"Bolševické peklo" u Jílkové

mate slovo
17.11.2017 14:40
Včera jsem měl příležitost aktivně se zúčastnit pořadu "Máte slovo" Michaely Jílkové na ČT 1 spolu s Lenkou Procházkovou a Pavlem Kováčikem na jedné straně, Sašou Vondrou, Danielem Hermanem a Janem Bubeníkem. Zde je záznam docela zajímavé debaty, alespoň soudě dle některých ohlasů. Dušan Šrámek to na Facebooku komentoval slovy "bolševické peklo".

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/217411030520026/

Ne na všechny otázky se dostalo, a tak uveřejňuji své odpovědi na otázky, které jsem v rámci přípravy pořadu dostal:

1. Byla sametová revoluce spontánní nebo předání moci řídila STB?

Podle mého názoru dominantním způsobem spontánní. Vůle po změně byla intenzivní a na základě širokého konsensu, kde nehrálo roli ani to, zda je či není někdo členem KSČ. Z vlastní zkušenosti vím, že vnitrostranický tlak (zejména z řady členské základny) na změny byl velmi silný a účinný. Mj. i proto změny proběhly tak rychle. Jednou z příčin bylo to, že tehdejší vrchnost nic nepochopila a z ničeho se nepoučila.

2. Máme skutečnou demokracii a svobodu? Co vám nejvíc vadí nebo naopak s čím jste spokojeni.

Nikdy není nic ideální, horší je, pokud se situace postupně nelepší, ale naopak. Za naprosto bezprecedentní považuji sestavování seznamů "nepohodlných" osob na základě názorů, které nepřesahují to, co lze nazvat "konstruktivní kritikou". To je návrat k mccarthismu nebo do 50. let. To považuji za velmi nebezpečné. Zvlášť když si uvědomíme, že minulý režim vybředl z toho nejhoršího (teroru 50. let) již koncem let padesátých!

Na druhé straně považuji na nesmírně pozitivní, že se podařilo obnovit fungování trhu, liberalizovat ekonomické vztahy se zahraničím a provést nápravu vlastnických vztahů tak, aby byly nastartovány přirozené mechanismy fungování tržní ekonomiky. Sice to nebylo zcela zadarmo, ale pozitiva jednoznačně převažují. Přičemž – a někdy si toho dostatečně nevážíme – i ve srovnání s vyspělými zeměmi byly na vysoké úrovni zachovány systémy vzdělání, péče o rodinu, péče o zdraví, zabezpečení ve stáří apod.

3. Co je v současnosti největší problém?

Slovy Remarqua: Cesta zpět. Zase tu máme vrchnost, která nic nepochopila a z ničeho se nepoučila. A ta se vrací k použití represivních prvků moci založených na vyvolání strachu, tentokrát "jen" ze ztráty zaměstnání jako v normalizační době.

4. Máme se dobře teď nebo bylo před rokem 89 lépe? V čem to bylo lepší?

Kdyby nebylo o hodně lépe, bylo by to hodně špatné. Třeba i v 60. létech jsme se měli lépe než třeba ve 30. létech. Obavy vyvolává spíše rostoucí nebezpečí konfliktů, které již bezprostředně ohrožují naši bezpečnost. To, co se děje na Ukrajině se děje již doslova za našimi dveřmi.

5. Je projevem demokracie, že existuje KSČM a nebyla zakázána již v roce 90?

Nemyslím, že by zákaz KSČ, resp. KSČS něčemu pomohl. Jakkoli současnou KSČM vidím dost kriticky, domnívám se, že její existence spíše přispěla k tomu, aby některá negativa ještě více nevybujela. Aspoň nevím, že by existence KSČM měla nějaký vliv na něco, co by negativně ovlivnilo polistopadový vývoj.

6. Byl správný náš vstup do NATO? V čem je pro nás výhodný?

Pokud by se NATO drželo svých programových dokumentů, znamenalo by to posílení naší bezpečnosti.

7. Byl správný náš vstup do EU nebo by nám bylo lépe mimo EU?

Určitě bylo dobré, že jsme do EU vstoupili. V té době poměrně dobře fungovala. Za její současný vývoj však neseme určitý díl odpovědnosti i my.

8. Selhaly polistopadové vlády v budování demokracie a tržního hospodářství?

Které? Takto paušálně to nelze posuzovat. Některé odvedly obrovský kus práce. Problém je podle mě v tom, že Nečasova a Sobotkova vláda nedostatečně rozpoznaly rizika globálního vývoje a nepřipravily ČR na složité období, do kterého jdeme. Jednou z příčin je příliš setrvačné vidění reality, nepochopení obsahu historického zlomu, kterým prochází celá naše globální civilizace. Následkem setrvačného vidění byla ztráta vize, étosu a následná demoralizace při výkonu správy země, považování za normální toho, co normální není.

9. Zbohatli schopní a pracovití nebo jen ti bezskrupulózní a všeho schopní?

Pochopitelně, že pro schopné a pracovité změny po listopadu 1998 nabídly obrovské příležitosti. Jsem přesvědčen, že velká většina lidí, kteří disponují dostatečně velkým majetkem pro plnohodnotný život, zbohatla poctivě. Ovšem jiní bohatli i tím způsobem, o kterém hovoříte. A v některých případech i rychleji. Podle mě je však mnohem významnější otázka, zda společnost směřuje k vytvoření větší míře rovnosti podmínek pro společenský vzestup nezávislý např. na startovních majetkových poměrech, nebo zda je rovnost příležitostí spíše omezována a narůstá sociální segregace odvíjející se od narůstající majetkové nerovnosti. Je to otázka, která bezprostředně souvisí se stabilitou a efektivností fungování společenského systému.  

Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita http://radimvalencik.pise.cz/

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Pokud porovnáváme reálný socialismus před rokem 1989 s dnešním mírně regulovaným kapitalismem roku 2017, tak najdeme tisíc kritérií, ve kterých byl zdatnější minulý režim a stejný počet oblastí, ve kterých je lepší dnešek. Pochopitelně nemá cenu mladým vykládat, že mají špatné mládí, protože jsou všude pojízdné kraksny a zmizely plácky na fotbal. Naopak jsme byli pochopitelně ochuzeni o dnešní mobily a tablety. Mezi nejdůležitější tzv.výdobytky socialismu patřily nulová nezaměstnanost, odstranění chudoby, odstranění bezdomovectví, majetková a příjmová skoro rovnost, odstranění rozdílu mezi městem a venkovem.  V těchto aspektech jsme patřili k absolutní světové špičce. Skvělí jsme byli ve výrobě oceli, v soběstačnosti ve výrobě potravin, měli jsme silnou armádu s třemi tisícovkami tanků a tisícem letadel. Rakousko bychom byli schopni obsadit za dva dny.  Dnes máme politickou pluralitu, svobodu slova, podnikání a cestování, také pochopitelně vymoženosti dnešní doby. Porovnání dneška s minulostí nemůže mít jednoznačný závěr. Naštěstí nám ještě aspoň ten kousek lesa zbyl ...