%. Už dnes je možné říci, že nejméně dvě z těchto tří stran se do příští sněmovny nejspíš nepropracují. Dvě strany, které jistě cítí své existenční ohrožení, budou měnit své šéfy. Po úspěšném lidoveckém předsedovi Bělobrádkovi, který se zvolna chce stahovat z důvodu svého zdravotního stavu z politiky, přijde nový šéf strany. Dovoluji si tvrdit, že pokud to nebude hejtman a senátor Čunek, strana nejspíše propadne volebním roštem. O oživení svých preferencí se pokusí na svém kongresu také Starostové. Ti mají, podle SANEP, preference na úrovni 4,1%. Vít Rakušan se projevil jako schopný regionální lídr, ale přechod do pozice šéfa hnutí nemusí nutně přinést úspěch. A TOP 09 je na tom vlastně skoro stejně. Ztrácí voliče na úkor ODS, byť má ve svém čele člověka, Jiřího Pospíšila – který jediný je schopný zajistit aspoň naději na volební úspěch. Dobrý volební lídr, myslím si to o něm přes veškeré politické výhrady, které k němu mám, není ještě zárukou reálného volebního úspěchu. Osobně si myslím, že TOP 09 je již dnes oběma nohama na sestupu do druhé politické ligy.

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.