Cesta ze slepé uličky

Jiri-Paroubek-1403-02
28.8.2019 14:59
V tuhle chvíli už nikdo neví, že ještě před pár dny se vláda, respektive koaliční partneři s prezidentem, drželi ve vzájemném šachu. Za pár týdnů už jen málokdo bude vědět, kdo je bývalý budoucí ministr Šmarda.

Tedy ten člověk, který se tak usilovně snažil stát  ministrem kultury, byť jeho kvalifikace již  na první pohled byla sporná. Nikdy nepracoval v nějaké vysoké manažerské funkci (nechci samozřejmě podceňovat jeho starostenství v desetitisícovém městě), nebyl ani odborníkem v této oblasti a s kulturou na regionální a už vůbec ne na centrální úrovni neměl zkušenosti. Neměl ani vysokoškolské vzdělání – ostatně není v současném ve vedení ČSSD sám – a také o jeho jazykových znalostech jsme se nedozvěděli prakticky nic. Zda jsou na úrovni proslulého filmu Četník v New Yorku s jedinou četníky  zvládnutou větou: „My flowers are beautiful“ anebo zda bychom měli to potěšení u bývalého budoucího  z nějaké plynulejší anglické konverzace…

Prostě to byl amatérský úlet vedení ČSSD, které se tak samo dostalo do slepé uličky, vydáno na milost a nemilost prezidentu republiky. Prezident možná ještě přičetl k Šmardově tíži, že je kamarádem Sobotky a Pokorného.

Nominace Luboše Zaorálka na pozici ministra kultury není špatným řešením. L. Zaorálek je z dnešní generace politiků ČSSD nejzkušenější. Je bývalý ministr zahraničí, bývalý předseda poslanecké sněmovny a dlouholetý poslanec. Je také politikem, s nímž není spjat žádný viditelný skandál. Šéf ministerského resortu nemusí být nutně odborníkem v resortu, který řídí. Mohli bychom uvést desítky západoevropských politiků, kteří běžně přecházeli z resortu na resort a byli úspěšnými ministry. L. Zaorálek se svou politickou zkušeností má předpoklady stabilizovat poněkud rozjitřený resort.

V oblasti kultury se projevuje mnoho materiálních zájmů a mnoho zájmových skupin a jednotlivců si vybudovalo penězovody od státu do svých vlastních kapes. Jak jsou tyto zájmové skupiny silné, bylo zřetelně vidět v okamžiku, kdy se bývalý ministr doc. Staněk,  odvážil vyhodit šéfa Národní galerie Fajta z jeho funkce. Fajt byl tím – jeho obhájci jistě řeknou, že pro ten účel byly vytvořeny transparentní komise a podobné instrumenty – kdo rozhodoval o výši peněz, které šly na výkupy uměleckých děl pro NG, ať už se jednalo o díla starých mistrů anebo soudobé umění.

Myslím, že nový ministr by se měl postarat o to – pražská kavárna se přeci nebojí transparentnosti – aby byly zveřejněny všechny nákupy uměleckých děl za období působení ředitele Fajta v jeho funkci, včetně částek, které na nákupy  byly vynaloženy. Pokud mě instinkt neklame, tady by se daly ušetřit desítky milionů korun  a mohla by se nakoupit třeba i jiná umělecká díla od jiných než spřátelených umělců. Věřím, že ministr Zaorálek bude mít takovou odvahu a bylo by dobré, aby tuto odvahu projevil rychle, zveřejnit takový seznam. Tím totiž zacpe mnoho nevymáchaných úst, které budou během krátké doby zpochybňovat i jeho ministerskou misi.

Dalším faktorem, který mluví pro Zaorálka z hlediska současného vedení ČSSD, je jeho vždy poněkud napjatý vztah jak s prezidentem Zemanem, tak menší měrou i s premiérem Babišem. Prostě L. Zaorálka nikdo,  ani organizátoři a ideoví iniciátoři z Milionu chvilek, nemůže  podezírat z toho, že by byl příliš spjat s prezidentem či premiérem. Prostě vždy si od nich bude udržovat odstup. Na druhé straně bude chápat, že zdrcující většina současných voličů ČSSD podporuje politiku M. Zemana. 

Jediným nedostatkem L. Zaorálka je to, že bude vnímán jako politik, který byl součástí Sobotkova politicky zcela neúspěšného vedení, které přivedlo sociální demokracii k debaklu ve volbách do sněmovny na podzim roku 2017, a zavedlo ČSSD na okraj propasti, na kterém je dodnes. Prostě sociální demokracie měla možnost funkci ministra kultury obsadit V. Jandákem, který by svou vysokou osobní popularitou mohl být v krátké době jakýmsi neformálním mluvčím sociálně demokratické části vlády. A byl by schopen ve výmluvnosti   soupeřit s premiérem. Toho současní ministři schopni nejsou. Při vší úctě k individuálním výkonům některých z nich.

Prostě Zaorálkova nízká osobní popularita a pověst losera (byl hlavním kandidátem ČSSD pro sněmovní volby v roce 2017), mu resuscitaci osobní popularity nejspíš neumožní. Pokud by se tak stalo, bylo by to rovno politickému zázraku a já se mu za dva roky rád,ještě před volbami do sněmovny, omluvím.

Jiří Paroubek

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.