Chránit nejohroženější, ale ostatním dát pokoj

Fiala Zbyněk
29.1.2021 13:58
Věnujme se seniorům a rizikové skupině s obezitou a dalšími chorobami. Ale ty ostatní zdravé nechme lyžovat nebo chodit do školy, získají imunitu a nic zvláštního se jim nestane. Kdo to radí? Biochemik Zdeněk Hostomský, ředitel prestižního Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde dříve pracoval prof. Antonín Holý.

Divné věci zněly na Pražské bezpečnostní konferenci, kterou pod názvem Vakcinační perspektivy připravil (jako obvykle) tým kolem Miloše Balabána, avšak (jak je obvyklé poslední dobou) pouze virtuálně, s dálkovým přístupem. Proto nás mohl pozdravit z obrazovky i jeden z původně ohlášených moderátorů Libor Stejskal. Pokoušel se o úsměv na lůžku Krajské nemocnice v Liberci, kde ho Covid-19 trápí už pátý den. Stačil však sdělit něco, co se přímo vztahuje k bezpečnosti, a sice, že nemocnice je přetížená a musejí tam pomáhat vojáci. Jak hrozná je tedy krize, ve které se nacházíme?

Ve srovnání s tím, co by nás mohlo potkat v některé z příštích pandemií, je to pouhá rozcvička, říká biochemik RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, Ph.D., ředitel akademického ústavu, který má k tématu koronaviru velice blízko – vždyť tam pracoval tým prof. Holého na výzkumu antivirotik. Hostomský v 90. letech působil v USA ve farmaceutické společnosti Pfizer jako ředitel jejího Výzkumného centra rakoviny.

Sám Covid-19 prodělal a nic zvláštního se nedělo, přestože ve svých 68 letech patří do rizikové skupiny. Jak říká, pokud je člověk jinak zdravý, není to sice „malá chřipečka“, ale není to nic proti tomu, co by mohlo přijít v některé z příštích pandemií.  Zkusme si představit, že to napadá děti jako dětská obrna nebo mladé lidi jako španělská chřipka, která kosila čerstvé navrátilce z 1. světové války.

Vývoj vakcíny proti koronaviru označil za triumf vědy. Urychlilo se to nikoliv nějakým zmírněním standardů klinických studií, ale díky spolupráci státu a privátního sektoru. Americká vláda prezidenta Trumpa dala na výzkum i vybudování výrobních kapacit obrovské prostředky – 14 miliard dolarů - vybrané šestici firem, i když neměla záruku, že to vyjde. Vybírala dobře, pět z šesti skutečně uspělo. EU dala na tento výzkum řádově méně.

Takže první vakcíny máme, přicházejí další, ale kolik jich vlastně potřebujeme? Plány Světové zdravotnické organizace proočkovat 90 procent globální populace Hostomský označuje za zbytečný gigantismus, který se může líbit farmaceutickým firmám, ale nedává smysl. Je tu podobné riziko, jaké známe u antibiotik. Když proočkujeme příliš velkou část populace, pomůžeme zároveň viru vyšlechtit ty nejodolnější mutace. Už teď to vidíme u britské mutace koronaviru, která může být reakcí na rozsáhlé nasazení roušek, takže je nakažlivější, ale nikoliv snad s těžším průběhem. To jihoafrická mutace je nakažlivější a má těžší průběh, ale ne vždy, jen ve dvou až pěti procentech případů.

Tak kolik lidí je třeba proočkovat? Cíl poskytnout vakcínu 70–80 procent obyvatelstva ČR považuje za zavádějící, „nechci říci mylný“. Odvolává se na odborné diskuse, které u nás k tomu proběhly. V uvedených diskusích zazníval názor, že se musíme převážně zaměřit na rizikovou populaci, to je asi milion lidí. Ale pokud onemocní někdo mladší a zdravý? „Nechte se promořit, nic moc nehrozí, statistika to potvrzuje,“ říká Zdeněk Hostomský. Za chybné považuje i úvahy o omezení očkování na jednu dávku, aby to vystačilo pro víc lidí. „Raději proočkovat rizikové supiny pořádně, a zbytek si s tím poradí i bez vakcíny.“

Reálnou potřebu očkování lze podle něj odvodit z údajů českého zdravotnického statistického ústavu ÚZIS, který má vynikající odbornou pověst. Pokud se podaří proočkovat nejrizikovějších 10 procent, úmrtnost klesne o 70 procent, a když proočkujeme dalších rizikových 10 procent, smrtnost klesne ještě o 15 procent. Ale ostatní lidi by pustil na lyžařské svahy, otevřel školy.

V další části diskuse se k tomu vrátil znovu:

Ujasněme si priority. Napřed bylo třeba zploštit křivku, abychom nezahltili nemocnice. To se teď úplně nezdařilo. Ale naše priorita by neměla být zabránit šíření nemoci, ale zabránit úmrtí lidí. Znamená to především ochránit seniory, že umřou dřív než by museli. Kdo jsou rizikové skupiny, to je dobře definované. Průměrný věk zemřelých je 79 _ 80 let, pak tu jsou také lidé obézní a s dalšími chorobami. Tihle lidé by se měli aktivně kontaktovat a přemluvit k očkování, ne nutit. Jde nám o to snížit počet úmrtí. Až se to podaří, můžeme veškerou kampaň zastavit.

