Zdražování a dluhy z pohledu obyvatel

obrazek
5.3.2013 12:23
Růst cen patří - spolu s nezaměstnaností a nepříznivou ekonomickou situací země - mezi obavy, které obyvatele České republiky trápí nejčastěji. Nejnovější zjištění celoevropského šetření Eurobarometer potvrzují, že tyto obavy v obdobné míře sdílí také naši sousedé v Rakousku, Německu, Polsku a na Slovensku. Naši západní sousedé však mají, podle posledních prognóz, optimističtější vyhlídky na růst mezd a důchodů, s čímž v České republice počítá jen málokdo. Naopak zde sílí skepse a přibývá zadlužených lidí s problémy své závazky splácet.

Růst cen za poslední rok překonal v ČR úroveň 3% a zvýšení DPH od ledna letošního roku negativnímu efektu zdražování dále výrazně napomáhá. Jak uvádí aktuální zpráva ČSÚ, rozhodující vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen, který v lednu ještě posílil, měly ceny v oblasti potravin a nealkoholických nápojů a ceny v oblasti bydlení. V oblasti potravin a nealkoholických nápojů vzrostly meziročně ceny mouky o 16,5%, masa o 6,8%, ryb o 12,6%, vajec o 29,2%, ovoce o 7,0%, zeleniny o 21,3%, z toho ceny brambor až o 45,5%. Co se týče růstu cen energií, podle Eurostatu rostly ceny plynu a elektřiny od roku 2001 v ČR nejrychleji ze všech členských států. Za sledovaných 11 let se cena elektřiny více než zdvojnásobila a cena plynu více než ztrojnásobila.

Nominální růst mezd přitom nestačí zdaleka pokrýt inflaci a to nemluvě o zmražené minimální mzdě a nedostatečně valorizovaných důchodech. Reálná kupní síla obyvatel tak klesá, lidé chudnou a zadlužují se.

Zdá se, že reakce obyvatel na zdražování téměř všeho, včetně základních potravin, se zatím omezují jen na nespokojené povzdechy nad novými cenovkami v regálech. Žádná organizovaná masová protestní akce - jako třeba reakce Bulharů na růst cen energie - se totiž nekonala. Jak se přitom ukazuje, zdražování nepříjemně pociťuje velká většina veřejnosti. Podle zjištění lednového průzkumu CVVM až sedm z deseti obyvatel (68%) považuje reálné příjmy svých domácnosti za nižší, než před rokem (z toho pětina konstatuje, že jsou „mnohem nižší“). Podotýkám, že je to nejvíce za sledované období od roku 1994. Jen čtvrtina obyvatel (26%) se aktuálně domnívá, že za své příjmy může nakoupit a uhradit stejně jako před rokem a pouhé 4% si v tomto ohledu polepšili.

Polovina obyvatel, nejvíce od konce devadesátých let, vnímá stávající inflaci za nepřijatelnou. Od loňského ledna vzrostl počet lidí považujících tempo růstu cen za nepřijatelné o 8 a v porovnání s rokem 2011 až o 18 procentních bodů.

Co se týče vyhlídek do nejbližší budoucnosti, převládá v populaci skepse. Osm z deseti obyvatel celkem pochopitelně očekává, že letos za stejný obnos nakoupí a uhradí méně, 15% očekává, že stejně, a pouhý zlomek úspěšných (2%) se domnívá, že si snad polepší a ze svých příjmů nakoupí o trochu více. Pro porovnání, v lednu 2011 a zejména pak v lednu 2010 byla míra skeptických odpovědí významně nižší (63%, resp. 58%).

Každý druhý obyvatel ČR přiznal v únorovém průzkumu, opět z dílny CVVM, že splácí nějaký dluh. Poznatky ze sociologických průzkumů přitom potvrzují, že lidé neradi při dotazování přiznávají nepříjemná fakta – jako například to, že dluží. Proto lze očekávat, že s dluhy se potýká i více než v průzkumu přihlášených padesát procent obyvatel. I když ČNB v lednu 2013 pozorovala, že se dluhy českých domácnosti u finančních institucí oproti prosinci 2012 snížily (lidé si - celkem pochopitelně - v prosinci před Vánoci půjčovali více), v porovnání s minulým lednem vzrostly o více než 40 mld. a dosahují přibližně 1,16 bilionu Kč. Každá domácnost tak průměrně dluží více než čtvrt milionu korun. Podotýkám, že v této částce nejsou zahrnuty dluhy vůči rodině či blízkým osobám, nebankovním institucím nebo více či méně pochybným firmám a osobám zprostředkujícím úvěry.

Z oficiálních dat lze určit, že většina, téměř tři čtvrtiny, úvěrů od bank a finančních institucí poskytovaných fyzickým osobám jsou určeny na bydlení. S tím koresponduje také zjištění průzkumu CVVM o tom, že zdaleka nejvíce lidí (85%) považuje půjčky na bydlení za přijatelné. Půjčovat si na spotřební zboží nebo na auto schvaluje již daleko méně lidí - necelá polovina a jen desetina za přijatelné považuje půjčit si peníze na dovolenou.

V průzkumu CVVM se až šest z deseti přihlášených dlužníků přiznalo k tomu, že se splácením půjčky mají potíže, z nich pětina dokonce velké potíže.

Podle průzkumu Poštovní spořitelny z léta loňského roku je dluhovou pastí ohrožena každá třetí domácnost. Počet lidí v potížích se splácením dluhů strmě narůstá. Lidé s dluhy stále častěji žádají o pomoc v poradnách. Osobní bankrot vyhlásí denně více než padesát Čechů. Počet exekucí se pohybuje kolem milionu a až téměř 70 tisíc důchodců má důchod zatížen exekuční srážkou. Podmínky upravující praxi exekutorů jsou navíc nastaveny velmi velkoryse ve prospěch vykonavatelů tohoto řemesla a pro dlužníky jsou často likvidační.

Od současného kabinetu lze jen těžko očekávat rázné kroky vedoucí ke zlepšení situace. Právě naopak, domnívám se že, opatření - jako již zmiňované plošné zvýšení DPH, přibrzděná valorizace důchodů, či posledně projevená neochota zvýšit minimální mzdu - přispějí k tomu, že se do existenčních potíží brzo dostanou další tisíce obyvatel...

peter-kokavec
sociolog, analytik politické strany LEV 21

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.