Zeman, Kiska a Česko-slovenské jaro, jak to vidí E. Chmelár

chmelár
22.8.2018 10:08
„Po projevu Andreje Kisky se mi v první chvíli chtělo zvolat: A na toto eldorádo frází jste, bratři Češi, tak toužebně čekali? Toto jste potřebovali slyšet?,“ napsal v reakci na Kiskovo vystoupení k 21. Srpnu, které iniciativně vysílala i Česká televize, známý slovenský levicový politik a občanský kandidát na prezidenta Eduard Chmelár. Jeho následující slova stojí rozhodně za pozornost nejen kvůli Kiskovi, Zemanovi, ale i postřehům k Česko-slovenskému jaru 1968.

"Těžko říci, proč se český prezident Miloš Zeman odmítl vyjádřit k 50. výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa. Možná má pocit, že se pietní vzpomínka na oběti okupace zvrhla na šovinistické útoky proti Rusku. Možná má pocit, že se v těch povrchných hodnoceních ztrácí pointa. Nevím. Vím však, že byl vždy svůj, stejně jako jeho předchůdce. Ale dělat z něho zbabělce a ze slovenského prezidenta Andreje Kisky hrdinu, je daleko za hranicí dobrého vkusu a objektivní pravdy.

Miloš Zeman odsoudil invazi v čase, kdy odvaha nebyla laciná. Pro svůj nesouhlas se sovětskou okupací byl v roce 1970 vyloučený z komunistické strany, do které vstoupil pod vlivem ideálů A. Dubčeka v období Česko-slovenského jara roku 1968. Několik let byl bez práce a trvalého příjmu, třikrát byl za své politické názory v období normalizace vyhozený z práce a celé toto období prožil se ctí a svobodněji než devadesát procent obyvatelstva.

Pamatuji si, jak mě jako čerstvého maturanta elektrizoval jeho článek Prognostika a přestavba, který vyšel v srpnu 1989 v Technickém magazínu. Tento odvážný text se přepisoval a v kopiích tajně koloval po celé republice. Dodnes si pamatuji jeho závěrečné věty: „Není nic antisocialistického na kritice neschopnosti nekontrolovatelné moci. A naopak, není nic socialistického na tom, tuto neschopnost tolerovat nebo dokonce podporovat.“

A co v té době dělal dnešní prý „stínový český prezident“ Andrej Kiska? V roce 1983, když už bylo každému jasné, jakou povahu má normalizační režim, si jako syn nomenklaturního komunisty podal přihlášku do KSČ. Jak bylo tehdy zvykem, musel vyjádřit souhlas s „internacionální pomocí“ SSSR v srpnu 1968. Později se stal šéfem podnikové organizace SSM (pro mladší ročníky: komunistické organizace mládeže).

A dnes tento pán v tradičně bezobsažném a frázovitém projevu říká, že je naší povinností chránit naši svobodu, na to prý potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a takové spojence prý máme , Severoatlantické alianci. Požádá učitele a rodiče, aby vysvětlovali, o co šlo v letech okupace, ale ani slovem se nezmíní, o co šlo v čase Česko-slovenského jara.

Jenže Andrej Kiska stejně jako v letech normalizace ani dnes nechápe pointu doby. V minulém století nás vždy zradili, napadli a okupovali naši největší spojenci. Sovětská okupace z roku 1968 odhalila skutečný stav suverenity naší vlasti stejně jako nacistická okupace z roku 1944. Západní spojenci, se kterými jsme měli silnější spojenecké smlouvy jako dnes v NATO, nás v Mnichově na podzim 1938 zradili a podhodili Hitlerovi bez mrknutí oka.

Celý ten „demokratický svět“, ke kterému jsme po krvavém srpnu 1968 natahovali ruce, se na nás úplně vykašlal - jednak pro vlastní geopolitické zájmy, jednak pro fakt, že Západ si jednoducho nepřál, aby se reformy Česko-slovenského jara podařily a aby Dubčekovo vedení dokázalo vytvořit humánnější, spravedlivější a demokratičtější systém, jako poskytoval liberální kapitalizmus.

Tím největším a nejdůležitějším odkazem Česko-slovenského jara, který konjunkturalisté jako Andrej Kiska nikdy nemohou pochopit, je poznání, že musíme zůstat v našem rozhodování svobodní a nezávislí od jakékoli velmoci.

V hlavním politickém dokumentu reformátorů, v Akčním programu KSČ z 10. dubna 1968 dubčekovci deklarovali, že si vyhrazují právo formulovat vlastní stanoviska k základním otázkám světové politiky, že chtějí žít v míru, spolupracovat a rozvíjet dobré vztahy se všemi národy.

Máte pocit, že tohoto odkazu, těchto ideálů se drží ti, kteří tak těžko zakrývají fakt, že největší motivací připomínání nevinných obětí okupace je nenávist k Rusku? Když ještě část našich novinářů, intelektuálů a politiků nebyla tak hysterická, Miloš Zeman se o potupné invazi Varšavské smlouvy vyjádřil, že to byla především zrada elit.

Dejme si proto pozor a buďme ostražití, neboť každá doba má své Bilaky, Jakeše a Indry, kteří jsou ochotni za mísu šošovice zradit svoji vlast."

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Pane Chmeláre jen maličké upřesnění. Toužebně na vystoupení vašeho pana prezidenta čekali pouze politici z TOP09, co mají pana Kisku za svého stínového prezidenta, a samozřejmě klaka s píšťalkami a trnasparenty ochotná vždy s črvenými trenkami vytáhnout do spravedlivého boje. Většina "vašich bratov Čechov" si svého prezidenta váží.