Česko nebude požadovat na Německu reparace

seemann
5.11.2018 07:20
Premiér Andrej Babiš oznámil, že česká vláda nepovažuje v tuto chvíli otázku požadavků na vymáhání reparací od Německa za aktuální. Podle jeho názoru případná rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné oznámil v reakci na písemnou interpelaci poslance Jiřího Valenty z KSČM. Ten jí podal začátkem září s konstatováním, že odvozovat od česko - německé deklarace z roku 1997 nevznášet proti sobě majetkové nároky a požadavky je podle odborníků na právo irelevantní. Podle jeho názoru právní nároky stále platí.

Předseda české vlády ve své odpovědi zdůraznil, že poválečné uspořádání Evropy má velkou hodnotu a nemělo by být proto zpochybňováno a proto jeho vláda to nepovažuje za šťastné, protože by mohlo dojít k výraznému narušení klimatu vzájemné důvěry v Evropě. Nepopírá přitom, že československé reparační nároky činily v dobové měně 306 miliard korun, byly však uhrazeny jen ze čtyř procent.

Odpovídá to názoru našich odborníků, které škody německou okupací vyčíslily na 350 miliard předválečných korun, což přepočítali na nynější měnu ve výši tři a půl bilionů Kč. Z toho bylo však vyplaceno pouhých 236 milionů a vzájemná česko - německá deklarace z roku 1997 se s touto otázkou vůbec nezabývá. Německo ani neodškodnilo především českou židovskou komunitu, která musela jejich orgánům odevzdat ze zákona veškeré cennosti a poté co byla odvlečena do likvidačních táborů přenechat veškerý movitý majetek.

Diskuse o tomto problému zřejmě u nás vyhřezla po té, co nejprve Řecko a nyní především Polsko se obrátily s požadavky o náhradu válečných škod na německou vládu. Těsně před pátečními polsko - německými vládními rozhovory ve Varšavě v rozhovoru pro nejrozšířenější německý deník „Bild“ polský prezident Andrzej Duda znovu zdůraznil, že jeho země bude požadovat od Spolkové republiky odškodnění za ztráty a nesmírné škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti a proto jejich zplacení není stále uzavřenou kapitolou. Vychází přitom ze zprávy polského sejmu podepsanou zesnulým prezidentem Lechem Kaczynskim, podle které škody způsobeno Německem jsou odhadována až na 25 bilionu zlotých, což v našich korunách činí 152 bilionů. „Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou a Polsko se nároku nevzdá“, prohlásila hlava státu. To nebylo překvapivé, protože v poslední době se z Varšavy k tomuto tématu ozývaly obdobné argumenty. Německá spolková vláda však tyto požadavky odmítla, protože podle jejího názoru se Polsko již v roce 1953 nároku na odškodnění a reparace zřeklo. To však kontruje, že je v rozporu s ústavou země a bylo učiněno na nátlak Sovětského svazu. Německo s tím však nesouhlasí a poukazuje na to, že i předchozí polské vlády po roce 1989 přitom byly stejného mínění což potvrdily jak v roce 2004 tak znovu ještě před třemi léty.

Proto se s napětím očekávaly nynější společné vládní rozhovory za účasti zásupců obou vlád vedené svými premiéry Mateuszem Morawieckim a Angelou Merkelovou. V prohlášení kancléřka zdůraznila, že pouze společnými rozhovory budou schopny vyřešit názorové rozpory. Vyjádřila přesvědčení, že jejich prostřednictvím se podaří veškeré problémy překonat a navázat mírumilovné přátelské vztahy. Též Morawiecki se zapřísahal vzájemností a nepřilévat oleje do ohně při řešení sporných otázek. Protože bylo zřejmé, že jednání o reparačních problémech v současné době je pro vyhraněnost obou stran bez naděje na úspěch tak byly vyřazeny a ani jedna strana se o tom nezmínila.

Diskuse se však nevyhnula problému přímého plynovodu Nord-Stream 2 z Ruska do Německa. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz tento projekt považuje za nebezpečný, který by Evropskou unii učinil závislou na Rusku a Moskva jeho prostřednictvím by vyvíjela tlak na Brusel. Mohla by rovněž zdůvodnit zesílení vojenského vlivu v této oblasti. Německá strana tyto obavy odmítla s tím, že se nemůže spoléhat jen na dodávky plynu přes několik zemí a potřebuje proto přímé spojení s jeho zdrojem. Nevylučuje přitom jako Polsko brát plyn i odjinut a bude proto budovat zásobárny pro břidlicový plyn, který jak známo dodávají Spojené státy.

Vzhledem k napjatým vztahům mezi oběma zeměmi nečekaly se rozhodnutí ve sporných otázkách. Vládní kabinety se dohodly na konkretních projektech, mezi nimi bude patřit financování mládežnických setkání a uspořádání výstavy v likvidačním nacistickým táborem v Sobiboru . Protože se stanou v příštím roce členy Rady bezpečnosti OSN budou si vyměňovat své návrhy a vzájemně se podporovat na ekonomické kooperaci.

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.