David Rath: Pilíře naší nové justice

david rath 2
6.9.2019 09:39
Médii zmítají obavy o nezávislost naší justice. Trápí to i některé spoluobčany a neváhají proto demonstrovat. Z vlastní empirie si dovolím popsat nové zásady naší justice, které se v posledních letech vyvinuly a v každodenní praxi vytlačily ústavu a zákony.

1. dozorující státní zástupce již nerozhoduje samostatně, přičemž jeho rozhodnutí následně podléhají jen dohledu samostatného pracovníka vyšší instance, tak jak stanoví zákon, ale podle nově zavedené praxe se řídí neveřejnými pokyny svých nadřízených tak, aby všechny státní zástupce po vzoru osvědčené komunistické prokuratury řídil triumvirát nejvyššího a dvou vrchních státních zástupců.

2. ospědčený princip tuhého centralizmu žalobců sice ještě není vtělen do zákona, ale protože se osvědčil za minulého režimu, ale aktuálně i dnes, tak se za něj vede lítý pouliční boj s cílem zajistit neodvolatelnost, nejlépe doživotní spolu s neodpovědností za výkon (zneužívání) funkcí. Je to jistě správné protože jen tak dosáhneme absolutní diktátorské nezávislosti triumvirů.

3. konečně už není uplatňován ústavou zaručený princi presumpce neviny. Jde o zastaralou věc, která jen komplikovala proces potrestání. Média mají od prvních okamžiků jasno, protože vybrané informace (úniky z odposlechů atp.), které jim potajmu poskytli policisté a žalobci, hovoří o vině jednoznačně. Bohužel zatím se ještě najdou někteří soudci, kteří trvají na tom, že by měli důkazy vzájemně srovnávat a sami hodnotit, čímž jen zdržují potrestání viníků a zbytečně komplikují žalobcům jejich nelehkou práci.

4. už se naštěstí nelpí i na zastaralém principu, že vinu musí justice prokázat. Stačí, že je ve veřejném prostoru jasno na základě názorů médií. Obviněný naopak musí prokázat svoji nevinu a údajnou vinu na důkazech vyvrátit. O tom, zde se mu to podařilo pak rozhoduje soud, který posuzuje umělecký dojem z obžalovaného a porovná ho s tím, co zná z médií.Tisíce stran spisů netřeba studovat a analyzovat, protože média členům senátu vytvořila několikasekundový souhrn o vině a trestu.

5. soudy překonaly princip, že při pochybnostech rozhodují ve prospěch obžalovaných. Když obžalovaný sám neprokáže zcela jednoznačně svoji nevinnu, soud žádné pochybnosti o vině přeci nemá. Víme, že Je lépe zavřít 100 nevinných než nechat na svobodě jediného viníka. Kdo by se chtěl nechat veřejně vláčet za to, že osvobodil médii usvědčeného a odsouzeného zločince.

6.soudy správně trestají zapírání obžalovaných, protože tím zločinci dokazují,že nelitují svých skutků, i když je neprovedli. Svým zapíráním jen komplikují justici práci a vystavují ji nebezpečí, že bude někdy v budoucnu obviňována z potrestání nevinných. Dotyčný svým zatvrzelým lpěním na nevinně jen znepokojuje veřejnost, která má díky médiím jasno a je zbytečné jí pochybnostmi plést hlavu .

7. justice už plně pochopila, že korupce je nejlepší metodou jak si ulehčit práci. Stačí obviněným nabídnout úplatek v podobě prominutí nebo snížení trestu a hned mají hromadu důkazů. Vyšetřovaní lidé se předhánějí ve snaze říci to,co po nich chce policie, případně ve svádění svých skutků na všechny okolo. Žalobci pak stačí si vybrat jednoho, jehož patolízalství, fantazie a formulační schopnosti jsou největší. Takto uplacený obviněný nejen potvrdí podezření a ještě ho vzorově obohatí a soud má jasno.

