Zajímavý vývoj podpory stran v Rakousku

austria puzle
23.2.2021 16:11
V pondělí vyšel v předních rakouských novinách Der Standard průzkum veřejného mínění, zpracovaný lineckým Tržním institutem a Společností Paula Lazarsfelda, který byl proveden ve dnech 15. - 17. února na vzorku tisíce respondentů po celém Rakousku.

Rakousko je známo svou politickou stabilitou, propracovaným systémem dialogu mezi státní mocí, podnikateli a odbory, štědrým sociálním státem a také velice efektivní ekonomikou. Rakousko patří k nejvyspělejším zemím světa. K zemím s nejvyšší životní úrovní.

Dlouhá léta bylo Rakousko státem v podstatě ovládaným dvěma hlavními politickými stranami. To se změnilo v posledních dvaceti letech, neboť obě dvě hlavní poválečné politické strany – sociální demokraté a lidovci – díky svému dlouholetému spojenectví a vládní spolupráci vytvářeli dlouhá léta de facto politický kartel a postupně oslabovali ve volbách své pozice. Nicméně zdá se, že ani vláda, která byla vytvořena počátkem prvního desetiletí tohoto století tehdejším lidoveckým kancléřem Schüsselem s Haiderovými Svobodnými (FPÖ), neprovedla žádnou demontáž sociálního státu a pod velkým mezinárodním tlakem neprovedla ani žádnou podstatnější korekci v zahraniční politice Rakouska. Osobně se domnívám, že ji ani provést nechtěla.

V zatím posledních volbách do rakouské Spolkové rady (dolní komory parlamentu) na podzim roku 2019 byli až neuvěřitelně úspěšní lidovci (ÖVP) kancléře Kurze. Ti získali 37,5% hlasů. Bylo to po dlouhé době jejich volební maximum. Kancléř Kurz se projevil jako velký politický talent, který nepředstavuje obvyklého politického lídra, coby produkt práce stranického aparátu. Kurz se také nebojí hovořit populisticky, když je to potřeba, což lidové straně vrátilo část pravicově orientovaných voličů, které ve dvou předchozích desetiletích na svou stranu postupně získávali Svobodní.

ÖVP v průzkumu minulý týden byli relativně velmi úspěšní. Pokud by byly volby nyní, získala by strana 37% hlasů, tedy zhruba tolik, co získala před rokem a půl ve volbách. Tento průběžný politický výsledek je ovšem zarámován dvěma kritickými faktory. Za prvé – vláda vedená lidovci se musí vypořádat s pandemií koronaviru. Jedna z otázek, kterou respondenti dostali v rámci tohoto průzkumu, byla „Jak Rakousko zvládá pandemii ve srovnání s jinými státy EU?“. Odpověď zní pro vládu velmi dobře: 78% Rakušanů se domnívá, že ji zvládá lépe než jiné státy EU. Stejně tak ovšem na druhé straně 67% respondentů očekává, že se do volebních výsledků ÖVP promítne negativně současně probíhající aféra lidoveckého ministra financi Gernota Blümela. Podstatě této aféry jsme se věnovali již v článku v minulém týdnu.  Dokonce polovina voličů ÖVP je  přesvědčena, že Blümelova aféra tuto stranu poškodí.

V minulém roce ÖVP zažívala vynikající vývoj volebních preferencí. Loni v únoru, tedy těšně po ustavení vlády kancléře Kurze v koalici se Zelenými, se strana těšila podpoře 39% voličů. V březnu to bylo již 40%, v dubnu 44% a v červnu 46%. Pokud by se v červnu konaly volby do parlamentu, strana by nejspíše zvítězila s absolutní většinou. V podzimních měsících již došlo k určitému vystřízlivění a k opadnutí euforie z působení novátorsky a moderně vystupujícího kancléře a vlastně celé koalice (strana Zelených se poprvé ve své historii ocitla ve vládě). Na podzim 2020 již volební preference ÖVP dosahovaly kolem 39%.

Druhou nejsilnější rakouskou politickou stranou jsou tradičně sociální demokraté (ti byli ovšem až do příchodu Kurze tradičně silnější než lidovci). V posledních volbách sociální demokraté (SPÖ) získali historicky nejnižších 21,2% hlasů. Strana se nějakou dobu po volebním neúspěchu hledala. Sžívala se také se svou novou předsedkyní. Před rokem v únoru měla SPÖ dokonce poprvé pod 20% volebních preferencí (19%). Dnes jsou sociální demokraté na 25% a v průzkumech veřejného mínění si až polovina rakouských  voličů (tedy nejen tradiční voliči sociální demokracie) přeje, aby SPÖ byla ve vládě. Straně se vrací důvěryhodnost.

Svobodní dosahují v tomto průzkumu na 14%, což je o 2,2% méně, než kolik tato strana dosáhla ve volbách do parlamentu na podzim 2019 (16,2%). Nejhůře na tom FPÖ ovšem byla loni v dubnu, kdy dokonce zaznamenala jen 10% volebních preferencí.

Druhou stranou, která vedle Svobodných zaznamenala pokles voličské podpory, jsou vládní Zelení. Ti by podle posledního průzkumu získali 12%. Ale ve volbách do parlamentu to bylo 14%. V dubnu minulého roku měli Zelení dokonce 19% preferencí. Jejich, na rakouské poměry až neobvykle vysoké volební výsledky, respektive volební preference v předchozích dvou letech nesou do značné míry pečeť „zeleného“ rakouského prezidenta van Bellena. Ten, i když již není členem strany Zelených, je významnou částí rakouské veřejnosti vnímán velmi pozitivně a tento „prezidentský bonus“ se jistou dobu přenášel i na stranu Zelených. Poslední průzkum by mohl nasvědčovat tomu, že kouzlo Zelených poněkud vyvanulo s tím, jak tato strana musí, jako součást vlády, zajišťovat rutinní správu země v obtížné době.

Naopak, vzhůru, oproti volebním výsledkům, zamířily volební preference liberálů ze strany Neos. Ti by v únoru získali 10% hlasů, což je o téměř 2% více, než kolik získali před necelým rokem a půl ve volbách. Tento výsledek preferencí byl velmi pozitivně ovlivněn úspěchem této strany ve vídeňských zemských volbách. Po nich tato strana spolu se sociálními demokraty poprvé usedla v zemské vládě ve Vídni. Sociální demokraté tedy po zemských volbách, v nichž byli ve Vídni mimořádně úspěšní (43% hlasů), vyměnili koaličního partnera. Namísto Zelených přišla právě liberální Neos.

V každém případě průzkum zveřejněný v Der Standard představuje mimořádně zajímavou sondu do aktuálních politických poměrů. Zbývá dodat, že politická analytika v tomto deníku je tradičně na vynikající úrovni. Je možné jen litovat, že žádný z českých deníků nemá v analytice úroveň alespoň srovnatelnou s tímto rakouským deníkem. Der Standard se ovšem se stejnou erudicí, s jakou se věnuje rakouským politickým reáliím, věnuje i reáliím ve všech evropských zemích a také nejvýznamnějších zemích světa. Pokud se např. chci něco podrobnějšího dozvědět  o nějakých zemských volbách v Německu, je nejlepší otevřít stránky deníku Der Standard.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.