Lze lidi pustit na lyžařské svahy? Jestliže je někdo nemocný, leží na lůžku nebo patří k těm rizikovým, tak přece nepůjde lyžovat. Lidský imunitní systém je úplný zázrak, cílem by nemělo být ten systém sterilizovat, ale umožnit, aby si na tyto infekce postupně zvykal. Ostatně, máme už čtyři domestikované koronaviry. A pak tu jsou věci jako vitamín D, který je nesmírně účinný pro posílení imunitního systému. Pokud stát chce něco udělat, ať jej propaguje.

Jak Hostomský dále uvedl, koronavirus sice mutuje, ale děje se to mnohem pomaleji než třeba u HIV. Když virus HIV vystavíte antivirotiku, vytváří denně tisíce a miliony mutací, a tam se najde ta nejodolnější. Proto je třeba HIV vystavit ne jednomu, ale hned třem nebo čtyřem antivirotikům současně. Podobný přístup volil u vakcíny na koronavirus ruský tým z Gamalejova institutu, který má podle Hostomského vynikající vědeckou pověst. Ruská vakcína Sputnik V má každou ze dvou dávek na jiném adenoviru. „Když máte víc přístupů v jedné vakcíně, je větší šance, že nevznikne resistence.“

Už vznikla dohoda s britskou společností AstraZeneca, že tento přístup převezme také. Moderna zase uvažuje, že použije svoji technologii mRNA a vytvoří zvláštní vakcínu na jihoafrickou mutaci, která by se pak aplikovala jako třetí dávka.

Pražská bezpečnostní konference byla skvěle obsazená, byli tam i představitelé Izraele. Také témat bylo víc, ale teď jsem dal přednost tomu nejaktuálnějšímu.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Supman

Při vší úctě pane doktore Vyvadile, vypadá to tedy, že Vy rozumíte všemu nejlépe, že? Pokud budete podávat sérii trestních oznámení za šíření poplašné zprávy, prostudujte si prosím prohlášení vašeho předsedy Hamáčka o "mrazácích a mrtvolách".

https://cnn.iprima.cz/hamacek-pokud-se-nepodrobime-opatrenim-budou-v-ulicich-mrazaky-na-mrtvoly-11020

Vzhledem k velmi zajímavé metodice tvorby statistiky úmrtí na/s Covid-19 Ministerstvem Zdravotnictví by se dala za poplašnou zprávu považovat nejen tato statistika, ale i Vaše vyjádření. Možná by bylo dobré vést diskusi argumenty a ne trestním oznámením, co myslíte?

luis

Zajímavé.

Nemyslím, že by to byly převratné myšlenky. Konečně se logicky dostává do popředí pozornosti "zbytečná smrt" více než záchrana zdravotnického systému.

Ten funguje víceméně jako průtokový ohřívač, přes který protékají těžké průběhy (vždyť kdo jiný je hospitalizován než těžké průběhy) a vystupují mrtví nebo vyléčení. Slyším ticho kolem toho, kolik z přijatých hospitalizovaných zemře a jak dlouho průměrně trvá léčba těch, kteří nezemřou. Myslím, že každý pochopí, kam tím mířím. Zatím to vypadá, že jde jen o to udržovat zdravotnický systém na principu omezení jeho základní funkcí a svěření mu funkce pouze jediné - stanice poslední záchrany tam, kde už není co zachraňovat. Možná by se zdravotní systém tak, jak jej přetvořili naši politici - ale odborníci se z toho už také nevykroutí - měl jmenovat systém pozdní péče pro lidi s ukradenými šancemi.

Slyším ticho také kolem toho, kolik stojí jednotlivé celostátní nesmysly a jejich důsledky. 

Kam vývoj půjde dál,  se dá předvídat. Od léta 2020 mne jenom udivuje, jak dlouho to trvá. Informace přibývají, ale nikdo se nemůže vymlouvat, že ty podstatné informace pro kvalifikované rozhodování(viz "objevné" informace z  uvedené konference) tady už všechny hezkou chvíli nejsou.

Možná má pravdu pan Zbyněk Fiala, že je to v politice.

Ale dnes už to neberu jako argument ale přitěžující okolnost. 

zbynek-fiala

Problém není v biochemii nebo lékařství či epidemiologii, ale v politice. Je zmatená a snaží se mít navrch. Je zločinem cpát se do oboru, kterému nerozumím.

Je tu taky změněná situace v tom, že dříve vakcíny nebyly, teď jsou. Je tedy možnost ochránit rizikové skupiny a rozdělit režim na chráněný a volný. 

Co říká Klaus, nevím, nezajímám se o něj.

jiri-vyvadil

Podobné nesmysly a poplašné zprávy zpochybňující všeobecně uznávaná protiepidemiologicá opatření, všeobecně shrnutá ve všech jazykových versích Wikipedie, šíří Václav Klaus, Šmucler a další. Jedinou lékařskou odborností k tomu příslušnou je epidemiolog.  Biochemik je zcela neužitečný a může mít 150 titulů. Tento článek je už zčásti v Česku realizován. Proto máme ze všech zemí na deset miliónů nejvíce nakašených na 1 milión obyvatel a po Itálii i nejvíce mrtvých. Šířit takové myšlenky je doslova zločinem . Mimochodem pro podobné blbosti Klause, které uvedl na demonstraci 10.1.2021 budu dávat na něho trestní oznámení pro trestný čin šíření poplašné zprávy. Neskutečné.

cernik

Mám nějaký taký, volaký pocit, 
jako by tímto odborným, neřku-li vědeckým,  stanoviskem Dr. Hostomského, 
byl náš čelný akademik pověřen př. SPD (ne té německé socdem, ale té naší antisystémové)
Okamurou.
Nějaký pohled za kulisy oné konference jestvuje?