8. orgány už konečně ignorují zákonnou formulaci, že stačí podezření na jejich podjatost a už musí rozhodovat někdo jiný. Jde jen o obezličku jak obvinění zdržují své potrestání. Nově se justice drží toho, že ani důkazy o podjatosti nejsou důvodem k odnětí věci, ale zásadní je vlastní postoj člena justice. Když se policista, žalobce a soudce sám cítí nepodjatý, tak prostě je nepodjatý a basta. Je přece profesionál vázaný profesní etikou a nad všechny osobní pocity a zájmy se dokáže vždy povznést. Kdo o tom pochybuje je jen bezvýznamný pitomec.

Výše popsané principy jsem vypozoroval a zobecnil na základě mnohaletého sledování chování členů justice jak k mé osobě, tak k mnohým ostatním sprostým obviněným. Musím říci, že jsem velmi rád, že justice konečně našla dost sil, aby se osvobodila o veteše ústavních principů a zákonů, které jim jen znesnadňují život. Pevně věřím, že justice svůj boj o nezávislost na zákonech a všem ostatním vyhraje na celé čáře a co nejvíce lidí bude těžit z dobrodiní těchto pravidel. Přeci naším základním novým právem je být co nejrychleji potrestán, aby celá společnost mohla žít šťastně a spokojeně.

david-rath
Lékař, bývalý poslanec a exministr zdravotnictví. Od listopadu 2008 do května 2012 také hejtman Středočeského kraje.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

        Za jednu ze základních právních zásad nám deklarovaných současnými zákonodárci, tak pilně a vskutku tvořivě, prosazujících vůli tak zvaných polistopadových vládnoucích vrstev kdysi našeho státu, lze považovat tu která se sice bývá často uplatňována v praxi, ale nebyla ještě vědecky rozpracována a odůvodněna teoreticky, tedy ta, že účel světí prostředky. Jedná se zřejmě oblast práva zvykově stínového, které ani nepotřebuje být v podobě psané a po dobu téměř třiceti let se v naší zeměpisné kotlině, transformované do pomyslné džungle, toliko nejen ústně traduje, ale i uskutečňuje v každodenní praxi, navazujíc tak na další uplatňovanou zásadu práva silnějšího (majetkově).

      V právě končené letní rekreační sezóně, během níž jsme se mohli obdivovat úctyhodným kamenným pilířům, nesoucích vznosné klenby gotických chrámů, vzpomínali jsme i na jejich architekty a stavitele. Netřeba psát co si myslíme o tvůrcích našeho aktuálního chlívku a jeho údajných pilířů, spíše však prohnilých trámků, ani na okolnost, kdo na ně bude  vlastně v budoucnu vzpomínat.

schlimbach

Věřím, že i když se ve společnosti neblaze šíří virus toho, co zde pan Rath velmi dobře popsal, přece jen mezi námi žijí jedinci z oblasti justice či spravedlnosti obecně, kteří ví, co to je svědomí, kteří ho také vlastní a užívají.

Ti jiní by se neměli časem divit, když uzří v zrcadle - nastaveným jim těmi se svědomím - křivou hubu. Čas je relativní a trpělivost národa obecně též. Nikdo bez svědomí nemá nic jistého "navěky" - jistý má jen velmi neslavný konec. Zda u toho jejich konce bude stát někdo se svědomím nebo jen obyčejná odplata plebsu, je jen otázkou "dobových reálií".

Obecně jen poznamenám, že období od roku 1989 lze nazvat z pohledu "těch bez svědomí" obdobím kreténismu, jenž se jim vymkl již dávno z rukou.

Jiří Volný st.

Za reálného socialismu, tedy před rokem 1989, jsme se učili, že policie, státní zastupitelství a soudy sloužily za kapitalismu vládnoucí třídě. Někdy mám pocit, že Velký Listopad byl jenom proto, aby nám někdo dokázal, že tomu tak skutečně je. Nelze si nevšimnout vyjádření mnoha vrcholných politiků, zejména z ČSSD a pravice, kteří se bijí v prsa, když nás přesvědčují, že věří v nezávislost justice.